Článek
Důchodovou reformu podepsal prezident Petr Pavel zcela v tichosti. Nevydal k tomu žádné vyjádření, doplňující vysvětlení nebo jiný komentář, třeba v podobě videa na sociálních sítích, jak má u důležitých zákonů ve zvyku.
Upřímně mě to překvapilo, protože schválení této reformy představuje zřejmě nejvýznamnější legislativní krok vlády Petra Fialy, přinejmenším co se týče počtu lidí, které v následujících letech ovlivní. Přitom až donedávna byly důchody jedním z klíčových témat, kterým se prezident intenzivně zabýval, a opakovaně zmiňoval potřebu důchodový systém reformovat.
Náhlé prezidentovo mlčení působí podivně a nečekaně. A možná také leccos naznačuje. Téma důchodů totiž prezident začal upozaďovat poté, co ztroskotaly jeho plány na sérii společných jednání o důchodové reformě mezi vládou a opozicí. Vnímá to prezident Pavel jako osobní selhání? Je možné, že po tomto neúspěchu na další kroky v oblasti důchodů rezignoval a chce zůstat jen v pasivní roli?
Neúspěch v roli moderátora debaty
Připomeňme si, co se stalo. Na konci března svolal Petr Pavel první setkání, na které dorazili ministr Marian Jurečka a představitelé hnutí ANO Alena Schillerová, Karel Havlíček a Aleš Juchelka. Po schůzce následovala společná tisková konference, na které prezident s ostatními prezentovali hlavní závěry (shodu na dalším zvyšování důchodového věku nad 65 let) a také uvedli, že další schůzky budou pokračovat.
Vše vypadalo docela normálně, tedy až do chvíle, kdy do situace zasáhl Andrej Babiš a nejdůležitější závěry ze schůzky popřel. Následovala nepřehledná a dlouhá slovní přestřelka mezi Hradem, vládou a hnutím ANO, ve které si všichni vytýkali všechno možné. Politici ANO vše korunovali zvláštními výroky, například že šlo o „podraz“ nebo že v sále pro jednání byla „špatná akustika“ a oni neslyšeli, o čem se mluví. Nakonec své návrhy důchodové reformy označili za „know-how“ a odmítli přijít na další plánované jednání.
Není úplně důležité, co se na společné schůzce doopravdy stalo, proč došlo ke krachu jednání nebo jestli někdo změnil názor a neříkal pravdu. Podstatné je, že celá tato prezidentova iniciativa v očích běžného člověka působila jako fraška, jako něco komického a hlavně nepřehledného. A to u důchodové reformy, která už sama o sobě je neuvěřitelně složitá a nesrozumitelná, rozhodně není dobře.
Prezident Pavel pravděpodobně podcenil přípravu na jednání a nedokázal si poradit s neochotou (či neschopností) vlády a opozice hledat alespoň základní důchodové kompromisy. Místo toho, aby debatu řídil a moderoval, se nechal odstrčit na okraj dění, ztratil nad situací kontrolu a všechno vyšumělo do ztracena. Smutné navíc je, že se tím nejen mezi politiky, ale i v celé společnosti prohloubila názorová propast a celá debata o budoucnosti důchodového systému se přiostřila. Místo toho, aby se mluvilo o podstatě důchodových změn, se dlouho řešilo jen to, co kdo řekl, slíbil a slyšel (nebo neslyšel).
Nejprve velká kritika, pak podpis
Částečně to lze jistě přičíst tomu, že Petr Pavel se v české politice pohybuje krátce a v prezidentské funkci je teprve od roku 2023. Na druhou stranu by se dalo očekávat, že na podobné situace bude ze svého působení ve vedení NATO připraven.
Zatím to spíše vypadá, že se do otevřených politických konfliktů nechce příliš zapojovat, a i když se mu něco nelíbí, tak se spíše stáhne. Ukázalo to i zmíněné jednání o důchodové reformě, kdy prezident sice zkritizoval nezodpovědný přístup politiků ANO, ale to bylo vše, pak to přestal řešit. Do politických jednání o reformě se již nezapojil a důchody řešil jen interně na schůzce s poradci, odborníky a akademiky.
Podobně pasivní byl i v případě předchozích dvou významných důchodových změn, které řešil v roce 2023. Šlo o jednorázové snížení mimořádné valorizace důchodů v červnu 2023 a poté o velké zpřísnění pravidel pro předčasné důchody. V obou případech prezident Pavel vyjádřil značné pochybnosti a výtky, ale nakonec oba zákony podepsal. U veřejnosti nejprve vyvolal očekávání, ale zůstal u „bezzubé“ kritiky vlády a část lidí tím zklamal. I kdyby k tomu měl relevantní důvody, nedokázal je bohužel přesvědčivě vysvětlit a opakovaně vyvolal mezi současnými i budoucími důchodci nejistotu.
Horší trojka za snahu i odhalení
Pokud bych měl zhodnotit dosavadní působení prezidenta Petra Pavla v oblasti důchodů, udělil bych mu jako ve škole horší trojku. Čtyřku jsem nezvolil ze dvou důvodů. Ačkoliv jsou jeho kroky v určitých ohledech slabé a rozporuplné, nelze mu upřít snahu – přinejmenším na začátku – důchody řešit.
A druhý důvod je možná ještě důležitější. Tím, že se do problematiky aktivně zapojil a opakovaně vyslovil své kritické komentáře, dokázal veřejnosti v čisté nahotě odhalit některé užitečné informace o motivacích a metodách vlády i opozice:
- Vláda Petra Fialy je ochotna dělat některé zásadní důchodové změny na hraně zákona a narušuje předvídatelnost pravidel, což mezi lidmi vyvolává zbytečnou nejistotu. Ukázalo to snížení mimořádné valorizace důchodů v roce 2023, kdy i Ústavní soud konstatoval, že bylo narušeno legitimní očekávání důchodců, byť jen v menší míře. A také to ukázaly překotné změny předčasných důchodů, které přinesly nejistotu i neférové rozdíly v důchodových nárocích u lidí narozených v jednom roce.
- Dominantní opoziční hnutí ANO k důchodové problematice přistupuje do značné míry alibisticky a slibuje lidem nekonkrétní věci bez reálného základu. Nejprve změnilo názor na řadu věcí a nehlásí se ani k tomu, co před volbami samo slibovalo. A také slibuje zrušení stávající důchodové reformy, aniž by předložilo alespoň základní představu o tom, jak by chtělo nepříznivou bilanci důchodového systému řešit. Ani po jasné výzvě prezidenta nedokázali kromě obecných frází dodat žádný konkrétní návrh.
Prezident Petr Pavel má před sebou ještě tři roky ve funkci a nelze samozřejmě předvídat, jestli se nadále plánuje v důchodové problematice nějak zásadněji angažovat. Je klidně možné, že své dosavadní kroky analyzuje a chystá další aktivitu na roky 2025 a 2026.
Důležitou roli může nepochybně sehrát v případě, kdy se po volbách v roce 2025 skutečně dostane do vlády hnutí ANO a rozhodne se rychle zrušit právě schválenou důchodovou reformu, jak nyní opakovaně slibuje. Prezident se totiž doposud prezentoval jako její zastánce a schválení reformy označil za správný krok, takže je možné, že se proti velkému rušení aktivně postaví. A jak víme z éry Pavlova předchůdce ve funkci, prezident může svými kroky na hraně Ústavy vládnutí docela zkomplikovat.
