Článek
Nejprve musím napsat jednu věc…Dědu Víťu znám. A dávám mu v něčem zapravdu, v něčem však nikoli.
Děda Víťa kritizuje, že dnešní mladá generace studuje obory, které se míjejí s požadavky trhu práce. To je sice pravda, nicméně, ne všichni předpokládají, že je daný obor bude živit. Představte si, že třeba mladá dáma chce v budoucnosti znalostmi svého oboru oslňovat na opulentních rautech bankéřů či naftařů, a v těchto kruzích nějaký ten milion dolarů na rezidenci především nehraje roli, že. A jaksi lehkou konverzaci je možné vést třeba na téma kulturní antropologie mnohem snáze, než třeba histologie, nebo Teorie pole, že.
A nyní k té v současné době údajné nedostupnosti bydlení. Já bych položil do diskuze otázku, kdy bylo bydlení v této zemi všeobecně dostupné? Bylo tomu opravdu tak? A že prý nebyli bezdomovci. Takže otázka…pokud nebyli bezdomovci, tak proč proboha komunisté u každého špitálu stavěli tak obrovské azylové domy pro bezdomovce z řad lékařského a zdravotnického personálu, a s pošetilou arogancí toto nazývali svobodárnami? Především je potřeba si uvědomit jednu věc…při porovnávání dostupnosti bydlení se argumentuje ne zcela relevantními kategoriemi. Vždy je potřeba porovnávat porovnatelné. Takže rozeberme si to podrobněji: Nájemné dnes, versus nájemné před rokem 1989. Tady především vzniká hluboké nepochopení, protože nájemným můžeme označit pouze částku, která pokrývá měsíční náklady na PRONAJATÝ byt. To slovo PRONAJATÝ je klíčové. Drtivá většina diskutérů totiž zaměňuje nájem, a poplatky za užívání přiděleného bytu. V době před 1989 se užívání bytu přidělovalo dekretem, a přidělovali toto ti, kdož k tomu měli od společnosti mandát. Takže před 1989 se mladá rodina nebo jednotlivec zapsala do pořadníku u daného subjektu (národní výbor, či k tomu zřízené oddělení v podniku), a pokud měli štěstí či nějaký privilegia, tak dostali dekret na užívání bytu, s relativně přijatelnými náklady. Tento způsob v podstatě zůstal zachován do současnosti, rozdíl je pouze v tom, že většina bytového fondu se ocitla v důsledku v rukou bývalých držitelů dekretů na užívání, což v současné době není národní výbor či podnik, ale rodinní příslušníci dotyčného, ve prospěch kterých ty byty změnily vlastníky. Dnes tedy byty v principu nepřiděluje národní výbor či podnik, ale rodina. A opravdu statistiky hovoří ve smyslu, že nadpoloviční část nemovitostí mění vlastníky v důsledku darovacích a pozůstalostních řízení mezi příbuznými. Troufám si říci, že vzhledem ke mzdám tyto přidělené byty jsou obdobně dostupné, 3+1 v paneláku je nákladově zhruba na 1/5 průměrné mzdy, stejně, jako v minulosti. Další kategorií je družstevní bydlení, a tady je to obdobné.....dokonce bych řekl, že současné poplatky v družstevních bytech jsou vzhledem k příjmům nyní nižší, obzvláště u bytů z druhé poloviny 80. let. Nyní si vezmeme kategorii PRONAJATÝCH bytů. Tedy těch, které nebyly přiděleny dekretem, z titulu nějaké urozenosti, stranickosti, či třídní příslušnosti, zkrátka o byty, které jeden proletář pronajímá druhému. Milí čtenáři, máte o těchto relacích před 1989 představu? Já ano......tu realitu nám zdokumentovali sami