Článek
Jedni ohňostroj chtějí za každou cenu, druzí jsou kategoricky proti. Nic mezi tím. Na obecních profilech na sociálních sítích se vedou zuřivé debaty.
Pro a proti
Zastánci ohňostroje obviňují ministra Rakušana výzvy ze záměrného zviditelňování, argumentují tím, že jsou již nasmlouvané firmy, takže by obce tratily finanční prostředky na pokutách. Někteří dokonce upozorňují, že jde o nesmyslné zákazy, omezování svobod a přehnanou korektnost. Ti mírnější tvrdí, že jde o tradici a „že se to snad dá těch 15 minut vydržet“.
Odpůrci kromě úcty k obětem předvánoční střelby na Filozofické fakultě kladou důraz také na čistotu ovzduší, blaho zvířat, která zvukovými projevy ohňostroje prokazatelně strádají, a upozorňují na nepořádek, který po ohňostroji zůstává. Jedním z důvodů, proč lidé obecně ohňostroj odmítají, jsou i vysoké finanční náklady, které lze podle obyvatel vynaložit účelněji.
Obce to řeší různě
Praha novoroční ohňostroj pořádat nebude, namísto toho připravila pro obyvatele na 1. leden zvýhodněné vstupné do pražské ZOO, do botanické zahrady, muzea MHD a na pražské věže. Hradec Králové to má snazší. Bouřlivými debatami ohledně ohňostroje prošel už v září, kdy oznámil rozhodnutí uspořádat letos u příležitosti Nového roku namísto ohňostroje videomapping promítaný na bývalou radnici. Ohňostroj zrušila i řada dalších měst, například Olomouc, Náchod nebo moravskoslezská Karviná či jihočeský Jindřichův Hradec. Brno nepořádá ohňostroj už od roku 2017.
Jiné si do ohňostroje mluvit nedají. Patří mezi ně například Běchovice, které odmítají spojování vražd s tradicemi a zvyky, nebo třeba Milovice nad Labem, které ohňostroj označují za akt symbolizující nové začátky. Stejně tak Ostrava vnímá ohňostroj jako rituál podporující sounáležitost a rušit jej nebude. Podobně ani Plzeň a Zlín pyrotechnickou zábavu rušit nechtějí.
Spousta měst ale ohňostroj nepořádá už více let, například Opava a Třinec. Také moravskoslezský Frýdek-Místek letos od ohňostroje upustil, vedly jej k tomu ale spíše finanční a bezpečnostní důvody.
Některá města se rozhodla pro kompromis – ohňostroj bude, ale v jiném termínu. Což pro změnu vůbec nevítají ochránci zvířat, kteří tvrdí, že odpalování ohňostrojů na jaře a v létě může mít na volně žijící živočichy mnohonásobě horší dopad nebo odpálení v zimě.
Co na ohňostroje říkají vědci
Podle vědeckých pracovníků z Akademie věd ČR se ročně dostane do ovzduší v České republice v důsledku ohňostrojů alarmující množství nebezpečných a zdraví škodlivých látek. Zdravotní rizika emisí z ohňostrojů jsou podle vědců enormní. Lidé je ale podceňují, ignorují, eventuálně o nich vůbec nevědí. „Ohňostrojový smog představuje velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem, která by se jinak v ovzduší vůbec nemohla vyskytovat,“ uvedl Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR. „Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ani ponětí,“ zdůraznil. Zvýšené hodnoty pak přetrvávají i několik následujících dní.
Podle vědců jsou lidé při odpalování vystaveni vysokým hodnotám karcinogenního antimonu nebo sloučeninám jedovatého thallia. To platí i o sloučeninách arsenu, které jsou v ohňostrojích obsaženy. Stejně velkým problémem jsou i pokoutně nakoupené petardy a rakety, protože často obsahují látky, které jsou v EU zakázané.
Co lidé na těch ohňostrojích mají?
Ohňostroje se mezi lidmi řeší už dlouho, a ještě dlouho se řešit budou. Nejspíš do doby, než je někdo konečně zakáže. Jedinci, kteří mají potřebu práskat petardy už od začátku prosince, budou proti jejich zrušení brojit vždy. Naštěstí spousta měst přistupuje k náhradě ohňostrojů videomappingem nebo dronovou show, tedy zábavou, která je přece jen šetrnější ke zvěři, lidem i životnímu prostředí.
