Článek
Málokterá kauza z české literární historie vzbudila tolik emocí jako obvinění, že světoznámý spisovatel Milan Kundera jako mladý student udal na policii uprchlého letce a kurýra exilové rozvědky. Jde o spor, který se táhne od roku 2008 a dodnes nemá jednoznačné rozuzlení — proto je namístě vyprávět ho opatrně, s jasným rozlišením mezi tím, co je doloženo, a co zůstává sporné.
V roce 1950, kdy se měl incident odehrát, byl Kundera dvaadvacetiletým studentem a začínajícím básníkem, do klasika světové literatury měl ještě velmi daleko. Slávu mu o desítky let později přinesly romány jako Žert nebo Nesnesitelná lehkost bytí, díky kterým se stal jedním z nejpřekládanějších českých autorů 20. století a opakovaně se skloňoval i jako kandidát na Nobelovu cenu. Právě proto, že šlo o jméno s celosvětovým renomé, se z archivního nálezu okamžitě stala mezinárodní kauza.
Uprchlý letec a kufr na koleji
Miroslav Dvořáček, bývalý student Vojenské letecké akademie, uprchl v roce 1949 z komunistického Československa a stal se takzvaným agentem-chodcem — kurýrem, který se tajně vracel přes hranice pro exilovou zpravodajskou službu. Při jedné z misí ho 14. března 1950 v Praze zatkla policie. Krátce předtím se v Praze setkal se známou svého bývalého přítele, studentkou Ivou Militkou, u které si na koleji uložil kufr s věcmi. Když se pro něj později vrátil, čekala už na něj policie.
Dokument, který se objevil po 58 letech
V říjnu 2008 zveřejnil týdeník Respekt článek badatele Adama Hradilka z Ústavu pro studium totalitních režimů, který na věc vrhl nové světlo. Podle dobového policejního záznamu se toho dne na služebnu dostavil student Milan Kundera a ohlásil, že si u jedné studentky na koleji uložil kufr jeho známý, který si pro něj má později přijít. Zpráva vyvolala mimořádný ohlas — o kauze informovaly i světové deníky jako The New York Times, Frankfurter Allgemeine Zeitung nebo Le Figaro.
Co dokument dokazuje — a co ne
Experti Archivu bezpečnostních složek později potvrdili, že samotný dokument je pravý a nejde o žádný podvržený spis tajné policie — šlo o běžný záznam z obyčejné pražské policejní stanice. Co ale záznam sám o sobě nedokazuje, je to, zda Kundera věděl, kým Dvořáček skutečně je a co jeho oznámení spustí. Tvrzení, že šlo o vědomé udání konkrétního člověka jako nepřátelského agenta, stojí na dalším, nepřímém svědectví — podle Militké jí měl její pozdější manžel Miroslav Dlask před smrtí říct, že to byl právě on, kdo Kunderovi prozradil, kdo Dvořáček je. Tuto část příběhu ovšem nelze doložit nezávisle, protože Dlask už v roce 2008 nežil.
Kundera: „Toho člověka jsem vůbec neznal“
Milan Kundera obvinění od začátku kategoricky odmítal. V reakci pro ČTK uvedl, že je z celé věci zaskočen a že dotyčného člověka nikdy neznal. Požadoval po Respektu veřejnou omluvu a hrozil žalobou. Na jeho obranu se podepsala řada významných spisovatelů a intelektuálů z celého světa, mezi nimi i několik nositelů Nobelovy ceny za literaturu. Redakce Respektu si naopak za pravostí archivního dokumentu i za svým výkladem stála a odmítla tvrzení, že šlo o senzacechtivost nebo diletantství.
Miroslav Dvořáček byl po zatčení odsouzen a ve vězení a pracovních táborech strávil zhruba čtrnáct let. Později žil ve švédském Göteborgu, kde v roce 2012 zemřel, aniž by se ke kauze veřejně vyjádřil — podle manželky mu to nedovoloval zdravotní stav po prodělané mrtvici. Milan Kundera svoje popření nikdy nezměnil, a to až do své smrti v červenci 2023. Otázka, zda šlo o tragický omyl, cizí vinu, nebo skutečně o vědomé udání, tak zůstává mezi historiky i literárními vědci dodnes otevřená a sporná.
Zdroje
Wikipedie — Miroslav Dvořáček (shrnutí kauzy a odkaz na původní článek Respektu) — https://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Dvo%C5%99%C3%A1%C4%8Dek
Respekt — Kunderovské omyly (k pravosti dokumentu a reakcím na kauzu) — https://www.respekt.cz/glosy/kunderovske-omyly
Novinky.cz — Historici ukázali důkazy Kunderova udání. Lžou, říká spisovatel — https://www.novinky.cz/clanek/domaci-video-historici-ukazali-dukazy-kunderova-udani-lzou-rika-spisovatel-40210042