bolševici, a pokud ty relace chcete znát, pusťte si 23. díl seriálu 30. případů majora Zemana, a tam zazní, kolik se v roce 1966 platilo ZA JEDNU POSTEL v místnosti se třemi dalšími obdobnými nešťastníky, a v pavlačovém bytě v Nuslích. Ano, jedna postel v pokoji s dalšími třemi byla za tisícovku měsíčně, v relacích, kdy průměrná hrubá mzda byla něco malinko přes 1600 Kčs. To je obdoba dnešního tržního nájemného. Dnes je to dokonce na rozdíl od minulosti legální. Podotýkám, že tohle natočili sami bolševici, jako oslavnou Ódu na režim. Děda Víťa píše, že byty jsou neúměrně drahé. No, já Dědu Víťu doplním.....byty stojí tolik, za kolik si jej bývalí proletáři mezi sebou prodávají. Mimochodem, jde o hru s nulovým součtem, protože daně z převodu nemovitostí byly zrušené, takže vlastně jde pouze o poplatky realitce, pokud tato zprostředkovává prodej. Proletář A prodá synovi proletáře B byt AA a proletář B prodá dceři proletáře A byt BB, celkový finanční tok probíhá uvnitř množiny proletariátu, tudíž tento není nikým z vnějšku vykořisťován. Mimochodem, dnes jsou byty levnější ne násobně, ne milionkrát, dokonce ani BILIONKRÁT ne, ale ještě mnohem levnější, protože před 1989 nebylo možné byt do osobního vlastnictví vůbec získat. Legislativní rámec pro toto se stal až §72/1994 Sb. Koupě bytu do osobního vlastnictví je totiž možnost, která před rokem 1989 vůbec nebyla.
Sněhové vločky mají tendenci používat jeden v pravdě stupidní argument, že pokud se porovná průměrná cena bytu průměrným hrubým ročním platem, tak dnes je toto číslo vyšší, a tudíž byty jsou nedostupnější. Pominu-li triviální fakt, že míra zdanění je dnes zcela jistě nižší, než v minulosti, tak tento argument především neobstojí tváří v tvář skutečnosti, že dnes jsou vzhledem k příjmům mnohem levnější jak potraviny, tak oblečení, tak vybavení domácnosti, tudíž na pořízení bydlení lze uvolnit vyšší část příjmu…pochopitelně vyššího.
Tk mne napadá jedna věc.....má vůbec pro generaci Sněhových vloček bydlení nějakou hodnotu??? Zkusme porovnat, jaké procento jedinců z této generace se v zaměstnání zaobírá bytovou výstavbou, a porovnejme, jak to bylo v minulosti. Takže jak že je to přísloví? Správně, „Kdo nestaví, nebydlí“. Už slyším to genderové vřískání, že cože bych to po mladých dámách nechtěl, že. CHTĚL. Musím na sebe něco prásknout. Předloni jsem stavěl zastřešení autobusáku ve městě Bielefeld na náměstí Jahnplatz, a dva dny před přejímkou jsem zjistil, že nám jeden dešťový svod koliduje s vestavěným světlem v podhledu. Sehnal jsem tedy instalatérskou firmu, přišla dvacetiletá slečna, svod předělala, přišel tatínek, podepsal jsem mu fakturu. O kolik jsou české mladé slečny lepší, než ty německé? AHA, ony jsou urozenější. No, tak nebudou bydlet, no. Mimochodem, drtivá většina montérů, kteří tam byli se mnou , byla věkově mezi 55-60 lety. Mladým ubytování a doprava do práce zdarma, a 52-55 tisíc čistého za 174 hodin měsíčně je málo - tedy jako zaměstnancům, Ičaři měli pochopitelně výrazně více. Mimochodem, je to stavba podle gusta sněhových vloček, tedy s „Gründach“. České Sněhové vločky ovšem tak jsou spíše na to zelené ideologické žvanění.
