Jak dnes žije 1. československá Miss Alžběta Štrkulová: Oslnila svět a dodnes patří k nejkrásnějším

Alžběta Štrkulová se narodila 14. srpna 1945 v Košicích. Její život nabral nečekaný směr mnohem dříve, než získala korunku krásy. V pouhých 15 letech ji šťastná náhoda přivedla ke kariéře hlasatelky košického televizního studia.

„Bol vyhlásený konkurz, no nevedela som o ňom. V jeden deň však za nami do školy - bola som dva roky pred maturitou - došiel istý pán z PKO a povedal mi, aby som šla na konkurz, pretože podľa neho na to mám. Dokonca ma musel vypýtať z vyučovania,“ vzpomíná s úsměvem.

Přestože rodina Alžběty tehdy ani nevlastnila televizor, ostýchavá dívka se vydala zkusit štěstí. Konkurz byl pro ni výzvou. „Mala som len 15 rokov, nebola som taká sebaistá, ako dnešné mladé dámy. No a okolo mňa na tom konkurze sedeli aj herečky, ktoré som už poznala a boli známe. Boli krásne upravené, namaľované a ja som si vravela, že popri nich istotne žiadnu šancu nemám.“

Kuriózní situace nastala, když měla v rámci konkurzu vyprávět pohádku. „Napadla mi tá o vlkovi a kozliatkach. Smiešne bolo, že som si nevedela spomenúť na jej záver. Pobavila som celý štáb.“ Navzdory této „chybičce“ uspěla a stala se první košickou televizní hlasatelkou.

Od dětství tancovala ve folklorním souboru Čarnica a láska k folklóru ji neopustila ani na střední škole. Tato její vášeň pro tanec ji nakonec nepřímo přivedla k soutěži krásy, která navždy změnila její život.

V roce 1966 se v Československu konala soutěž krásy pod názvem „Dívka roku“. O rok později, v roce 1967, byla soutěž přejmenována na „Miss Československo“ a právě tohoto historického ročníku se zúčastnila i Alžběta Štrkulová. Její cesta do soutěže byla nečekaná - v den konání, když některé přihlášené dívky nedorazily, pořadatelé narychlo hledali náhradu. Obrátili se proto na folklorní soubor Čarnica, ve kterém Alžběta stále aktivně tancovala, a požádali tři tanečnice včetně ní, aby prázdná místa v soutěži zaplnily. Tak se Alžběta ocitla v soutěži krásy, aniž by se sama přihlásila nebo o účast usilovala.

„Před publikum jsem šla bosa, protože pro mě neměli boty vhodné velikosti. Navzdory tomu jsem krajské kolo vyhrála, můj další život to ale nijak zvlášť neovlivnilo,“ vzpomínala skromně s odstupem času. Na celostátní kolo si dokonce plavky ušila sama.

Finále soutěže se konalo 26. června 1967 v Ostravě. Když získala korunku, bylo jí necelých 22 let. V té době porota hodnotila soutěžící jinak než dnes. Zajímalo je především společenské vystupování, vkus a zručnost ve volitelném oboru. Fyzická krása byla až na konci seznamu hodnotících kritérií.

Vítězství v národní soutěži krásy v roce 1967 znamenalo pro Alžbětu automatickou nominaci na Miss World v Londýně. V tom samém roce v listopadu reprezentovala Československo na 17. ročníku této prestižní soutěže, kde soutěžilo 55 dívek z celého světa.

Ačkoliv hlavní titul nezískala, Alžběta dosáhla mimořádného úspěchu - umístila se na 5. místě, což byl na tehdejší dobu fenomenální výsledek pro reprezentantku socialistického Československa.

Po návratu z Londýna se Alžběta stala na chvíli miláčkem médií. Současně pokračovala ve studiu na Přírodovědecké fakultě v Košicích. V televizi sice začínala jako externí hlasatelka, ale postupně získávala více pracovních příležitostí.

