Článek
Narodil se 21. září 1866 v londýnské části Bromley do chudé rodiny, takže jeho dětství bylo poměrně nudné. Matka vydělávala jako služka, otec byl nájemný zahradník a jejich manželství harmonií příliš neoplývalo ani v začátcích, ani později, když díky dědictví získali rodinný krámek. Počátky Herbertova literárního snění nejspíš spadají do období, které strávil na venkovském sídle Uppark v Sussexu, kde se jeho matka nechala zaměstnat jako hospodyně. Měli tam velkou knihovnu a čtrnáctiletý Herbert v ní trávil spoustu času.
Po turbulentním období na gymnáziu, které bylo poznamenalo i vážným poraněním ledviny a diagnózou tuberkulózy, začal pracovat jako podučitel v severním Walesu, později jako učitel v menší veřejné škole v Kilburnu v severozápadním Londýně. Recidiva tuberkulózy se ale postarala o definitivní konec jeho zaměstnání a H. G. Wells se vydal na spisovatelskou dráhu.
Prorok sexuální revoluce
Svými díly vzbuzoval jak obdiv, tak opovržení, jak už to u výjimečných osobností a děl bývá. Jeho knihy ale nebyly zdaleka to jediné, co společnost pobuřovalo. Říci, že H. G. Wells nebyl vzorem věrnosti, je hodně slabý odvar. Již několik týdnů po svatbě se provalila jeho nevěra se studentkou. A to byl jen začátek. Herbert George Wells si mezi sněním o invazích mimozemšťanů a neviditelných šílencích dal záležet, aby vytvořil skutečně legendární sbírku sexuálních dobrodružství. Ta si ostatně – jako správný spisovatel – zaznamenával do podrobného deníku.
Byl skutečným prorokem sexuální revoluce. Věřil ve volnou lásku a neúnavně ji praktikoval. Byl dvakrát ženatý s ženami, které miloval, ale žádná z nich ho sexuálně neuspokojovala.
Nikdy jsem nebyl velký milovník, nicméně několik žen jsem miloval opravdu hluboce.
Měl několik dlouhodobých vztahů i nespočet kratších aférek, které mu Jane, ona studentka, která se stala jeho druhou manželkou, povětšinou tolerovala.
Skandální vztahy
Asi největší rozruch ve společnosti vyvolaly jeho vztahy se třemi mladými ženami, které byly o polovinu mladší než on. Byly to Rosamunda Bland, Amber Reeves, brilantní studentka na univerzitě v Cambridge, a pak Rebecca West, kterou v roce 1912 pozval do svého venkovského sídla v Essexu, aby s ní diskutoval o její sžíravé kritice jeho románu Manželství ve feministickém časopise The Freewoman . Toto setkání nezůstalo bez následků. V první den 1. světové války porodila Rebecca syna Anthonyho a její bouřlivý vztah s H. G. Wellsem trval ještě dalších deset let. S Wellsem ostatně otěhotněla i Amber Reeves, ale ta si to – na rozdíl od Rebeccy West – přála.
Měl slabost pro spisovatelky
Mezi další Westovy milenky patřila například spisovatelka Dorothy Richardson, která Wellse zakomponovala do jednoho z děl ze své románové řady Pilgrimage. Její krátký románek se spisovatelem také vedl k těhotenství, to ale bohužel skončilo potratem. Sexuálnímu puzení H. G. Wellse neunikly ani spisovatelky Violet Hunt a Elizabeth von Arnim.
To ruská aristokratka Maria Ignatievna von Budberg-Bönninghausen, známá jako Moura, sice nebyla spisovatelka, ale spojitost s literárním uměním tu přece jen byla. Pracovala totiž jako sekretářka (a nejspíš byla i milenkou) Maxima Gorkého. Wells s ní spal, když v roce 1920 pobýval v Gorkého bytě v Petrohradě. Heslo „Co je v domě, není pro mě“ mu zjevně nic neříkalo. Wells se s Mourou znovu setkal po smrti své ženy Jane v roce 1927. Moura byla velkou láskou jeho pozdějšího života. Odmítla se ale za něj provdat nebo s ním žít ve společné domácnosti. Nevyzpytatelná Moura byla nejspíš jedinou, u níž Wells, který měl pověst dravého svůdce, jemuž žádná neodolá, neuspěl tak, jak by si přál.
Prorokoval budoucnost
Erotické eskapády jedinečného autora pokračovaly až do jeho smrti. Jakkoli byl vytížen svými milostnými vztahy a sexuálními zážitky, dokázal vytvořit dílo obrovského rozsahu. Bibliografie jeho publikovaných prací obsahuje přibližně 3 tisíce položek, z toho více než 100 knih. Setkal se a hovořil téměř se všemi známými státníky a spisovateli své doby a ve svých vědeckofantastických a spekulativních prózách předvídal mimo jiné vynález televize, tanků a atomové bomby. Zemřel 13. 8. 1946 na nádor jater.
Zdroje: wikipedia.org, theguardian.com, listverse.com
