Článek
Karel Čapek patří k nejpřekládanějším českým autorům všech dob a slovo „robot“, které vymyslel pro svou hru R.U.R., dnes používá celý svět. Přesto mu Nobelova cena za literaturu unikla — a to navzdory tomu, že byl mezi lety 1932 a 1938 nominován hned sedmkrát, každoročně. Navrhovali ho přední čeští historikové a profesoři Karlovy univerzity, mimo jiné Josef Pekař a Josef Šusta. Cenu ale nikdy nedostal. Proč, o tom se dodnes vedou spory.
Sedm nominací a oficiální důvody zamítnutí
Podle archivních posudků švédské akademie, které badatelé později prostudovali, porotcům vadily hlavně literární kvality díla. V jednom roce označili Čapkovu tvorbu za příliš nevyváženou a nesourodou, v jiném zase usoudili, že autorovy tvůrčí vrcholy teprve přijdou, a cenu mu proto nedali „předčasně“. Často se objevovala i námitka, že je Čapek spíš novinář než básník — švédská akademie ve 30. letech preferovala takzvaný velký styl, tedy rozsáhlá epická díla v tradiční podobě, a Čapkova žánrová pestrost od sci-fi přes cestopisy až po fejetony se do této škatulky nevešla.
Stín nacistického Německa
Vedle ryze literárních argumentů se ale historikové domnívají, že roli hrálo i něco jiného. Ve druhé polovině 30. let se švédská akademie podle badatelů opakovaně obávala, aby udělením ceny nepopudila mocné státy — a nacistické Německo bylo tehdy mocností, se kterou si nikdo nechtěl začínat. Karel Čapek byl přitom jedním z nejotevřenějších evropských kritiků Hitlera a nacismu, což z něj dělalo politicky citlivého kandidáta. Podobný mechanismus akademie uplatnila o desítky let později i u sovětského disidenta Alexandra Solženicyna — tajemník výboru se tehdy ještě před rozhodnutím doptával švédského velvyslance v Moskvě, jak by na ocenění reagoval Sovětský svaz. Jestli byla „vysoká politika“ rozhodující i v Čapkově případě, nebo šlo jen o jeden z několika důvodů, se dnes už s jistotou nedozvíme. Historikové to považují za pravděpodobné vysvětlení, ne za prokázaný fakt.
Gestapo dorazilo pozdě
Karel Čapek zemřel na zápal plic 25. prosince 1938, necelé tři měsíce po podepsání Mnichovské dohody, která rozbila jeho milované Československo. Přímé setkání s okupanty si tak ušetřil — když 15. března 1939 vtrhla německá vojska do zbytku republiky, zazvonili příslušníci gestapa u dveří jeho vdovy, herečky Olgy Scheinpflugové. Dozvěděli se jen to, že spisovatel, kterého si pravděpodobně chtěli podat jako jednoho z prvních, je už tři měsíce po smrti.
Bratr zaplatil za oba
Nacisté si nakonec „vybrali“ jiného člena rodiny, a to z vlastní zásluhy. Čapkův starší bratr Josef, malíř a spisovatel a sám otevřený antifašista, jehož kresby a karikatury namířené proti Hitlerovi nešlo přehlédnout, skončil na seznamu gestapa nezávisle na Karlově osudu. Zatkli ho až 1. září 1939, tedy o půl roku později, v rámci rozsáhlé zatýkací akce s krycím názvem Albrecht I., která tehdy postihla stovky českých intelektuálů — mezi jinými malíře Emila Fillu, novináře Ferdinanda Peroutku nebo pražského primátora Petra Zenkla. Josef Čapek pak prošel čtyřmi koncentračními tábory — Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen a nakonec Bergen-Belsen, kde v dubnu 1945, jen pár dní před koncem války, zemřel. Jeho hrob se dodnes nenašel.
Karel Čapek tak Nobelovu cenu nikdy nezískal a nedožil se ani konce republiky, kterou svým dílem pomáhal budovat. Nacisté si na jeho rodině „vybrali“ jinak — v osobě bratra, který za slova i obrazy namířené proti Hitlerovi nakonec zaplatil životem. Ironií osudu je, že dnes je právě Čapkovo jméno synonymem české literatury ve světě, zatímco o Nobelovu cenu, kterou nikdy nedostal, se historikové dodnes přou.
Zdroje
Wikipedie — Nobelova cena za literaturu (přehled nominací) — https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena_za_literaturu
Jiří Pehe — Jak nedostat Nobelovu cenu za literaturu — https://pehe.cz/2005/12/10/jak-nedostat-nobelovu-cenu-za-literaturu/
iROZHLAS — Zřejmě byl na seznamu gestapa, říká ředitelka památníku Karla Čapka — https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/karel-capek-pamatnik-historie-vyroci-gestapo_1812251543_och