„Pracovala som nielen v košickom štúdiu, často som cestovala za povinnosťami aj do Prahy, Bratislavy či Ostravy,“ vzpomíná. „Mali sme toho veľa. Najviac ma samozrejme vyčerpávalo časté presúvanie sa, ale nebolo jednoduché ani naučiť sa za pár hodín veľké kvantum textu, pretože v tom čase čítačky neexistovali, všetko sme museli vedieť naspamäť.“

Její krása zaujala i filmové režiséry. Zahrála si v několika filmech, například „Tri dcéry“ (1967) a „Traja svedkovia“ (1968) nebo v adaptaci Turgeněvovy literární předlohy „Jarné vody“. Účinkovala také v televizních inscenacích jako „Pomsta staraj dámy“ (1968) a několika dalších.

V roce 1975 úspěšně odmoderovala silvestrovskou estrádu „Silvestr na Silvestru“, která byla poprvé natáčena barevně. Za svojí skvělou práci pro televizi získala cenu Zlatý krokodýl.

I když její filmová kariéra brzy skončila, zůstala úspěšnou televizní hlasatelkou. Pracovala nejen v televizi, ale také v rozhlase. „Koľkokrát sme robili aj v noci, v rozhlase aj celú noc. Veď si predstavte, že vtedy sa čas hlásil naživo a každých päť minút! Neraz sme v štúdiu aj spali a ráno pokračovali v práci. Bolo to náročné, popri tom som však ešte stíhala rodinu a dve deti…“ vzpomíná na náročné období.

Stala se maminkou dvou kluků, na které byla vždycky pyšná. Rodina? Ta pro ni znamenala a dodnes znamená všechno. I přes náročnost své profese si vždy našla čas být s dětmi a svým manželem, a svůj rodinný život si střežila před zvědavými pohledy veřejnosti.

Když po sametové revoluci skončila éra socialismu, Alžběta se jako mnoho dalších rozhodla zkusit štěstí v podnikání. Najednou byla svoboda, otevřely se hranice, a ona neváhala. Sbalila kufry a vyrazila za velkou louži do Spojených států. „Amerika je úplně jiný svět,“ říkávala přátelům v dopisech. Nakonec tam strávila skoro čtyři roky.

Její přirozený šarm, krása, která s věkem neubrala na síle, a především bohaté zkušenosti z televizní a moderátorské branže ji nakonec přivedly zpět ke světu soutěží krásy – tentokrát však z druhé strany. Usedla do poroty několika soutěží a v roce 1997 dokonce moderovala světové finále Miss Universe na Havaji.

V současnosti žije Alžběta Štrkulová Šebová v Košicích. Tento rok 2025 oslaví kulaté 80. narozeniny, ale lidé ji stále poznávají na ulici. Její charakteristické dolíčky ve tvářích a jiskra v očích zůstaly i po letech nezaměnitelné. Přestože má za sebou bohatý a pestrý život, mediální pozornost nevyhledává a své soukromí si pečlivě chrání.

Mnozí pamětníci ji dodnes považují za nejkrásnější československou missku všech dob. A to navzdory tomu, že moderní soutěže krásy představily od té doby desítky vítězek. Alžběta si přes všechny úspěchy udržela svou skromnost a přirozenost, což potvrzují všichni, kteří s ní přišli do kontaktu.

„Som šťastná, že som to mohla robiť a mala som rada v podstate všetko, čo s mojou prácou súviselo,“ říká o své dlouhé kariéře s charakteristickou pokorou.

V letech 1967 až 1969 se díky krátkému uvolnění politických poměrů v Československu mohly konat soutěže krásy. Po nástupu normalizace však komunistická moc tyto přehlídky okamžitě zakázala. Alžběta Štrkulová tak patří k malé skupině žen, které měly možnost získat tehdy vzácný titul, který se poté na dvě desítky let z našeho veřejného života zcela vytratil.

Její umístění na Miss World 1967 představuje mimořádný úspěch. V době, kdy občané Československa nemohli běžně cestovat na Západ, reprezentovala svou zemi na mezinárodní úrovni a dosáhla výsledku, který zůstává dodnes jedním z nejlepších v historii československých a českých soutěží krásy.

Zdroje: prozeny.blesk.cz, kosice.korzar.sme.sk, cs.wikipedia.org, www.vtedy.sk