Článek
Seriál Metoda Markovič: Hojer diváky přesvědčil autentičností i hereckými výkony. Skutečný vztah mezi legendárním kriminalistou Jiřím Markovičem a sériovým vrahem Ladislavem Hojerem je ale jen částí většího příběhu. Ten pokračoval i po vraždách, po popravě a nakonec i po smrti samotného vyšetřovatele, jehož životní práci seriál teprve o desítky let později přinesl širokému publiku.
Muž, který zemřel dřív, než uviděl vlastní příběh
Jiří Markovič se na vzniku seriálu podílel osobně, poslední rok života konzultoval scénář s tvůrci a vyprávěl jim detaily, které by jinak zůstaly jen v policejních spisech. Byl to zároveň rok, kdy vážně bojoval s rakovinou. Jeho manželka Eva to popsala krátce, manžel měl rakovinu, poslední rok strašně trpěl, ale byl statečný, nikdy si nestěžoval. Premiéry první série se bohužel nedožil, zemřel jen krátce předtím, než šla na platformu Voyo na počátku roku 2024.
Podle rodiny by ho výsledek potěšil, protože scény působí věrně a bez zbytečného přikrášlování. Markovič k policii nastoupil v roce 1964 a v roce 1986 se stal vedoucím jednoho ze dvou tehdejších oddělení vražd pražské kriminálky. Právě z té doby pochází i případ, který ho proslavil nejvíc a který seriál rekonstruuje po jednotlivých časových rovinách. Minisérie si za autentičnost a herecké výkony vysloužila deset nominací na Českého lva a nakonec vyhrála ve třech kategoriích, včetně ceny pro nejlepšího herce v hlavní roli. Na sérii pak navázala i dokumentární řada, ve které o Markovičových případech mluví přímo jeho kolegové, rodina, historikové, soudci i psychiatři, tedy lidé, kteří ho znali z docela jiné strany než televizní diváci.
Vyšetřovatel, který nahradil oběť vlastním tělem
Markovičova metoda spočívala v tom, že si k vyslýchaným dokázal vybudovat téměř lidský vztah, a právě díky tomu z nich dostával přiznání, která by jinak nezískal. Hojer mu nakonec důvěřoval natolik, že mu prozradil i podrobnosti, které předtím zatajil vlastnímu obhájci. Jak moc daleko byl Markovič ochotný pro rekonstrukci zajít, ukazuje historka, kterou sám vyprávěl. Při rekonstrukci na Slovensku totiž sám musel dělat figuranta, nechtěli, aby na ženu sahal vrah Hojer.
Tahle konkrétní scéna, tedy zkušený kriminalista v roli náhradní oběti při rekonstrukci vraždy, se do seriálu nedostala, přestože podle svědectví rodiny patřila k těm, které si Markovič pamatoval nejživěji. Podobně zůstala mimo obraz i psychická cena, kterou za svou práci platil doma. Případy si bral hodně k srdci, i když to na sobě nedával znát, a nakonec to podepsalo i jeho zdraví.
Postava, která ve skutečnosti měla úplně jiné jméno
Ne všechny postavy v seriálu nesou svá skutečná jména. Mladý detektiv Vlastimil Červenka, kterého hraje Adam Mišík, je seriálová verze reálného kriminalisty jménem Lubomír Fiala. Kuriózní je i jeho věk, ve skutečnosti byl od Ladislava Hojera starší jen o čtrnáct dní, tedy prakticky jeho vrstevník, což na plátně diváci nemají šanci poznat.
Podobnou pečlivost tvůrci věnovali i hlavním postavám. Herec ztvárňující Hojera si prostudoval dobové záznamy skutečných výslechů, aby okopíroval jeho gestikulaci i způsob, jakým držel cigaretu, zatímco představitel Markoviče kvůli roli fyzicky přibral, aby se vyšetřovateli podobal i postavou. Jméno reálného mladého detektiva ale zůstalo divákům utajené, stejně jako to, že se s Hojerem od pohledu skoro nelišil věkem. Takové drobné posuny mezi scénářem a spisem jsou přesně ten typ detailu, který se do žádné televizní minutáže nevejde, i když on sám dokresluje, jak blízko byla fikce realitě.
Seriál Metoda Markovič: Hojer diváky zaujal jako rekonstrukce dávného zla, ve skutečnosti ale vypráví i o ceně, kterou za jeho odhalení platili živí lidé ještě dlouho potom, co se opona případu zdánlivě zavřela. Markovičova rodina dnes žije dál, jeho metoda se učí na policejních školeních a příběh, který nestihl vidět dokončený, teď zná celá země.
Zdroje
