Článek
V tomto období pravidelně vařím a také píši o švestkách. Mám je ráda a svůj podíl na tom má i jejich barva. Je přímo mystická a občas ji objevím někde v dálce nad mořem, když se venku stmívá a mraky a mořská hladina dostanou švestkový nádech. Modrá až tmavě fialová barva si svou jedinečností vysloužila, že se švestková běžně používá i jako označení barevného odstínu.
My se však malířskému umění a svatbám věnovat nebudeme. Zabrousíme do literatury, pranostik, rčení a magie, a nakonec budeme se švestkami i vařit.
Švestky moralizující
Lev Nikolajevič Tolstoj je autorem skvělých románů Vojna a mír a Anna Karenina. Psal ovšem i pro děti a jeho bajky a povídky jsou pravými skvosty. Já si jednu povídku vypůjčím. Jmenuje se totiž Švestka a je nejen o neodolatelných chutích, ale i o výchově.
Příběh zkrátím. Hlavním „hrdinou“ je Váňa. Chlapec, který švestky nikdy předtím neviděl a neodolal jejich barvám, vůním, a nakonec i chuti. Matka koupila švestky a chtěla je dát dětem po jídle. Váňa však celý den chodil okolo talíře a švestky obdivoval, až podlehl a jednu sebral a tajně snědl.
Při večeři se otec zeptal: „Děti, kdo snědl jednu švestku, prosím, ať se přizná.“ Zaražené děti jedno po druhém pronesly: „Já ne, já jsem si nic nevzal/a.“ Váňa se sice červenal, ale přesto rozechvělým hlasem odpověděl stejně.
„Dobře,“ pravil otec. „Jenom chci upozornit, že každá švestka má uvnitř pecku, a pokud ji někdo snědl, může se otrávit a do jednoho dne klidně i umřít!“
Malý Váňa se nechal nachytat a vykřikl: „Otče, já jsem tu pecku vyplivnul z okna, že se mi nic nestane?“ Děti se začaly Váňovi smát a chlapec měl ještě dlouho za tuto lež pěknou ostudu.
Vím, příběh není žádný literární zázrak, ale já se Váňovi ani moc nedivím. Copak lze odolat čerstvým, voňavým a chutným švestkám?
A jaké z toho plyne ponaučení? Nebudu moralizovat a posoudím příběh z kulinářského pohledu: švestky za malý průšvih prostě stojí, jsou neodolatelné a Váňa byl prostě nachytán na švestkách!
Ke rčení i pár „hlášek“
Jednu jsem už použila v souvislosti s příběhem o malém Váňovi, ale „sbalit si svých pět švestek“ už patří do vztahů mezi dospělými. Podobně jako „do švestek nevydrží“, což nemíním vysvětlovat, ale jistá paralela se najde. Když někdo „zmodral jako švestka“, dochází mu tedy kyslík.
„Tekuté švestky“ jsou populární hlavně mezi muži, kdo by neznal slivovici. „Švestky“ se dokonce donedávna říkávalo policajtům podle barvy uniforem.
Švestkám se věnují pranostiky v měsíci květnu hned dvakrát. Poprvé 15. května, kdy má svátek Žofie, a naši předci vypozorovali, že: „Déšť svaté Žofie švestky ubije“. O pár dnů později má 23. dubna svátek Vojtěch a pranostika je podobná: „Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.“
V měsíci září si děti přednášely říkanku:
Pochoutka to pro jedlíky
Kynou švestkové knedlíky,
Husy křičí na pekáči,
K posvícení se to stáčí.
Přidám i symboliku a magii
Švestky představují vlastnosti, jako jsou vytrvalost a naděje. Platí to i pro sny o švestkách, které mohou představovat mládí, vitalitu a nevinnost. Další výklad snu znamená, že se chystáte najít nový domov, novou práci, případně že dojde k naplnění vašich tužeb a překonáte všechny obtíže.
Jak to pozoruji, dá se takový sen o švestkách hezky kombinovat, překrucovat a vymýšlet si. Dokud nebude vykladač snů nachytán na švestkách…
To Egypťané a Řekové byli jinými požitkáři. Na švestkách si pochutnávali s cílem uvolnění mysli a těla. Navíc tvrdili, že jsou výborným afrodiziakem, a pokud jste blízké osobě servírovali švestky, bylo cílem ji přilákat blíž a oba zúčastnění moc dobře věděli, o co jde.
Švestky mají dokonce magické vlastnosti a prosazují se v lásce a vášni, o čemž už byla řeč, ale také ve spiritualitě, relaxaci, dlouhověkosti, moudrosti a znovuzrození. Kvetoucí Prunus mume (méihuā) má v čínské kultuře mimořádné postavení, protože kvete ještě v zimě. Proto představuje odolnost, vytrvalost, naději a příchod nového života; patří také mezi „Tři přátele zimy“ spolu s bambusem a borovicí.
Věřím, že vlastnosti přiřazené švestkám v Číně, pocházejí původně z jižní Moravy a týkají se tekutých švestek.
Švestky mají i svou planetu a není to žádná jiná než Venuše, jsou ženského pohlaví a jejich elementem je voda a vzduch.
Ovšem ani z vody ani ze vzduchu se nenajíme, proto jsem vám připravila recept plné švestek, jejichž nasládlá a pikantní chuť se hodí ke slaným receptům, tedy i k vepřovým kotletám.
Grilované vepřové kotlety se švestkami a červenou cibulí
Ingredience pro 2 osoby
2 větší vepřové kotlety bez kosti
130 ml červeného vinného octa
4 lžíce extra panenského olivového oleje
4 velké švestky
1/2 červené cibule
1 lžíce balsamikového octa
2 lžíce hnědého cukru
mořská sůl a čerstvě namletý černý pepř
1 lžička dijonské hořčice
2 hrsti čerstvé rukoly
snítky čerstvého tymiánu
Postup
Nejdříve si připravíme kotlety. Do hlubší mísy dáme kotlety a polijeme je červeným vinným octem a necháme marinovat.
Mezitím si na středně velké pánvi rozehřejeme 1 lžíci olivového oleje. Přidáme na tenké plátky nakrájené švestky a na tenké plátky oloupanou červenou cibuli. Zamícháme obě ingredience a 5 minut je opékáme, aby změkly. Poté přidáme balzamikový ocet a hnědý cukr a dále povaříme dalších 5 minut. Sejmeme z ohně a ochutíme solí a pepřem.
Rozehřejeme gril nebo těžkou pánev s trochou oleje na vysokou teplotu, vyndáme kotlety z marinády a podle tloušťky je opékáme asi 4 minuty, poté obrátíme a pečeme další 4 minuty, dokud nebudou do zlatova.
Mezitím v hlubší míse vyšleháme hořčici, 1 lžíci červeného vinného octa a pomalu vmícháme 3 lžíce olivového oleje. Poté přidáme rukolu a lehce ji promícháme se zálivkou. Přidáme sůl a čerstvě namletý pepř.
Na talíře servírujeme nejdříve grilované kotlety, posypeme je tymiánem a přidáme navrch směs švestek a cibule. Podáváme s rukolovým salátem.
Zdroje:
