Článek
Pokud ruský prezident Vladimir Putin sledoval květnové cvičení NATO ve Švédsku, muselo to pro něj být skvělé představení. Nebylo už ale tak skvělé pro výhledy Evropy do budoucna. Jak si tedy na cvičení Aurora 2026 vedly alianční síly proti hrstce ukrajinských operátorů dronů? Necelých dvacet lidí ve fiktivní roli nepřítele během tří dnů tak důkladně rozložilo techniku a jednotky šestnácti tisíc švédských vojáků a tisíce spojenců, že organizátoři museli manévry třikrát přerušit, jen aby cvičení vůbec mohlo pokračovat.
Letiště padlo za dvacet minut
Cvičení probíhalo od konce dubna do poloviny května na jihu Švédska a v Baltském moři, hlavní pozornost se soustředila na obranu ostrova Gotland, strategicky položeného mezi Švédskem a ruskou Kaliningradskou oblastí. Do manévrů se zapojilo zhruba šestnáct tisíc švédských vojáků a přes tisíc spojenců z USA, Británie, Dánska a Francie, včetně nejmodernější techniky jako stíhaček Gripen, houfnic Archer nebo tanků Leopard 2A8. V rámci partnerství JEF-Ukraine ale dorazily i dva ukrajinské dronové týmy, které dostaly roli fiktivního nepřítele.
Výsledek byl pro alianci alarmující. V jednom scénáři mechanizovaného útoku ukrajinské jednotky ve spolupráci se švédskými operátory vyřadily 28 z asi 32 kusů těžké techniky. V jiném případě FPV drony prolomily obranu vojenského letiště za necelých dvacet minut a zasáhly všechny cíle, aniž by přišly o jediný dron. Operátor s volacím znakem Tarik to agentuře AP komentoval slovy, že v reálné situaci by obránci už byli mrtví.
Přestávky na kávu proti bodům za zásahy
Podle svědectví ukrajinských vojáků ze sboru Azov, které přinesl německý deník Welt, šlo o kulturní šok. Alianční vojáci podle nich působili zaskočeně tempem bojů a opakovaně žádali přestávky na odpočinek a kávu. Nasazení dronů komplikovala přísná pravidla o tom, kde a za jakých podmínek je kdo smí použít, tedy něco, co na skutečném bojišti podle Ukrajinců neexistuje.
Ukrajinská armáda si mezitím z reálné války odnesla jiné návyky. Dronové jednotky mají zavedený systém bodů a odměn za potvrzené zásahy, který je motivuje k rychlé inovaci, a rozhodování se čím dál víc přesouvá na mladší velitele a technologické specialisty místo rigidní hierarchie podle služebního stáří. Welt na základě těchto zkušeností došel k závěru, že Německo a další spojenci potřebují zrychlit nákup techniky, zkrátit testování nových technologií a přehodnotit tempo výcviku.
Nejde o výjimku
Švédsko přitom není osamocený případ. Loňské cvičení Hedgehog 2025 v Estonsku skončilo podobně. Ukrajinské týmy tam během jediného dne v simulaci zlikvidovaly dva alianční prapory. Na námořním cvičení REPMUS/Dynamic Messenger u portugalského pobřeží zase ukrajinský tým vyhrál všech pět scénářů, aniž by si spojenecké síly útoku vůbec všimly. Tři různá cvičení, tři podobné výsledky, a debata o nutnosti reformy výcviku i nákupních procesů se teď vede napříč Evropou.
Švédští velitelé si mezeru sami přiznávají bez okolků. Velitel brigády bránící Gotland Andreas Gustafsson řekl deníku Kyiv Post, že v dronové válce jsou Ukrajinci před nimi o míle napřed a že je Švédsko rádo, že jim přijeli svoje zkušenosti předat.
Vtip o Putinovi na cestě do Evropy je samozřejmě nadsázka, žádné vojenské cvičení nekopíruje skutečnou válku jedna ku jedné a organizátoři ho ostatně navrhli přesně proto, aby mezery odhalil a ne aby je skrýval. Otázka, kterou si teď evropské armády kladou, je jiná. A sice jestli se poučí dost rychle na to, aby se rozdíl mezi cvičením a realitou nemusel nikdy testovat naostro. Ukrajina se o své drahocenné zkušenosti dělí zadarmo. Zbývá jen doufat, že jí Evropa bude naslouchat rychleji, než jí dojde čas, který má na přípravu ještě k dispozici.
