Článek
Od září 2027 se změní způsob hodnocení v 1. třídách. Pročetli jsme stovky komentářů na sociálních sítích, které se věnují známkám i slovnímu hodnocení. Opakuje se v nich „kompromisní“ nápad: Proč dětem nedat známku i popisnou zpětnou vazbu najednou?
„Ideální je kombinace jednoduchého skóre (číselná známka) + komentář, je-li co říct.“
Dušan
„A proč nemůže být hodnocení mixem obojího? Dítě dostane za tři a k tomu popis: ‚Dítě vyniká v násobení, slovní úlohy mu však dělají problém.‘ A rodič má přehled a vzniknou i data pro ostatní.“”
Heduš
„1–5 je jednoduchá reprezentace toho, jak se tomu člověku dařilo daný předmět zvládat. Když je doplněné o slovní hodnocení, je to super návod na zlepšení.“
Věra
A víte co? Tohle řešení zní vlastně docela logicky. Známku si vykládáme jako rychlou a srozumitelnou informaci, slovní hodnocení zase může dítěti říct, co se mu daří a na čem má dál pracovat.
Otázka, kterou si klademe, zní: Když dětem dáme známku i popisnou zpětnou vazbu zároveň, vezmou si z obojího to nejlepší?
Podobnou otázku si už v roce 1988 položila izraelská psycholožka Ruth Butler. Děti z 5. a 6. tříd rozdělila do tří skupin. Jedna dostávala za svou práci jen číselné hodnocení, druhá jen popisnou zpětnou vazbu a třetí obojí. Pak sledovala, jak se dětem daří při další práci a jaký o ni mají zájem.
Výsledek? Nejlépe dopadly děti, které dostávaly jen popisnou zpětnou vazbu. Děti, které dostávaly známku i slovní hodnocení, dopadly podobně jako děti, které dostávaly samotnou známku. Přidat k popisné zpětné vazbě známku tedy v tomto výzkumu neznamenalo vzít si „to nejlepší z obojího“.
Dylan Wiliam ve výzkumu o formativním hodnocení upozorňuje na důležitou věc: známka může přitáhnout pozornost dítěte natolik, že popisná zpětná vazba zůstane stranou. Místo přemýšlení nad tím, co se mu podařilo a co může udělat dál, řeší, jakou známku dostalo.
Neznamená to, že každá známka znehodnotí každé slovní hodnocení. Výzkumy ale zpochybňují lákavou představu, že když spojíme dva způsoby hodnocení, automaticky získáme výhody obou.
Možná tedy není nejdůležitější, kolik informací dítěti předáme. Ale které z nich přitáhnou jeho pozornost a pomohou mu v dalším učení.
Zdroje: Butler, R. (1988). Enhancing and Undermining Intrinsic Motivation: The Effects of Task-Involving and Ego-Involving Evaluation on Interest and Performance. British Journal". Má být British Journal of Educational Psychology, 58(1), 1–14.
Wiliam, D. (1999). Formative assessment in mathematics part 2: Feedback. Equals: Mathematics and Special Educational Needs, 5(3), 8–11.
Autoři: Pavlína Loňková, Daniel Pražák
