Článek
Bezpečnost Česka byla jedním z hlavních hesel, se kterým vládní strany šly do podzimních voleb. O to víc bije do očí, že první krok, který v resortu obrany vláda Andreje Babiše udělala, byl škrt, ne posílení.
Rozpočet, který nejdřív ořezali
Původní návrh rozpočtu ministerstva obrany, připravený ještě vládou Petra Fialy, počítal na letošní rok s částkou 175,8 miliardy korun, tedy zákonnými 2 % HDP. Nová vláda ho snížila o zhruba 21 miliard na 154,8 miliardy korun, což podle predikcí odpovídá jen 1,76 procenta HDP — pod závazek, ke kterému se Česko zavázalo v rámci NATO. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) škrty obhajoval tím, že se netýkají už podepsaných a vyhlášených smluv, jen se u některých projektů posouvají termíny plateb na roky 2027 a 2028.
Sliby, které se nesešly s fakturou
Podle předsedy sněmovního výboru pro obranu Josefa Fleka (STAN) ale vláda svůj vlastní slib o prioritě bezpečnosti nedodržuje. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ řekl Flek v pořadu Interview ČT24. Podle něj následoval kolotoč protichůdných vyjádření: „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí.“ Ministr Zůna přitom podle Fleka na výboru několikrát deklaroval, že peníze budou vráceny už na příští rok, zatímco premiér Andrej Babiš veřejně sliboval jejich vrácení ještě do konce letošního roku.
Co škrty reálně znamenají
Ministerstvo financí odůvodňuje škrty tím, že armáda nestíhá utrácet dosavadní rozpočet a peníze by jinak ležely jako mrtvý kapitál. Kritici, včetně bývalé ministryně obrany Jany Černochové (ODS) a zástupců Pirátů, ale upozorňují, že chybí finanční rezerva pro případ výkyvů ekonomiky a že zpoždění investic do protivzdušné obrany či dronové techniky přijde stát draho — obranný průmysl je dlouhodobě proinflační, takže odložené zakázky budou za pár let jen dražší. Prezident Petr Pavel škrty veřejně označil za nezodpovědný krok.
Roky, kdy se má všechno dohnat
Střednědobý výhled ministerstva financí počítá s tím, že se rozpočet obrany v roce 2027 zvýší na 215,3 miliardy korun a v roce 2028 až na 238,2 miliardy korun — tedy zhruba o 60 miliard korun víc než letos. Flek k tomu ale poznamenává, že podobné přísliby už slyšel dřív a obává se, že avizovaný nárůst nakonec nedorazí v plné výši, což pro armádu představuje zásadní problém: bez předvídatelného rozpočtu nelze plánovat víceleté modernizační projekty. Jediné, co obě strany politického sporu shodně chválí, je plnění náborového plánu — podle ministra Zůny se ho daří naplňovat na 111 procent.
Spor o pět procent
Nad celou debatou navíc visí ještě větší číslo. Členské země NATO se zavázaly postupně navýšit obranné výdaje až na 5 procent HDP do roku 2035 — 3,5 procenta přímo na obranu a 1,5 procenta na související bezpečnostní výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) takový cíl označila za nereálný, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jindřich Rajchl (SPD) zase upozorňuje, že cesta k pěti procentům by prudce zvýšila zadlužení státu a že by se Česko mělo místo honby za kvantitativním číslem zaměřit na kvalitu vybavení armády. Rozdíl mezi 1,76 procenta, na které byl rozpočet po škrtech letos stlačen, a slibovanými pěti procenty za deset let ukazuje, jak velký prostor mezi politickou rétorikou a rozpočtovou realitou v otázce obrany aktuálně zeje.
Ať už za tím stojí snaha ušetřit, nebo jen rozpočtová nouze, výsledek zůstává stejný: země, která si bezpečnost dala do volebního programu na první místo, ji v prvním roce vládnutí seškrtala jako první.
Zdroje
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/krasne-se-to-cetlo-ale-vlada-svuj-program-v-oblasti-obrany-neplni-mini-flek-375415
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/krasne-se-to-cetlo-ale-vlada-svuj-program-v-oblasti-obrany-neplni-mini-flek-375415
https://ekonomickydenik.cz/armade-chybi-21-miliard-nezodpovedne-vzkazal-prezident-vlade/
