Článek
Drazí čtenáři a diskutéři, se zájmem jsem si přečetl článek pana Lukáše Moravce, následnou diskusi, a dovolil bych si doplnit pár postřehů.
První tedy co mne překvapilo, že velká část diskutérů s autorem nesouhlasí. Já tedy musím říci, že se jim vůbec nedivím, a to z několika důvodů, na druhou stranu nechápu, proč se vyjadřují tak, jak se vyjadřují.
První skupina oponentů pana Moravce je víceméně ta, která má problémy s psaným projevem v rodném jazyce, tedy jsou to ti, kteří když před 1989 chodili do školy, tak nebyli schopní se do druhého dne naučit básničku „Skákal pes přes oves“ a tuto následně odrecitovat před tabulí, za což dostávali špatné známky, a končili na učilištích, nebo ani to ne. Lze tedy oprávněně předpokládat, že pokud si nezapamatovali básničku do druhého dne, těžko si budou pamatovat události, ceny a příjmy z doby před rokem 1989, tedy před více, než 34 lety.
Nyní se budeme věnovat příjmům a výdajům domácností.
Druhá skupina, která s ohněm v srdci vzpomíná na předlistopadovou dobu reaguje na můj vkus docela zarážejícím způsobem, kdy zpochybní autorovy údaje, a námitku uvede větou „Já jsem vydělával…“ Těmto bych chtěl vzkázat, že jen, jen a právě jen díky jejich přístupu, ten režim, který tu byl před 1989 ekonomicky i ideologicky padl. Tento jaksi stál na axiomu, že pracující budou nadřazovat zájmy společnosti nad své vlastní sobecké zájmy, což dotyční nečiní, a naopak zpochybňují relevanci statistických průměrů. Nuže tedy dobrá, pokud je statistický průměr mezd irelevantní, za prvé řeknu, že s nimi souhlasím, protože před rokem 1989 byla mzda/plat téměř jediným legálním zdrojem příjmu ekonomicky aktivní populace, dnes to je mzda/plat, ale také příjmy z podnikatelské činnosti, ať již OSVČ či odměny představenstev, jednatelů a dozorčích rad právnických osob - pokud tedy budeme srovnávat průměrný příjem, tak v roce 1989 to byla mzda 3 170 Kčs hrubého, a v roce 2023 je to rozhodně více než uváděná průměrná mzda 42 800 Kč hrubého. A tudíž jaksi není pravda, že příjem domácností vzrostl 13,5 krát. Pokud použiji argumentaci této skupiny já osobně, tedy „není pravda, protože já jsem vydělával“ tak má výplata vzrostla oproti létu 1988 na 47,21 násobek, a to nepočítám další nepeněžní plnění, jako třeba služební auto, mobilní telefon, dvojnásobek dovolené oproti 1988, atd.
Další obviňuje autora, že si vybral selektivně položky, které se mu hodí do krámu, a uvádějí například bydlení. Tady se obávám, že dochází k hlubokému nepochopení. Diskutéři chybně označují položku „poplatky za užívání dekretem přiděleného bytu“ za nájem, a zjednodušeně tento porovnávají se současným tržním nájemným. Toto srovnání je samozřejmě mimo z jednoho důvodu. V 90. letech a v první polovině první dekády XXI. století došlo k privatizaci bytového fondu, kdy stát převedl byty na obce, a obce tyto byty následně odprodávaly držitelům dekretů, kteří měli předkupní právo. Nicméně, princip se nezměnil, jenom byty k užívání nepřidělují obce dekretem, ale přímo pracující jeden druhému. V rámci rodiny se to obvykle děje bezplatně v rámci darovacích a pozůstalostních řízení, a na rozdíl od doby před 1989 jsou příbuzní v řadě přímé osvobozeni od dědické a darovací daně. Takto mění vlastníky více než polovina nemovitostí určených k bydlení. A ten zbytek je v podstatě hra s nulovým součtem, pracující A vlastnící byt A1 prodá pracujícímu B byt A1 a pracující B vlastnící byt B1 tento prodá pracujícímu A. Celkové finanční toky za bydlení jsou v zásadě zanedbatelné a redukují se na provize realitních kanceláří. Mimochodem, před dvěma týdny běžel na JOJ family 23. díl 30 případů Majora Zemana, z roku 1966, a tam zaznělo, kolik se platilo za tržní bydlení - ta částka byla docela ohromující, a v porovnání s dneškem přepočteno na dnešní průměrnou mzdu to byl několikanásobek dneška. Pokud tedy chceme čestně porovnávat ceny bydlení, pak takové formy, které zůstaly principem stejné od roku 1989 dodnes. Ano, bavíme se o družstevním bydlení. Pokud porovnáme toto, a vezmeme typické předhusákovské panelákové 3+1 z roku 1968, pak realita roku 1989 byla následující: Poplatek družstvu - 2 osoby 361 Kčs, elektřina 65 Kčs, plyn 15 Kčs, TV - 25 Rozhlas 10 Kčs, dohromady 476 Kčs. Stejný byt nyní: Poplatky družstvu 5120 Kč, oproti roku 1989 obsahuje navíc úklid, Elektřina 820 Kč, plyn 250 Kč, R+TV - 185 Kč, dan z nemovitosti 71 Kč, odpady pro 2 osoby 117 Kč - dohromady 6 563 Kč. Tedy kumulovaný nárůst nákladů na bydlení je 13,78 krát vyšší, růst průměrné mzdy 13,5 krát vyšší. Rozdíl tedy plných 132 Kč vztaženo k cenám z roku 2023. Dlužno připomenout, že poplatky za užívání družstevních bytů v 70. a 80. letech průběžně zvyšovaly, takže panelákové 3+1 z konce 80. let již nebyl poplatek družstvu 361 ale 515 Kčs za nikoli 65 metrů čtverečních, ale 68 metrů čtverečních.
