Článek
Iva Klímová má v seriálu Ulice tři děti, takže je to zkušená matka, ale stejně pořád fňuká a každou chvíli se z něčeho hroutí. Kdyby byla samoživitelka nebo vážně nemocná, neřeknu. Ale je zdravá, má chytré a už velké děti. Manžel má stavební firmu a se svou ženou má až andělskou trpělivost. Možná je to tím, že fňukny jsou u mužů v kurzu, zatímco schopné a sebevědomé ženy mají většinou utrum.
Přechod, nebo těhotenství?
Třiačtyřicetiletá Iva si myslela, že je v přechodu. Vynechaná menstruace, bolest prsou a únava by tomu napovídala. Pak se ale u lékaře dozvěděla, že je těhotná. A bum prásk! Najednou ji zničehonic začaly trápit těhotenské nevolnosti, začala nesnášet pach vajec při výrobě baget v bistru a vůni olejíčků při masírování klientek. Dokud jí lékař o těhotenství neřekl, nic z toho se jí nedělo. Není to divné? Že by těhotenské nevolnosti nastupovaly přesně v okamžiku informování? Pak by bylo lepší do pozdního těhotenství nic nevědět, že?
Dítě po čtyřicítce
Iva dítě chvíli chce, chvíli nechce. Neustále řeší, že je jí špatně, takže nemůže pracovat a musí za sebe volat náhradu. Chtěla bych ji vidět před 100 lety, kdy ženské dřely na poli až do porodu… Na jedné straně se rozněžňuje až k pláči nad fotkami miminek, na druhé straně se hroutí při představě, že nebudou mít dost peněz. Jak je možné, že majitel stavební firmy a masérka, která si navíc přibrala brigádu v bistru, nemají nic ušetřeno? A že by peněžitá pomoc státu v mateřství byla tak bídná, že si dvojice ve zralém věku nemůže dítě dovolit?
Problém celé rodiny
Oba manželé navíc před již téměř dospělými zbývajícími dětmi dělají tajnosti a svým utrápeným chováním u nich vyvolávají nejistotu, místo aby na rovinu řekli, jaký problém řeší. Nebylo by lepší říci na rovinu, co se děje? A vůbec dělají z komára velblouda. Dítě v podstatě chtějí, ale bojí se. Ona má milion strachů, on se bojí, že to ONA nezvládne.
Těhotenství po čtyřicítce je malý zázrak
Sice je pravda, že po čtyřicítce existuje zvýšené riziko vrozených vad, ale kupodivu o tomto riziku se v seriálu vůbec nemluví. Neustále se tam řeší jen práce a peníze. Divné. A co by přitom spousta žen po čtyřicítce za otěhotnění dala. V dnešní době mají mladí ve zvyku odkládat početí na pozdější dobu, až budou mít vystudováno, až získají v práci potřebné postavení, až naspoří nějakou tu sumičku, až budou mít zcestovanou část světa, až… A až dojdou všechna až, může se stát, že se otěhotnět nepodaří. Průměrný věk žen při narození 1. dítěte se navíc přirozeně zvyšuje. Zatímco v roce 1990 se ženám první dítě rodilo zhruba ve 22 letech, v roce 2015 už to bylo téměř 29 let.
Starší ženy dnes rodí častěji než dříve
Zvyšuje se také počet dětí narozený ženám ve věku 35–39 let. V roce 2001 se tisíci ženám ve věku 35–39 let narodilo průměrně 15,3 dětí. V roce 2017 už se ale průměrný počet dětí narozených ženám ve věku 35–39 vyšplhal na 49,8 dětí, což je více než trojnásobek.
Problémy související s těhotenstvím ve vyšším věku
Mezi hlavní obavy, kterým musí starší ženy, které chtějí otěhotnět, čelit, určitě patří zvýšené riziko předčasného porodu či spontánního potratu. Častěji také hrozí těhotenská cukrovka nebo třeba křečové žíly. A samozřejmě je tu větší riziko vrozených vad u dítěte. Ale pozdní těhotenství neznamená jen rizika a problémy. Těhotná žena díky vyplaveným hormonům doslova „omládne“ a zvládne toho podstatně víc, než kdyby dítě neměla. Takže obavy z nevyspání a únavy jsou sice na místě, ale není třeba se z toho hroutit. Ostatně nevyspáním trpí i mladé matky. Říká se, že žena vydrží víc než člověk. Něco na tom je.
A co vy? Máte za sebou těhotenství a porod ve vyšším věku? Také jste se hroutily jako Iva ze seriálu Ulice, nebo jste to zvládly levou zadní?
