Článek
Když se řekne valorizace důchodů, většina seniorů si představí alespoň malé zlepšení. Není to žádný bonus ani dar od státu, ale mechanismus, který má udržet jejich příjem v reálné hodnotě. Jenže letošní výhled není příliš optimistický. Vypadá to, že růst penzí bude velmi nízký – a v krajním případě i nulový.
Jako muž, který sleduje ekonomiku nejen kvůli sobě, ale i kvůli rodičům, vidím, že téma důchodů přestává být jen statistikou. Je to otázka každodenního života – nájmů, energií, léků a potravin.
Proč může být valorizace tak nízká?
Valorizace důchodů se odvíjí hlavně od inflace a částečně od růstu reálných mezd. Pokud ceny nerostou, nebo dokonce mírně klesají, není podle zákonného vzorce důvod důchody výrazně navyšovat.
A právě to se nyní děje. Takzvaná důchodcovská inflace – tedy index cen, který sleduje spotřební koš seniorů – se dostala na velmi nízké hodnoty. Zjednodušeně řečeno: statistiky říkají, že ceny zboží a služeb, které senioři nejčastěji kupují, nerostou tak rychle jako dříve.
Jenže papírová inflace je jedna věc a realita druhá. Energie sice meziročně klesly, ale náklady na bydlení, služby či některé potraviny zůstávají vysoko. Pro mnoho starších lidí to znamená, že pocit zdražování nezmizel, i když čísla ukazují zpomalení.
Změny pravidel valorizace
Další důležitý faktor je úprava výpočtu valorizace. V minulosti se do růstu důchodů započítávala polovina růstu reálných mezd. Novější úprava počítá jen s třetinou. To znamená automaticky nižší tempo růstu penzí.
Politická debata sice naznačuje návrat k původnímu modelu, ale i kdyby k tomu došlo, efekt by se projevil až s odstupem. Pro nejbližší období tedy senioři výraznější změnu čekat nemohou.
Demografie a tlak na státní rozpočet
Je potřeba si otevřeně říct, že český důchodový systém je pod dlouhodobým tlakem. Populace stárne, počet lidí v produktivním věku neroste dostatečně rychle a výdaje na penze tvoří jednu z největších položek státního rozpočtu.
Evropské ekonomické prognózy upozorňují, že bez úprav systému by podíl výdajů na důchody v budoucnu výrazně zatížil veřejné finance. Proto vlády sahají k omezením, zpřísňování pravidel předčasných důchodů nebo k pomalejšímu navyšování penzí.
Z pohledu státní pokladny to dává smysl. Z pohledu seniora, který žije s rozpočtem kolem 18–20 tisíc korun měsíčně, už méně.
Co to znamená pro běžné seniory?
Pokud bude valorizace skutečně minimální nebo nulová, znamená to jediné: reálná kupní síla důchodů se výrazně neposune. A to i přesto, že část seniorů stále splácí nájmy, podporuje vnoučata nebo řeší rostoucí zdravotní výdaje.
Nízká valorizace navíc více dopadne na ty s nižšími důchody. Základní výměra je pro všechny stejná, ale procentní navýšení znamená, že vyšší penze dostanou nominálně více korun.
Valorizace měla být jistotou. Letos se však může stát symbolem toho, jak složitá je rovnováha mezi udržitelnými veřejnými financemi a sociální stabilitou.
Důchodci si letos pravděpodobně výrazně nepolepší. A i když statistiky mohou ukazovat nízkou inflaci, skutečný život seniorů je vždy o konkrétních částkách na účtu.
Otázka tak nezní jen, o kolik se penze zvýší. Mnohem důležitější je, jak dlouho bude současný model ještě fungovat a zda dokáže udržet důstojnou životní úroveň těch, kteří celý život pracovali.
Zdroje:
www.csu.gov.cz - https://csu.gov.cz
www.mpsv.cz - https://www.mpsv.cz