A vlastně ani to není pravda, protože platí oblíbená věta stoupenců minulého režimu „Já jsem vydělával“ Takže zahoďme průměry, a uvažujme reálné příjmy reálných osob, tedy autora.
Takže pokud se pokusím uzavřít položku „přidělené bydlení“ a „družstevní bydlení“ tak oproti 1989 prakticky nákladově beze změny, jediné, co se změnilo v prvním případě je subjekt, který byt přiděluje - před 1989 - Národní výbor nebo nějaká stranická buňka ve fabrice, dnes se toto děje v rámci rodin. Zákon o bytových družstvech nikdo nezrušil, takže zde není změna ani systémově, a ukázali jsem si, že v zásadě ani nákladově oproti příjmům. Takže rada na závěr, pokud chcete bydlet v přiděleném bytě, nepodávejte žádost na národní výbor, ale obraťte se na své příbuzné, kteří tím bytem disponují.
Co v současné době přibylo, je možnost si legálně opatřit bydlení na volném trhu, což před 1989 nebylo možné v případě bytů vůbec, a v případě rodinných domů ve velmi omezené míře, tento způsob změny vlastníků nemovitostí měli komunističtí potentáti dobře podchycený, a na volný trh se dostalo pouze to, co ti komunisté nechtěli. Možnost výstavby svépomocí zůstala zachována, opět je to nákladově vztaženo na aktuální příjmy srovnatelné, s výjimkou pozemku, a tady bych se pozastavil: Před 1989 se pozemek získával do dlouhodobého pronájmu, a obvykle byly ty pozemky kradené původním vlastníkům, kterým bylo vyplaceno směšné odškodnění. Dnes je to opět většinou hra s nulovým součtem, ty miliony, které jeden pracující za pozemek zaplatí, ten druhý inkasuje. Celkovou životní úroveň pracujících to nijak nepoškozuje. V případě bytů je to obdobné: Před 1989 se vracely klíče od nevyužívaného bytu na národní výbor, dnes lze prodejem tohoto získat několikamilionovou částku. Zjednodušeně řečeno, byty jsou drahé proto, protože si tyto pracující mezi sebou draho prodávají.
Je to všechno? Jistěže není. Je třeba zohlednit kvalitu vytápění, výroby elektřiny a nakládání s vodou. A toto drtivě hraje ve prospěch současnosti, protože výroba elektřiny i tepla je dnes mnohonásobně ekologičtější, a totéž se týká vody, kdy před 1989 se vypouštěly nevyčištěné splašky do vodních toků, a pitná voda byla dezinfikována chlore, což je bojová otravná látka.
Další oblíbená mantra je bezplatné zdravotnictví a školství. Co se týče zdravotnictví, tak úroveň šla raketově nahoru, a co se týče nákladů, tak je pouze 100 Kč za pohotovost, a doplatky za léky, ovšem pouze za takové, které byly před 1989 většinou nedostupné.
Co se týče školství, tak veřejné a státní školství je komplet bezplatné,. ale je potřeba si čestně říci, že co narostlo naprosto drasticky, je kolejné na vysokých školách. Tam je to opravdu asi na 100 násobku oproti roku 1989. Nicméně, síť vysokých škol se rozrostla, takže mnohem větší podíl studentů může náklady na kolej eliminovat dojížděním. Toto ale sympatizanty komunistického režimu trápit nemusí, obvykle VŠ nestudovali. A ti, kteří VŠ studovali, a s režimem před 1989 sympatizují, se obvykle jmenují lampasáci a fízlové, a kolejné na Policejní akademii a Universitě obrany se neplatí ani nyní.