Další…..V současné době Sněhové vločky provozují klimatický žal, a další blbiny, a člověk by řekl, že tedy budou ochotné přiložit ruku k dílu, a problém opravdu začít řešit, nikoli, trucovat na humanitně zaměřených fakultách. Abyste totiž rozuměli, v současné době se podílím na výstavbě zařízení, které poskytují takzvané podpůrné služby sítě. Jde oblast s ohromným investičním potenciálem, a moje maličkost participuje na výstavbě dvou z těchto……jedním z nich je elektrokotelna, která vyrábí z OZE 160 t páry 310 stupňů teplé, a pomocí této se udržují dva 500 MW uhelné bloky v režimu, kdy jsou schopné velmi rychle zahájit produkci, když přestane foukat a svítit, a druhým je bateriové úložiště 100 MW/150 MWh. A co byste řekli??? Ten režim práce a odměňování se přímo nabízí pro mladou generaci bez bydlení, protože ubytování v místě práce zajišťuje zaměstnavatel, a ten příjem je nadstandardní už jenom z titulu, že lidé „na sajtu“ mají kromě výplaty ještě tak kolem 750-800 nebo i více Eur nezdaněných diet. A nyní to nejpodstatnější…..Dotyčný si může pořídit bydlení prakticky kdekoli, kde se mu bude líbit, a kde ceny nemovitostí jsou přijatelné. Samozřejmě, optimální by asi byl Rumburk, Děčín, nebo něco mezi, v Českosaském Švýcarsku je nádherně, a ceny nemovitostí přijatelné…ale klidně to může být jinak, kolegové jsou z Brna, Bratislavy, Levice, Cottbus, Berlín, Frankfurt (tomu platí firma každý týden letenku do Berlína a auto z půjčovny, naposledy černé BMW X4-M40), Teplice, Ústí nad Labem, České Budějovice, Nový Bor atd.. Náklady na dojíždění do práce nula, služební automobil je téměř samozřejmostí. A jak vypadá z generačního pohledu ten realizační tým? Podotýkám, že nejdéle u firmy působí jeden kolega, který letos oslavil 60, a u firmy je od listopadu 2022. Takže věkově jsme poskládáni z lidí, kdy nejmladší benjamínek coby zaměstnanec letos oslaví 50, a většině dalších je mezi 55 a 64 lety. A to musí zaměstnavatel lovit i mezi lidmi, kteří již pár let užívají důchod. Jeden Site Manager - který tedy již skončil, letos oslaví 70, mistr elektrikářů 69, a další tuším 67. Takto vypadá realizační tým z oboru, který se nazývá „Nová energetika“.
Máme tam dva mladé najížděče kotlů, oba jsou kontraktoři, ale ze Slovenska. Další mlaďoši pod 50…už tedy jsou pryč, byli přes německou pracovní agenturu, nákladově to vycházelo naprosto nehorázně - nebyli Češi, ale Němci. Prostě všeobecně známá věc….mladým Čechům se nechce pracovat. Těm se chce akorát kvičet, že práce pro ně musí mít smysl, a koktají cosi cosi o souladu pracovního života s osobním - tak ať si provozují nesmyslné korporátní zašívání v uměle vytvořených zbytečných pozicích poplatných jejich humanoidnímu nevzdělání, , a bydlí si někde v sdíleném bydlení s dalšími zoufalci ve větším městě, aby bylo možné provozovat „společenský život“, a fňukat, jak je ta společnost na ně zlá, a že se státu pomstí, že nebudou mít děti, přičemž je jasné, že v prvé řadě na to doplatí oni sami……no, pozoruhodné, tváří v tvář faktu, že často studují nesmyslné obory. A asi mají svou pravdu, že fungující elektrická síť je nesmysl a nepotřebná věc. Jaké si to udělají, takové to budou mít. Nemohu se ubránit nehoráznému smíchu pokaždé, když některé naše politické špičky hovoří o výstavbě dalších jaderných bloků…kdo to proboha bude dělat? Kde seženou ty desítky tisíc lidí ochotných bydlet nikoli po penzionech, jako my v Oberlausitz, ale v buňkovištích z kontejnerů.
Tak, a nyní do mne, jak Děda Víťa, tak ti mladí, kterým se nechce dělat.
