Článek
7. července 1961 vypadal v havířovském dole Dukla jako každý jiný den. V podzemí pracovalo 338 horníků, kolem půl čtvrté odpoledne ale někteří z nich ucítili zvláštní zápach. Nikdo tehdy netušil, že jde o začátek nejtragičtější důlní katastrofy v českých dějinách po druhé světové válce.
Nešťastná náhoda, která se změnila v peklo
Neštěstí odstartovala banální chyba. Horník procházející chodbou ve třetím patře jedenácté sloje nedopatřením zavadil ramenem o spouštěcí páčku pásového dopravníku a uvedl ho do chodu, aniž by si toho všiml. Gumový pás běžel naprázdno, třením se zahřál a vznítil se — oheň se odtud rychle rozšířil na dřevěnou výztuž sloje. Šachta Dukla byla přitom tou dobou vzorovým dolem, na kterém režim demonstroval loajalitu k Sovětskému svazu a testoval zavedení pětidenního pracovního týdne. Honba za těžebními rekordy podle historiků znamenala, že bezpečnostní opatření zaostávala za tempem modernizace. Jen rok předtím, v květnu a září 1960, nepřežily desítky horníků požáry na dolech Hlubina a Václav Nosek — bezpečnost provozu to ale nijak zásadně nezlepšilo.
Sedm hrází, třicet tisíc pytlů písku
Požár se navzdory nasazení sedmi stovek záchranářů z celého ostravsko-karvinského revíru nepodařilo uhasit přímým zásahem. Havarijní komise se dlouho zdráhala rozhodnout o uzavření zasaženého úseku, protože v požářišti stále zůstávali horníci — teprve pět minut před sedmou večer nechala spustit signalizaci k odvolání celého osazenstva z dolu. Ve 23:10 pak komise rozhodla ohroženou oblast neprodyšně uzavřít sedmi výbuchuvzdornými hrázemi, na jejichž stavbu padlo přes třicet tisíc pytlů s pískem. Do uzavřeného prostoru se přes měsíc vhánělo dusík, aby se snížil obsah kyslíku, který oheň živil. Teprve 18. července, po jedenácti dnech, mohli záchranáři začít hráze rozebírat — a najít těla všech 108 mužů.
Umíráček po umíráčku, jedna věta v novinách
Většina obětí zemřela udušením nebo otravou oxidem uhelnatým, někteří horníci ale podle svědectví v zoufalství bojovali mezi sebou o přístup ke zbytkům vzduchu. Zemřelo po nich 63 vdov a 107 sirotků, dalších šest dětí se narodilo až po smrti svých otců. Komunistický režim tragédii na vzorové šachtě nepotřeboval — Rudé právo o ní informovalo jen stručnou zprávou, zatímco titulní stranu ovládl článek o Dni stavbařů. Po vesnicích v okolí dolu chodily dvojice horníků oznamovat rodinám úmrtí, obcemi zněly umíráčky. Následný soud v srpnu 1962 poslal dva odsouzené na 4 a 3,5 roku do vězení, dalších šest dostalo podmínky.
Havířovský Dukla dodnes zůstává čtvrtou nejtragičtější důlní katastrofou v historii českých zemí a zdaleka nejhorší od konce druhé světové války. Připomíná ji památník s jmény všech 108 obětí, u kterého se každý rok v červenci koná pietní akt — čím dál častěji už jen pro hrstku pamětníků, kterých s odstupem víc než šesti desetiletí rychle ubývá. Socha svaté Barbory, patronky horníků i umírajících, hlídá pietní místo dodnes a připomíná, že i vzorová šachta socialistického Československa dokázala v jediném odpoledni proměnit rekordní tempo těžby v nejhorší tragédii svého druhu za celou poválečnou historii země.
Připomínka, která přežila i dobu
Širší veřejnosti tragédii připomněl až v roce 2018 televizní film Dukla 61 režiséra Davida Ondříčka s Martou Issovou, Markem Taclíkem a Jiřím Langmajerem v hlavních rolích — kritika ho hodnotila jako zdařilý, diváci z ostravsko-karvinského regionu mu ale vytýkali, že hlavní role obsadil spíše známými pražskými herci a že ve filmu nezní autentická místní mluva. Samotný areál dolu Dukla dnes už neexistuje, přeměnil se na průmyslovou zónu, a proto se v roce 2021 muselo pietní místo s památníkem přestěhovat na hřbitov v havířovské městské části Šumbark, kde stojí dodnes.
Zdroje
● Před 60 lety došlo k tragédii na dole Dukla (iROZHLAS) — https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/dul-dukla-1961-tragedie_2107071201_pj
● Důl Dukla v roce 1961 pohřbil 108 horníků (Prima Zoom) — https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/dul-dukla-1961-tragedie
● Z dolu Dukla se před 60 lety stalo peklo (Deník.cz) — https://www.denik.cz/z_domova/dul-dukla-vyroci-peklo.html
