Článek
Když jsem koncem listopadu loňského roku psal svůj otevřený dopis prezidentu republiky, příliš jsem nedoufal, že bych dostal odpověď. Však stalo se.
Odpověď přišla z prezidentské kanceláře, což je jistě logické, prezidentova práce jistě nespočívá v osobním čtení a odpovídání na všechny dopisy, které dostává. Odpověď, kterou mi zaslala vedoucí oddělení styku s veřejností, je však natolik strohá a formální, že se prakticky vyrovná ignoraci.
Když jsem svoji výzvu psal, nežádal jsem o lekci v orientaci, kdo je ve válce napadený a jak by měla válka skončit. Žádal jsem pouze o to, aby se prezident PP zasadil o co nejrychlejší začátek rozhovorů. Že se o něco takového PPP pokusí, se mi ujištění nedostalo. Zjevně to tedy není na pořadu dne, což se ovšem ve světle aktuálních událostí v USA - příchod nového prezidenta USA - není čemu divit. Ten totiž razantně převzal otěže řešení konfliktu a stanovil si cíl jej co nejdřív politicky urovnat a dostat strany k jednacímu stolu.
Evropa se tak vlastní vinou dostala do role pasivního pozorovatele událostí, které ji míjejí, ačkoliv by je měla utvářet.
Ale to bohužel není nic nového.
Pro zájemce vkládám onu výše zmiňovanou odpověď z Hradu.