Článek
Spousta lidí namítne, že člověk způsobuje svým „řáděním“ na planetě podstatně větší škody. To je sice pravda, ale na druhou stranu, kočky také patří mezi jeden z problémů, které má na svědomí člověk. Kočky nejsou ze své podstaty „zlé“ ani „špatné“. Za současným stavem stojí lidé, kteří jejich počet neustále zvyšují tím, že nekastrují své domácí mazlíčky, vypouštějí nechtěné kočky do volné přírody, případně krmí kočky žijící v divokých koloniích.
Češi patří mezi milovníky koček
Podle údajů Eurostat činil v roce 2022 počet kočičích domácích mazlíčků v České republice 1,36 milionu, kočku chovalo 23 % domácností. Kromě koček chovaných v domácnostech ale u nás žije i velké množství toulavých koček, které se neuvěřitelně rychle množí. V roce 2019 jich podle Eurostatu bylo více než 28 tisíc. Kolik je jich dnes, se můžeme jen dohadovat.
Vražedné řádění malých šelem
Pro Českou republiku zatím nejsou k dispozici potřebná data, ale v USA se vědci již delší dobu vlivem koček na počty ptactva zabývají. Podle studie z roku 2016 jsou zavlečení hlodavci a kočky hlavními původci vymírání, kteří jsou společně uváděni jako příčinní činitelé 44 % vymírání moderních druhů ptáků, savců a plazů.
Podle amerického výzkumu z roku 2013 jsou kočky domácí druhem, který na ostrovy i kontinenty zavlekl člověk a patří mezi 100 nejhorších nepůvodních invazních druhů na světě. Vědci na základě zjištěných dat odhadli, že jen v USA kočky každoročně usmrtí 1,3 až 4 miliardy ptáků, přičemž 69 % těchto úhynů připadá na divoké nebo toulavé kočky. To je ohromující číslo i ve srovnání s dalšími příčinami úmrtí ptáků. Podle odhadů je v Americe zhruba 600 milionů ptáků zabito při srážce s oknem a 200 milionů jich zabijí automobily.
Loví, i když nemají hlad
Venkovní kočky loví naprosto instinktivně, vůbec nemusejí mít hlad. Lov je pro ně zábavou, hrou pro vybití energie a náplní pro volný čas. A proto je mylná i domněnka, že dobře živená domácí kočka, které její „páníček“ denně podstrojuje, nepředstavuje při svém výletu ven pro ptactvo žádné nebezpečí.
Dalším problémem je, že venkovní kočka se může nakazit nebo přenášet nemoci a parazity včetně blech, tasemnice, toxoplazmózy, vztekliny, kočičí leukémie, kočičího herpesu apod. Její život je také ve srovnání s dožitím kočky držené doma zhruba o polovinu kratší. Navíc venkovní kočky překračují hranice pozemku, takže mohou být pro okolní sousedy rušivým prvkem a mohou ohrožovat ptáky a další zvířata na jejich pozemcích.
Jednoduché řešení neexistuje
Většina ochránců koček, ptactva i lidského zdraví je zajedno, že nejlepší pro všechny je snížit počet volně se pohybujících koček, ačkoliv se neshodují, pokud jde o naléhavost problému a způsob, jak toho dosáhnout. Možností je více:
Držet kočky doma a vůbec nepouštět je ven: To má své výhody, protože tak lze eliminovat rvačky mezi zvířaty, srážky s auty, případně infikování nemocemi, které postihují venkovní kočky a zkracují jejich život. Zastánci tohoto řešení navrhují vodit případně kočky na procházku na vodítku, jenže to není tak jednoduché. Kočka není pes a omezený pohyb venku bude pro většinu z nich spíše týráním. Pokud se člověk rozhodne držet kočku doma, je dobré obstarat jí zábavu v podobě hraček, dalšího kočičího kamaráda. A rozhodně by jí měl věnovat i svůj čas. Kočky jsou sice na rozdíl od psů velmi nezávislá stvoření, ale jsou také velmi společenské, mazlivé a hravé.
