Článek
Poté, co jsme se snad definitivně zbavili rudých komunistů, na českou politickou scénu nakráčeli motoristé s hajlujícím rasistou a jeho stranickým „obhájcem“ Petrem Macinkou s argumenty, které patří do první poloviny minulého století. Podle Macinky to, že Filip Turek získal ve volbách vysoké procento preferenčních hlasů a tím získal silný mandát mu zaručuje naprostou beztrestnost a automaticky i místo ve vládě.
Osobně si myslím, že kdyby za jakoukoli stranu ve volbách kandidoval Jiří Kajínek, dostal by hlasů několikanásobně více. A osobně se domnívám, že by jako ministr nadělal méně škody.
Hlas lidu totiž rozhodně není hlas boží. Adolf Hitler byl také zvolen ve volbách většinou svého národa. Doporučuji vzpomenout si, jak tento národ v následujících letech dopadl.
Ostatně, v civilizovaných zemích zcela nepřiměřené manýry a styl komunikace do českého politického prostoru zavedl Andrej Babiš již před lety. Tisíckrát opakované lži, štěkavý styl komunikace špiček hnutí ANO, znevažování všeho, co v minulosti dělala jakákoli vláda, kromě té jejich, a to vše za použití široké palety řečnických triků. A samozřejmě vyvolávání strachu a pocitů ohrožení.
Ale zpět k Petru Macinkovi. V hlavní zpravodajské relaci ČT Události dne 12.10.2025 již v prvním vstupu, který trval cca 10 vteřin 4krát sklopil oči a jednou mrknul. Právě pohyb očních víček směrem dolů signalizuje, že není soulad mezi tím, co člověk říká a jak to hodnotí jeho tělo. Podobně klopí oči děti, když lžou rodičům. Navíc Petr Macinka se celou dobu nuceně usmívá, což také u tak závažné kauzy není adekvátní mimika. Doporučuji si tuto i další pasáže Macinkova vyjádření pustit na poloviční rychlost a minimálně jednou bez zvuku.
Přivírání očí a jejich klopení a mhouření je automatická reakce našeho mozku na nebezpečí a pocit ohrožení. Jejich přivírání řídí náš limbický systém (část mozku zodpovědná za rozpoznání nebezpečí) a není vůlí ovlivnitelný.
Pro získání informací o řeči těla doporučuji knihy Joe Navarry, bývalého agenta FBI, který díky pozornému sledování pohybů očí odhaloval špiony a další zločince. Po odchodu z FBI se dobře živil odhalování skrytých hrozeb při projednávání kontraktů velkých společností. A to jen díky sledování řeči těla, a hlavně pohybů očí.
U Filipa Turka podobné projevy nesouladu mezi řečeným a jeho vnitřními pocity nehledejte. Jde totiž o člověka, který má s vysokou pravděpodobností oslabené centrum strachu. Proto se také cítí nepostižitelný, opakovaně lže, vyhledává riskantní aktivity, mnohé za hranicí zákona. Bez pocitů strachu je totiž život nejspíš poněkud nudný, a proto je nutno hledat silnější podněty.
Filip Turek své naprosto nepřijatelné, a navíc i trestné jednání v minulosti dnes vysvětluje za použití řečnického triku bagatelizace. Vždyť o nic nešlo, byl jen mladý, nezkušený, byla to jen legrace, černý humor… Další argument, že nic špatného nedělal, když ho za to policie nestíhala, je v kontextu práce české policie posledních dekád už jen úsměvný. Kde není žalobce, není šetření, stíhání ani soudce. V miliardách nenávistných výplodů na internetu prostě rasistické a homofobní názory Filipa Turka zapadly do podobného komunikačního bahna.
Filip Turek je podle mě nepřijatelný na jakoukoliv státní funkci. Protože u politika platí u podobně závažných případu presumpce viny, měl by složit i mandát europoslance. Už naší zemi udělal ostudy dost.
Povolební bizarní reality show pokračuje.
Přeji nám všem dostatečnou duševní odolnost, která nám umožní nalézat v životě dost jiných zdrojů radosti.
