Článek
Většina mužů řeší sílu, kondici nebo váhu. Jen málokdo ale věnuje pozornost tomu, jak se jeho tělo vůbec hýbe. Přitom právě flexibilita rozhoduje o tom, jestli vás po ránu bolí záda, jak rychle se unavíte nebo zda vás po sportu nebude tahat půl těla ještě další tři dny.
Podle odborníků z Harvard Medical School je pravidelné protahování jedním z nejjednodušších způsobů, jak udržet svaly zdravé a klouby pohyblivé. Jakmile totiž svaly ztrácejí pružnost, zkracují se a tělo začne fungovat v omezeném rozsahu pohybu. Výsledkem bývá ztuhlost, horší držení těla nebo vyšší riziko zranění.
A problém je častější, než si většina chlapů připouští. Dlouhé hodiny za volantem, u počítače nebo na gauči totiž tělo doslova zamykají do jedné pozice.
Největší chyba? Protahovat se jen po sportu
Spousta mužů bere strečink jako nudný doplněk po tréninku. Jenže podle fyzioterapeutů je to přesně naopak. Pravidelné protahování má smysl hlavně ve dnech, kdy člověk nesportuje vůbec.
Odborníci doporučují zařadit flexibilitu minimálně dvakrát až třikrát týdně a věnovat každé partii alespoň minutu. Nemusí jít o hodinovou lekci jógy. Často stačí deset minut ráno nebo večer.
Důležité je také rozlišovat mezi statickým a dynamickým strečinkem. Dynamické protažení se hodí před výkonem, kdy tělo připraví na pohyb. Statické naopak funguje po sportu nebo během dne, kdy pomáhá uvolnit ztuhlé svaly a zlepšit regeneraci.
Kyčle, hamstringy a ramena. Tři místa, která trpí nejvíc
Pokud existují partie, které bývají u mužů doslova katastrofálně ztuhlé, jsou to kyčle, zadní strana stehen a oblast ramen.
Za všechno může hlavně sedavý životní styl. Zkrácené flexory kyčlí pak přetěžují bedra, zatuhlé hamstringy omezují pohyb pánve a stažená ramena způsobují bolest krční páteře i hlavy.
Experti upozorňují, že právě omezená mobilita bývá častým důvodem chronických bolestí zad. A nejde jen o starší chlapy. Problémy se dnes běžně objevují už po třicítce.
Pomoci přitom mohou úplně jednoduché cviky. Například hluboký výpad na protažení kyčlí, předklon na hamstringy nebo otevření hrudníku proti zdi. Klíčová je ale pravidelnost. Jedno protažení týdně tělo nespasí.
Lepší pohyb, méně bolesti a překvapivě i lepší výkon
Protahování není jen o tom „dosáhnout si na špičky“. Studie ukazují, že lepší flexibilita pomáhá zlepšit stabilitu, koordinaci i celkový pohybový výkon. Některé výzkumy dokonce spojují pravidelnou mobilitu s lepší kondicí ve vyšším věku a nižším rizikem pádů.
Zajímavé je, že pozitivní efekt často pocítí i lidé, kteří vůbec nesportují. Pravidelný strečink totiž podporuje prokrvení svalů, snižuje napětí a může pomoci i při bolestech zad nebo kloubů.
Podle odborníků navíc flexibilita souvisí i s dlouhověkostí. Lidé, kteří si udrží dobrou pohyblivost, bývají aktivnější, stabilnější a déle soběstační.
Stačí pár minut. Ale pravidelně
Největší omyl je čekat, až začne něco bolet. Strečink funguje hlavně jako prevence. Tělo si díky němu udržuje rozsah pohybu, svaly nejsou tak zkrácené a klouby nejsou pod zbytečným tlakem.
Dobrá zpráva je, že není potřeba žádné drahé vybavení ani fitness plán na lednici. Začít se dá doma mezi dveřmi, po sprše nebo večer u televize.
A možná právě tehdy člověk zjistí, že problém nebyl věk ani únava. Jen tělo, které už dlouho nikdo pořádně neprotáhl.
Zdroje:
www.health.harvard.edu - www.health.harvard.edu/staying-healthy/the-ideal-stretching-routine
www.healthline.com - www.healthline.com/health/fitness-exercise/daily-stretching-routine