Kastrace a sterilizace domácích zvířat: Lze tak omezit počty koček, ale predátorské sklony koček nikoli. Každopádně by majitelé domácích kočičích mazlíčků měli určitě nechat své kočky kastrovat, protože tím zamezí minimálně jejich nekontrolovanému množení. Úvahy typu „To přece tomu kocourovi neudělám, co by mu z toho života zbylo“ opravdu nejsou na místě.
Nevypouštění nechtěných koček do volné přírody: Toulavé kočky jsou pro ptactvo největším problémem. Lidé by tak namísto vypuštění nechtěné kočky v lese, odhození koťat u silnice apod. měli oslovit nejbližší útulky, případně nabídnout kotě či kočku na internetu. Stále existuje řada lidí, kteří budou rádi zvíře adoptovat.
Řešení problému toulavých koček: Je potřeba určit oblasti, kde kočky představují největší riziko pro biologickou rozmanitost a lidské zdraví – a kde jsou samy v největším nebezpečí. Z těchto oblastí je třeba kočky okamžitě odstranit. Následně je lze kastrovat, umístit do útulku, adoptovat apod. Některé obce už mají zavedeny programy tohoto typu.
Různé typy majitelů domácích mazlíčků
Bohužel většina současných problémů pramení z nezodpovědného nebo nedostatečně informovaného vlastnictví domácích zvířat. Podle studie zveřejněné v roce 2020 existuje pět skupin majitelů domácích koček:
Starostliví ochránci koček: Obávají se o bezpečnost svých koček, mají strach, že jim kočka bude ukradena, že se ztratí, nebo ji zastřelí myslivec. Mají také povědomí o predátorském chování svých mazlíčků, takže své kočky drží doma a vůbec je nepouštějí ven. Z koček těchto majitelů jsou takzvaní „gaučáci“, kteří pro ptactvo a další živočichy nepředstavují žádnou hrozbu.
Obránci kočičích svobod: Kočky těchto majitelů mají naprostou volnost. Smí se pohybovat, kdekoli se jim zachce, úplně jako divoká zvířata. Lov je podle těchto chovatelů přirozeným chováním, které napomáhá regulovat počty ptactva. Jsou proti jakýmkoli opatřením omezujícím pohyb koček venku.
Tolerantní strážci: Zastávají názor, že výhody volného pohybu koček převažují nad riziky spojenými s jejich případným zraněním nebo ztrátou. Predátorským sklonům svých koček nijak nefandí, nicméně lov vnímají jako přirozené chování. Nemají tušení, jak by mohli lovení omezit, a tak problém neřeší.
Uvědomělí chovatelé: Jsou toho názoru, že kočky by měly mít přístup ven, ale jejich lovecké sklony se jim vůbec nelíbí a mají obavy o ptactvo. Uvědomují si, že nesou část odpovědnosti za úbytek ptactva způsobený jejich domácími mazlíčky.
Laxní majitelé: Dávají svým kočkám naprostou volnost, nemají vůbec přehled o jejich pohybu. Když se jim kočka ztratí nebo ji přejede auto, zhodnotí to slovy „To je život“. Dopad loveckých aktivit jejich koček na ptactvo je nijak netrápí.
Co s tím?
Problém koček a ptactva je celosvětový a žádné univerzální řešení zatím neexistuje. Nejspíš by pomohla osvěta majitelů ohledně kastrací a chovu, zavedení důsledných obecních politik pro řízení kočičích kolonií a kastrací za státní peníze, větší státní podpora útulků a větší osvěta mezi veřejností.
Také mám svůj podíl viny
Jako majitelka několika kastrovaných kousků, které ale mají volný přístup ven, mám také máslo na hlavě. A jak jste na tom vy? Do které skupiny majitelů patříte a jak tento problém vnímáte?
Zdroje: allaboutbirds.org, obcekastruji.cz, zelena-domacnost.cz, esajournals.onlinelibrary.wiley.com, nature.com
