Článek
Tolik Čechů totiž bydlí v panelových domech, převážně na panelových sídlištích.
David Černý ovšem nebyl první, kdo obyvatele panelových domů urazil. Již Václav Havel ve svém projevu na začátku roku 1990 nazval panelové domy „králíkárnami“. To po něm s posměšným úšklebkem od té doby opakuje většina českých architektů.
Kdyby místo pošklebování raději přemýšleli, jak panelové domy chytře vylepšit, udělali by líp. Jenže, když ono pošklebovat se někomu a dávat mu najevo svou nadřazenost je tak příjemné…
Kupodivu většina developerů v Praze se doslova vrhla, jak vlci s vyceněnými zuby, na pražská panelová sídliště. Za mohutné podpory místních radních se snaží zaplnit každou volnou zelenou plochu obřím věžákem, který dané území degraduje ve všech směrech a se svým okolím nijak nekomunikuje.
Naprostou zvrhlostí je potom vykupování jedno až dvoupatrových objektů občanské vybavenosti, jejich bourání a nahrazování opět obřími bytovými domy. Když se konečně na sídlištích zabydlela široká paleta služeb od restaurací, pizzerií, hospůdek, kavárniček, sportovních center, obchodů, opraven obuvi a dalších, tak za absurdní podpory místních radních začal zpětný proces přeměny sídlišť na holé ubytovny.
Tak i developerská společnost Trigema zakoupila malé obchodní centrum na Lhotce, které bylo centrem a duší místní komunity. Dokonale odpovídalo skandinávské urbanistické vizi pětiminutového města. Přitom hned za dnes již zbořeným obchodním centrem jsou dvě málo nevyužívaná parkoviště. Po uzavření obchodního centra se z živé čtvrti sídliště stalo město duchů. Lidé nezmizeli, jen se nemají kde potkávat.
Ale zpět k Davidu Černému. Tento vysoce kontroverzní umělec se před pár lety pustil do architektury. Jeho prvním počinem je takzvaný rozpixelovaný dům v Karlíně, který hyzdí odpudivá obří kovová socha plešaté ženy, rozřezané na plátky. Jde o starozákonní Lilith, která odmítla slepou poslušnost Adamovi, odešla z ráje a stala se démonkou. Dodnes je v vnímána jako matka démonů a zlých duchů. Údajně dům podpírá, ale vypadá spíše, jako by se dům snažila zbořit.
Sám dům bez sochy je fádní hromada „krabic od bot“ nebo „kostiček lega“, které jsou vůči sobě mírně pošoupnuté. Tento výtvor mohu těžko považovat za kvalitní architekturu. Dokonale ovšem odpovídá osobnosti Davida Černého. A je samozřejmě reklamou na jeho rozkrájené kovové sochy. Technicistně orientovaným bohatým mužům se samozřejmě líbí. Protože dům stál hodně peněz, a oni drahý byt považují za symbol své úspěšnosti. A vyvolává „lechtání mozku“. Což je podráždění, které nastane, pokud uvidíme něco, co je neobvyklé, což náš mozek vnímá jako potenciálně nebezpečné.
Dalším „architektonickým počinem“ Davida Černého má být nejvyšší stavba v Praze, kterou chce developerská společnost Trigema zapasovat do sídliště Nové Butovice. Má vyrůst místo parkoviště, které je hned u metra. Jak jinak.
Jde samozřejmě o variaci rozpixlovaného domu z Karlína. Kdybyste ho vzali a vytáhli jako žvýkačku zhruba na osminásobnou výšku, a přitom zmenšili rozpixlování. Nepravidelně umístěná okna a fasáda „polepená“ čtverci a obdélníky. Jak překvapivé. O tuto vertikálu je opřený přes 100 metrů vysoký, kovový model vraku rozpadající se lodi. Na vizualizacích je dokonce částečně pokrytý zelenými popínavými rostlinami. Jak překvapivé. Nepravidelná okna, rozpixlovaná fasáda a obří socha.
Vrak lodi je navíc zrecyklovaný nápad. David Černý se ho snažil prosadit v devadesátých letech v New Yorku. Tam měl stát blízko přístavu. Američané měli dost rozumu, aby tento bizár odmítli.
Ve výškové části stavby bude 250 malometrážních bytů stalinského typu bez vlastních kuchyní. Tedy se sdílenými kuchyněmi. Prý to podpoří vznik komunity. Jde o variaci smíchovské drážní budovy Meet Factory, jejíž umělecké využití David Černý inicioval, s 30 ateliéry, které využívají společnou kuchyň.
Proti obří budově na místě potřebného parkoviště hned u metra se samozřejmě zvedla vlna odporu. Podle kritiků se stavba takové velikosti nehodí do sídlištní zástavby.
A jak na to reagoval David Černý?
„Ta úzká vlastně figura toho obytnýho baráku by se neudržela pravděpodobně v tadytý, tadytý siluetě sama, takže ta loď má v sobě trapézovej nosník, kterej jí podpírá, takže je to součást nosný konstrukce. Myslim si že něco zkazit v na komunistickým sídlišti je v podstatě nemožný.“ Zdroj ČT1 Události 12.9.2025
Urazil tři miliony lidí, kteří na panelových sídlištích žijí.
A jako zkušený demagog tímto tvrdí, že „sochu“ odstranit z projektu nelze, protože zbytek mrakodrapu by bez ní spadnul. Že obří vrak zmenšuje výslednou užitnou plochu budoucího domu tak na jednu třetinu? Koho to zajímá. Hlavně když to bude „lechtat mozky“.
Navržená budova bude opět díky „vnějšímu“ nosníku velmi drahá, nehledě na její uhlíkovou stopu. Také údržba tohoto veledíla bude drahá a náročná. Členitý obří vrak se navíc stane největším hudebním nástrojem na světě, obřím kakofonátorem, protože každý větší větřík rozezní nejrůznější pískání, hvízdání a meluzíny. Kdo zná Nové Butovice a obzvlášť okolí stanice metra ví, že tam vanou silné větry neustále. Při větru síly orkánu může dojít k rozkmitání konstrukce a jejímu narušení.
Rostoucí popínavky na rezavé konstrukci lodi jsou také nesmyslem. Pokud by vítr kus rostliny odtrhl, pád z šedesáti nebo dokonce sta metrů by mohl lidi v okolí stanice metra vážně zranit.
David Černý si pro umístění vraku vymyslel další působivou legendu. Vrak porostlý zelení prý upozorňuje na klimatickou změnu a má připomínat loď, která narazila do budovy během bouře způsobené globálním oteplováním. Vzhledem k uhlíkové stopě a původnímu určení pro okolí newyorského přístavu jde o čistou demagogii.
Kvůli stavbě se samozřejmě změnil územní plán. Což se dělá v Praze téměř kvůli každému developerskému projektu.
Osobně si na rozdíl od radních Hlavního města Prahy a Prahy 13 nemyslím, že by uprostřed obytné zóny měl hned vedle stanice metra stát obří apokalyptický výjev ve kterém bude bydlet 250 neukotvených mladých mužů a pracovat několik tisíc kravaťáků, kteří svými auty každý pracovní den obsadí všechna parkovací místa v širokém okolí.