Tímto se dostáváme k nákladům za dopravu. Urban legend je taková, že před 1989 byla levná. Já bych na tomto místě jenom připomenul, že v současné době mají slevu 50 procent všichni studující a důchodci nad 65 let, před rokem 1989 pouze děti do 10 let, a studenti pouze na trasu mezi bydlištěm, a místem školy. Pro porovnání si vyberu občanské jízdné v Praze - roční kupon na MHD je 3650 Kč, před 1989 měsíční kupon - 70 Kčs, roční vůbec nebyl. Roční cestování pražskou MHD tedy stálo 840 Kčs, dnes 3650 Kč, tedy 4,34 krát více, při 13,5 násobném zvýšení průměrné mzdy.......Eh, co to povídám, 47,21 násobku reálné mzdy, protože jak zaznívá z klávesnic sympatizantů režimu před 1989, průměr je zavádějící.. Pokud náhodou najdete starou jízdenku na vlak - lepenkovou, a zaradujete se nad cenou, nejásejte, bylo to na lokálku, rychlíkový příplatek pro 2. třídu v pásmu 1-1200 km stál 16 Kčs, a platil pouze s jízdenkou, ke které byl prodán. Takže cesta rychlíkem do krajského města bývala docela drahá legrace.
Další argument, který zaznívá, že dříve nebyli bezdomovci. Pokud se pokusím vytvořit definici toho, kdo bezdomovec je a kdo není, tak zvolím následující kritéria: Bezdomovec ne vlastní vinou - vykonává vysoce kvalifikovanou práci, minimálně při 40 hodinovém úvazku, a nedosáhne na byt, který by mohl používat. Byl někdo takový v minulosti? Jistě, spousta lidí. Proto také komunisté stavěli u každé nemocnice takové obrovské azyláče pro bezdomovce z řad lékařského personálu, a s pošetilou arogancí tyto nazývali svobodárnami. Dnes žádní takoví bezdomovci nejsou, i když jsou jenom a pouze atestovaní lékaři. Lékař pokud chce, na byt, který může obývat dosáhne často ještě před atestací.
Ještě jeden velmi podivný termín zaznívá v diskusích: „Poctivá práce“ Nerozumím, co tím ti dotyční myslí. Napadá mne třeba ta souvislost s reklamou „Po poctivé práci poctivá odměna Kozel jako křen“ Je to ono? Asi ne. Pokusím se tedy najít vlastní výklad tohoto termínu, který absolventi subjektu který ač nemá akreditaci je společností uznáván jako „Vysoká škola života“ používají. Z principu mi vychází, že kdo se poctivě, rovná se pilně, svědomitě a tudíž dobře učil, a měl dobré známky, obvykle má kvalifikační přípravu zakončenu terciálním vzděláním, tedy práce, kterou tento vykonává, je nejpoctivější. Ta méně poctivá je ta, jejíž vykonavatelé mají sekundární vzdělání zakončené maturitou, ještě méně poctivá, a na hranici nepoctivosti je ta, jejíž vykonavatelé mají výuční list. No, a nevyučení, kteří na to ve škole kašlali, tahali spolužačky za copy, a kradli jim svačinu, se učili nepoctivě, rovná se tedy i jimi vykonávaná práce je nepoctivá. Pokud se dotyčným tato definice nelíbí, pak nejjednodušší je termín „poctivá práce“ nepoužívat.
Velké nedorozumění způsobuje matematika jako taková je spousta mudrců s vysokou školou života, kteří budou tvrdit zcela bez ostychu, že před 1989 dosáhla na průměrnou mzdu na rozdíl ode dneška většina lidí.
Pokusím se tyto přesvědčit malou statistikou o 10 lidech různých profesí.
Takže mějme:
1 horníka s hrubou mzdou 7320 Kčs
1 hutníka s hrubou mzdou 5700 Kčs
1 řidiče náklaďáku s hrubou mzdou 4400 Kčs
1 Svářeče s hrubou mzdou 3950 Kčs
1 nástrojaře s hrubou mzdou 3950 Kčs
1 elektrikáře s hrubou mzdou 3450 Kčs
1 jeřábníka s hrubou mzdou 2850 Kčs
1 učitele
1 inženýra
1 lékaře
Jak je vidět, v našem výčtu opravdu má většina pracovníků více, než průměr, a myslím, že ty nástřely jsou reálné. Pokud to někdo ze čtenářů upřesní, uvítám to. Otázka zní: Kolik je průměrná mzda tech vysokoškoláků, když celorepublikový průměr byl 3170 Kčs?
Takže vezmeme si počítadélko, a začneme přesouvat vlaštovičky:
Těch 7 dělníků má dohromady 27670 Kčs, všech 10 dohromady 31 700 Kčs. Přesuneme pár vlaštoviček, odečteme to a vydělíme třemi, a zjistíme, že ti vysokoškoláci mají v průměru 1343 Kčs hrubého. Je to pravda? Ano, matematika platí. Co ovšem zřejmě neplatí, že před 1989 většina pracovníků dosáhla na průměrnou mzdu.
Takže tímto otevírám diskusi, a nyní do mne.
