Článek
Rozhodování a určování osudu pomocí losování má v životě lidstva dlouhou historii, využívání loterie pro materiální zisk je o něco novějšího původu.
O prvních losech se píše v Bibli
Praxe určování rozdělení majetku losem je hodně stará. Mezi desítkami biblických příkladů je jeden ze Starého zákona (kniha Numeri), kde Hospodin nařizuje Mojžíšovi, aby provedl sčítání lidu Izraele a rozdělil mezi ně území losem.
Římští císař Nero zase s oblibou používal losování k rozdávání majetku a otroků během saturnálií a jiných zábav. Oblíbenou zábavou při večeři ve starověkém Římě byla apophoreta (řecky „to, co se nese domů“). Byla to obdoba dnešní tomboly. Hostitel rozdával kousky dřeva s vyobrazenými symboly a ke konci večera pak losoval o ceny, které si hosté odnášeli domů.
Ale vraťme se k počátkům klasické loterie. Ačkoliv první zmínky o loterii pocházejí z doby dynastie Chan v Číně (kolem roku 200 př. n. l.), kde byly peníze z loterie zvané „Keno“ použity na financování stavby Velké čínské zdi, s myšlenkou loterie, jak ji známe dnes, přišel jako první císař Augustus Caesar, adoptivní syn Julia Caesara. Výtěžek byl určen na opravu obecních budov v Římě. Město v té době nutně potřebovalo opravy, ale daně v té době byly tak vysoké, že jakékoli jejich další zvýšení by vyvolalo veřejné nepokoje. Augustus Caesar ale dostal spásný nápad a uspořádal loterii, která mu vynesla nejen zvýšení příjmů, ale i jeho popularity.
Katapult s losy a mrtvou zvěří
O 200 let později se o loterie svérázně zajímal další římský císař, který se jmenoval Elagabalus. To, co původně začalo jako hra s cenami v podobě otroků a půdy, se brzy změnilo v nucené veřejné loterie, při nichž byly losy vypouštěny do davu pomocí katapultu. Spolu s losy ale byli katapultováni i živí hadi a výhry v podobě vos, včel, mrtvých zvířat a rozsudků smrti, a tak byl na 18letého císaře spáchán atentát. Stát se to dnes, dopadl by pořadatel loterie asi podobně.
Peněžní výhry i imunita
První zaznamenaná loterie, v níž se rozdělovaly peněžní výhry, se konala v roce 1466 v Bruggách v dnešní Belgii, jejím ohlášeným účelem bylo poskytnutí pomoci chudým. Loterii uspořádala vdova po vlámském malíři Janu van Eyckovi, jednom z nejvýznamnějších představitelů rané severské renesance.
V Anglii byla první státní loterie zřízena královnou Alžbětou I. Dalo by se říci, že jí Anglie padala na hlavu. Bylo nutno zafinancovat několik velkých veřejných projektů, zejména přestavbu přístavů a stavbu nových lodí pro královské loďstvo. Alžběta I. měla v té době dvě možnosti: mohla buď uvalit na své občany novou daň, nebo uspořádat loterii. Rozhodla se pro druhou možnost a založila první státní loterii v Anglii.
Zatímco většina dnešních loterií je zaměřena na lidi s nižními příjmy, královnina loterie se zaměřovala na vyšší třídu. Zaplatit za los 10 šilinků, to si v polovině 16. století nemoha většina anglických občanů vůbec dovolit. A losy byly nejen drahé, ale jejich počet byl omezen na 400 tisíc. Šťastní výherci ale kromě 5 tisíc liber v hotovosti získali také různé zboží, jako keramiku, gobelíny a kvalitní plátno. A ještě něco zvyšovalo atraktivitu loterie. Součástí výhry byla i imunita proti zatčení, ovšem s výjimkou pirátství, vraždy nebo velezrady.
Podvody v Anglii
V 17. a 18. století se ale při provozování loterií v Anglii vyskytly vážné problémy. Loterie byla v tomto období jedinou formou organizovaných hazardních her, která byla lidem k dispozici. Propagace loterií probíhala prostřednictvím různých akcí, například průvodů s pochodněmi v ulicích. Smluvním partnerům se často dařilo nakupovat losy za nižší než standardní ceny – a pak je přeprodávali s nehoráznou přirážkou. Byl populární také jistý druh vedlejší sázky zvané pojištění: Byla to malá sázka na to, zda los bude, či nebude vylosován v řádné loterii.
Státu ani z jedné z těchto dvou praktik neplynul žádný příjem, zato nepoctiví soukromí provozovatelé si nahrabali. Tvrdilo se také, že loterie podporují masový hazard a že při losování dochází k podvodům. Toto zjevné zneužívání loterie posílilo argumenty odpůrců loterií a oslabilo jejich zastánce. Nicméně, než došlo k zákazu loterií v roce 1826, vláda stačila využít loterie k úplnému nebo částečnému financování takových projektů, jako byla stavba Britského muzea nebo oprava mostů.
Loterie v Americe
Loterie zaujímaly významné místo také v raných dějinách Ameriky. Hrály mimo jiné důležitou roli při financování zakládání prvních anglických kolonií. První taková loterie v roce 1612 vynesla 29 tisíc liber pro Virginskou společnost. Loterie se v koloniální Americe často používaly k financování veřejných projektů, jako bylo dláždění ulic, stavba přístavů, někdy i stavba kostelů. V 18. století se loterie používaly k financování výstavby budov na Harvardu a Yaleu. George Washington v roce 1768 sponzoroval loterii na stavbu silnice přes pohoří Blue Ridge, ta však byla neúspěšná.
Historie loterie v Evropě
V evropských zemích to bylo podobně jako v Anglii a Spojených státech. Ve Francii byly loterie velmi oblíbené, zavedl je František I v roce 1500. Jejich všeobecná obliba vydržela až do 17. století, kdy se Ludvíku XIV. a několika členům jeho dvora podařilo vyhrát hlavní ceny v losování, což samozřejmě vyvolalo silné podezření. Král pak raději peníze vrátil k přerozdělení. Francouzské loterie byly zrušeny v roce 1836. Téměř o sto let později, v roce 1933, byla zřízena nová Loterie Nationale, která byla uzavřena těsně před druhou světovou válkou, později ale byla znovu zavedena.
Češi si na loterii museli počkat dlouho
V našich luzích a hájích se za Rakouska-Uherska hrávala takzvaná „lotynka“. Ta se po první světové válce změnila v československou třídní loterii. Její první tah se konal 22. července 1919. Postupem času přibývaly další hry a loterie. V roce 1989 se staly součástí řady loterijních her Sazky stírací losy. O několik let později, v roce 1992, začala loterie Tutovka, jejíž televizní verze byla jedním z nejsledovanějších pořadů své doby. V roce 2015 byla dosažena nejvyšší výhra v české historii – ve hře Eurojackpot, kdy sázející z Pardubického kraje získal 2,466 miliardy korun.
Největší výhra na světě
Největší světový jackpot, která je zapsán v Guinessově knize rekordů, činil 2,05 miliardy amerických dolarů. Edwin Castro si sázenku za pouhé 2 dolary do loterie Powerball koupil v samoobsluze v kalifornské Altadeně. Výherní čísla byla tažena 8. listopadu 2022. V Americe ovšem výhry z loterie podléhají vysokým federálním a státním daním a jsou vypláceny ve 30ročních postupných splátkách po dobu 29 let. Druhou variantou je vyplacení jednorázové snížené částky. A právě pro tuto možnost se Castro rozhodl. Místo 2 miliard tak dostal „pouze“ 997,6 milionů USD. I tak to byl pěkný balík, že?
