Článek
Blanský les: klidný kout jižních Čech, kam se člověk rád vrací
Když chci na chvíli vypnout, nadýchat se čerstvého vzduchu a uniknout od každodenního shonu, často mířím na jih Čech. A jedno z míst, kam se rád vracím, je Blanský les. Není to žádný turistický mainstream, spíš takový skrytý poklad. Tichý, zelený, s krásnými výhledy, historií a atmosférou, která má šmrnc. Pokud hledáte místo, kde si opravdu odpočinete a zároveň objevíte něco nového, Blanský les je trefa do černého.
Kam se vydat? Začíná to na Kleti
Asi nejznámější vrchol v oblasti je Kleť. Když stojíte nahoře u staré kamenné rozhledny, máte pocit, že vidíte celý svět – na jednu stranu Šumavu, na druhou Alpy, když je dobré počasí. A ten výšlap? Můžete se vydat z Holubova nebo Krasetína – kdo nechce šlapat, může zvolit lanovku. Ale pěšky je to poctivé a stojí to za to. Nahoře je horská chata, pivo a guláš, přesně jak to má být. A mimochodem – je tam i hvězdárna, takže pokud máte štěstí na jasnou noc, čeká vás zážitek i po setmění.
Hrady, kláštery a selské baroko
Co se mi na Blanském lese líbí, je to, že tady příroda a historie jdou ruku v ruce. Jedním z nejhezčích míst je zřícenina Dívčí Kámen. Dojdete k ní přes les, kolem potoka, a najednou se před vámi zjeví mohutné zdi starého hradu. Když zavřete oči, skoro slyšíte dusot koní a hlasy stráží. A že tu bylo rušno už v keltských dobách, o tom svědčí nedaleké oppidum Třísov – místo s opravdu silnou atmosférou.
O kousek dál na východ narazíte na Zlatou Korunu. Cisterciácký klášter z 13. století, ticho mezi zdmi a nádherná gotika. Tady se člověk zastaví, přemýšlí, možná si i sáhne do svědomí. Na mě tahle místa vždycky působí víc než moderní atrakce.
A jestli máte rádi venkov a architekturu, pak Holašovice prostě musíte vidět. Ta náves je jak vystřižená z pohádky – selský barok, barevné štíty, rybníček, kaplička. Není divu, že jsou zapsané na seznamu UNESCO. A přitom žádné davy, žádná komerce. Prostě jihočeská idylka.
Pěšky nebo na kole – každý si najde svoje
Co je na Blanském lese fajn, je ta síť turistických cest a cyklostezek. Já osobně to rád beru po svých – nejlépe s batohem, nějakou tou svačinou a foťákem. Ale potkal jsem i rodiny na kolech nebo páry s kočárkem. Oblíbená trasa vede třeba z Třísova na Dívčí Kámen a pak přes Holubov zpátky. Není to žádný extrém, ale krásné výhledy a klid přírody zaručeny.
Proč se sem vracet?
Blanský les není místo, kde za den odškrtnete deset atrakcí. Spíš vás vtáhne pomalu. Je to kraj, který se nevnucuje, ale kdo si ho projde, ten se sem rád vrací. Není to jen o krásné přírodě – i když ta je tu opravdu výjimečná – ale o té zvláštní atmosféře, kterou si nesete s sebou ještě dlouho po návratu domů. A právě to je na cestování to nejlepší.
