Článek
Charles Augustus Lindbergh mladší byl znám také jako Lucky Lindy nebo Osamělý orel. Narodil se v roce 1902 v Detroitu do rodiny švédských přistěhovalců. Proslul zejména tím, že v roce 1927 se svým jednomotorovým strojem Spirit of St. Louis jako úplně první přeletěl Atlantský oceán, čímž si získal obdiv celého světa.
Francouzský prezident Lindberghovi za tento čin udělil Řád čestné legie, ve Washingtonu obdržel od prezidenta Calvina Coolidge vyznamenání Záslužný letecký kříž. Nejspíš mu to stouplo do hlavy. Anebo mu k rozletu nestačilo letadlo. Rozjel to totiž pořádně také v osobní rovině.
Americká manželka
Dva roky po slavném přeletu se oženil s americkou pilotkou a dcerou diplomata Dwighta Morrowa. Svatba s Anne Morrowovou se konala v domě diplomata v Engelwood. Nejspíš jim to doma dobře fungovalo, protože z manželství vzešlo šest dětí.
Únos a smrt syna
Pak ale přišlo neštěstí. Jejich dvacetiměsíční prvorozený syn Charles byl 1. března 1932 unesen. Nastalo dlouhé, vyčerpávající vyjednávání s únoscem. Táhlo se celé týdny. Bohužel skončilo neúspěchem. O dva měsíce později bylo jen několik mil od místa únosu nalezeno mrtvé dětské tělíčko. Bohužel to byl opravdu malý Charles. Zjistilo se, že zemřel už během únosu, protože spadl únosci z žebříku. Pachatele se podařilo vypátrat a odsoudit. Nakonec byl popraven. Ztrápená rodina ale neunesla mediální tlak a rozhodla se v roce 1936 odstěhovat do Evropy.
Jedna manželka a tři milenky
Čas běžel a přišel rok 1957. Lindberghovi bylo 55 let a nejspíš chytl druhou mízu. Románek s 32letou mnichovskou kloboučnicí Brigittou Hesshaimerovou nebyl žádný obyčejný úlet. Jak později potvrdily testy DNA, měli spolu tři děti – Dyrka, Astrid a Davida.
Brigitte mu nejspíš nestačila, takže svedl i její sestru Mariettu. A aby to bylo „do třetice všeho dobrého“, začal si ještě s pohlednou kamarádkou obou sester. Ta se jmenovala Valeska a pracovala pro něj pak jako překladatelka z němčiny a osobní sekretářka. „Valeska byla nesmírně přitažlivá blondýnka,“ píše Rudolf Schröck v knize Das Doppelleben des Charles A. Lindberg. Také s Mariettou a Valeskou zplodil záletný letec další potomky.
Uměl si to zorganizovat
Lindbergh po válce působil jako ředitel letecké společnosti Pan American Airlines a jako zvláštní tajný asistent prezidenta Dwighta D. Eisenhowera. Díky těmto funkcím cestoval po celém světě, což mu skýtalo perfektní alibi pro jeho „milostné výlety“. „Přistával ve Frankfurtu, jel na jih a navštívil Mariettu, pak Valesku, pak pokračoval do Mnichova a navštívil Brigitte, než se vrátil do Frankfurtu. Dělal to tak 14 let,“ praví se v životopisné knize.
Lindbergh tak bez problémů udržoval další tři rodiny. Ty ale o sobě vzájemně nevěděly. Své nemanželské rodiny navštěvoval několikrát do roka, pobyl u nich pár dní, pobavil se s dětmi – a pak zase odjel. Jeho děti ho vždy znaly jen pod falešným jménem.
Jeho americká manželka Anne Morrow Lindberghová zemřela v roce 2001. Z informací v jejích dopisech a denících je zřejmé, že o záletech svého manžela neměla nikdy ani potuchy.
Čtyři ženy a třináct dětí
Lindbergh zplodil se svou americkou manželkou Anne celkem šest dětí, s Brigittou další tři, s Mariettou dvě a s Valeskou také dvě.
Zemřel 26. srpna 1974 na rakovinu lymfatického systému na Havaji, kam přesídlil, když se dozvěděl, že umírá. Deset dní před svou smrtí napsal dvaasedmdesátiletý Lindbergh svým třem milenkám dopisy, v nichž je žádal, aby zachovaly „maximální mlčenlivost“. A ony to dodržely. Lindberghova a Brigittina dcera Astrid se v devadesátých letech minulého století sice dozvěděla pravdu o totožnosti svého otce, ale byla zavázána k mlčenlivosti až do matčiny smrti v roce 2001. Ostatní dvě rodiny nadále mlčely a neposkytly žádné rozhovory.
Prozrazení
Teprve v létě 2003 tři Brigittiny děti mlčení prolomily. Nečinily si sice žádné nároky na Lindberghův majetek, ale potřebovaly si ověřit rodinné vztahy před vydáním knihy o dlouhodobě utajovaném vztahu jejich matky s Lindberghem. Jejich kniha Das Doppelleben des Charles A. Lindbergh vyšla v Německu v roce 2005.
Perličkou je, že tento zajímavý muž navštívil během své cesty po Evropě v roce 1938 i tehdejší Československo. Ve společnosti své ženy přiletěl 1. září na jednomotorovém dolnoplošníku Miles Mohawk z rumunské Kluže. Po nouzovém přistání v Krakově podnikl přelet do Olomouce a další den přistál v Praze na letišti Ruzyně. Během své návštěvy se setkal i s prezidentem Benešem.
Zdroje: dw.com, mnhs.org, wikipedia.org, telegraph.co.uk
