Článek
U nás se říká, že důchod je zasloužený odpočinek. Jenže často spíš připomíná boj o přežití mezi akcemi v Lidlu a frontou u doktora. Pak se podíváte jinam – třeba do Portugalska – a zjistíte, že stáří může vypadat úplně jinak. A že možná sníte o nesprávné adrese.
Když vám dojde, že stáří nemusí bolet
Přiznám se – nikdy jsem nad důchodem nijak extra nepřemýšlel. Pořád byl někde daleko, někde za horizontem, mezi „jednou možná“ a „až na to budu mít čas“. Ale pak jsem narazil na článek, který popisoval, jak si senioři žijí v Portugalsku. A říkám si: Moment. Tohle je jiná liga.
Nejde jen o to, že je tam moře a slunce. Jasně, i to má něco do sebe – komu by se nelíbilo vstávat v říjnu do 20 stupňů a dát si kafe s výhledem na oceán? Ale to hlavní, co mě zaujalo, je přístup. V Portugalsku stáří není ostuda. Naopak – senioři tam mají respekt, prostor a hlavně možnosti.
Důchod, za který se nemusíte stydět
V Česku člověk přijde do důchodu a často začne počítat každou korunu. Jenže v Portugalsku to mají jinak. Nižší životní náklady, vlídné klima a stát, který nabízí daňové výhody i pro cizince. Lidé si tam v důchodu pronajmou byt, zaplatí si péči, zajdou si na víno, do muzea nebo na kurz keramiky. A nemusí řešit, jestli jim na konci měsíce zbyde na léky.
Zdravotnictví? Funguje. Soukromé i veřejné. A co je důležité – nejen že máte právo na péči, ale většinou i dojem, že vás berou jako člověka. Žádné „běžte si sednout, zavoláme vás“. Prostě normální lidský přístup.
Důstojnost, aktivita a klid
To, co mě ale nejvíc dostalo, je jejich životní styl. V Portugalsku nevidíte seniory, kteří se plouží mezi lavicemi v parku. Ti lidé žijí – doslova. Jezdí na výlety, navštěvují akce, zapojují se do komunit, a přitom si uchovávají svoji důstojnost. V obcích existují programy šité na míru důchodcům, a nejsou to žádné povinné odpolední sedánky s harmonikou, ale reálné aktivity, o které je zájem.
Zatímco u nás se často důchod rovná ústupu ze scény, tam je to spíš nové představení. Možná klidnější, ale o to víc promyšlené.
Tak co s tím?
Jasně, ne každý se může sebrat a odstěhovat do Portugalska. Ale o tom tenhle článek není. Je o tom, že jinde to jde dělat jinak. Lépe. A že možná nadešel čas začít o tom přemýšlet dřív, než bude pozdě. Možná si nepořídíte dům na pobřeží Algarve, ale třeba si vezmete inspiraci a začnete plánovat. Ne jen důchod, ale život v něm.
A možná, že jednou, až si budete dávat kafe na terase v tričku uprostřed února, si řeknete – jo, stálo to za to.
Zdroje:
