Důchodové údaje a mezery si zkontrolujte i v případě, že máte důchod daleko. Nejde jen o vás

Důchodová evidence není zdaleka dokonalá, část důležitých údajů v ní chybí a musí se zpětně dokládat nebo doplňovat. V mnoha případech to nebývá problém, byť někdy to vyžaduje určitou trpělivost. Některé situace, zvláště z 80. nebo 90. let se ale dokládají hůře, a navíc platí, že čím více řešení odkládáte, tím se zvyšuje šance, že se mezeru nepodaří vyřešit.

Není to zbytečné strašení, ostatně včasné řešení případných mezer doporučuje i Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Když jsem připravoval rozhovor s jejím ředitelem Františkem Boháčkem, zmínil následující: „Často se setkáváme s tím, že žadatelé řeší doklady za třicet či více let zpět až ve chvíli, kdy žádají o důchod. To už může být na dohledávání dokladů pozdě, v případě že zaměstnavatel zanikl a nikdy si nevedl žádnou evidenci. Průběžnou kontrolou se dá předejít zbytečným komplikacím a chybějící údaje doplnit snadněji než až po letech nebo těsně před důchodem.“

Důvody, proč se některé starší životní situace hůře dokládají, jsou různé. Často to ale bývá kvůli to, že původní podniky, firmy nebo instituce zanikají nebo se transformují. Archivy se přemísťují, mění a listiny se ztrácejí nebo likvidují. Někdy skončí doba pro povinnou archivaci, jindy jde o lhostejnost nebo nedůslednost při skladování a v některých případech dojde ke zničení třeba při přírodní katastrofě.

Zkušenosti s tím má i můj otec, který žádal o důchod letos v lednu. V evidenci mu chyběla část výdělků ze zaměstnání na začátku 90. let, a když po tom pátral, ukázalo se, že archivy se mzdami zaměstnanců byly vytopeny při povodních v roce 1997. Vyřešil to tak, že se mu podařilo získat přes 25 let staré evidenční záznamy a protokol finančního úřadu, kde bylo uvedeno, že archiv byl zničen a že tedy mzdy nelze doložit. Díky tomu mu ČSSZ dané období uznala jako vyloučenou dobu a nebude tak mít zbytečně nižší důchod.

Jaká je ale jistota, že se podobně staré dokumenty, jako v případě mého otce, budou archivovat donekonečna? V podstatě žádná a rozhodně na to nelze spoléhat.

Chci tím ukázat, že mnoho věcí se dá řešit, ale není dobré to nechávat na poslední možnou chvíli. V některých případech totiž hrají roli i jiné aspekty. Když například selžou všechny možnosti hledání dokladů o neevidované práci z minulosti, je možné ji doložit ověřeným svědectvím bývalých spolupracovníků. A jak víme, zdraví bývá nevyzpytatelné, takže shánění svědků ve vyšším věku může být dost problematické či dokonce nemožné.

Když zmiňuji zdraví, rád bych zmínil i další důležitou věc, která není na první pohled zřejmá. Důchodová evidence se nevztahuje pouze na starobní důchod, ale hraje roli také při posuzování nároku u invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. U těchto důchodů také platí, že je nutné mít určitý počet dob důchodového pojištění, aby na ně vůbec vznikl nárok. A rovněž platí, že doby pojištění i výdělky ovlivňují to, jak vysoký důchod je.

Například pro získání nároku na invalidní důchod nestačí pouze mít invaliditu (tedy mít alespoň o 35 % pokles pracovní schopnosti), ale je nutné získat také potřebné doby. Tady není podmínka tak přísná – například pokud je vám více než 38 let, je nutné získat alespoň 5 let pojištění v posledních 10 letech, případně 10 let pojištění v posledních 20 letech (výjimkou je pracovní úraz, kdy tato podmínka není). Vždy ale platí, že pokud budete mít v evidenci nějaké mezery, výsledkem může být nižší přiznaný důchod.

Rozhodně teď nechci přivolávat nějaké neštěstí a vím, že mnozí z vás o takových věcech neradi mluví. Představte si ale situaci, že evidenci neřešíte s předstihem, pak se nečekaně stane neštěstí nebo se objeví zdravotní komplikace, a budete muset žádat o invalidní důchod. Pokud se v tu chvíli vynoří nějaké chybějící údaje z minulosti, budete je muset začít řešit, což se jistě se zhoršeným zdravím dělá hůře. Anebo se budete muset spokojit s důchodem nižším klidně o stovky nebo tisíce korun.

Důležité je, že invalidní důchod má přímý dopad i na důchody pozůstalostní, tedy vdovské, vdovecké a sirotčí. Pokud totiž ještě nepobíráte starobní důchod, počítají se tyto důchody z invalidního důchodu 3. stupně, na který byste měli nárok v den úmrtí. Jinými slovy:

Vaše důchodová evidence tak neovlivňuje pouze váš osobní důchod, ale v případě neštěstí přímo ovlivní i důchody pozůstalých, tedy manželů nebo dětí. Při žádosti o pozůstalostní důchod je sice možné vaše doklady nebo dokumenty také doložit, ale nepochybně bude mnohem složitější je shánět. Nehledě na to, že v takových chvílích má rodina obvykle úplně jiné starosti než hledání vaší vojenské knížky, výplatní pásky nebo shánění potvrzení o studiu v 80. letech.

Když jsem před časem podepisoval závěť, notářka prohlásila: „Mám zkušenost, že když s někým vyřeším jeho závěť, tak není hodně dlouho potřeba.“ Je to samozřejmě klišé, ale i v případě důchodové evidence si troufám říct, že štěstí přeje připraveným. A když si nyní evidenci zkontrolujete a případně doplníte, věřím, že se nic zlého nestane, a jen si tím ušetříte starosti, až budete žádat o starobní důchod.

Co tedy udělat? Doporučuji následující:

Určitě netvrdím, abyste teď všeho nechali a začali řešit jen svou důchodovou evidenci. Stačí, když se na to alespoň zběžně kouknete, až budete mít trochu času. Pro začátek určitě stačí, když se budete zabývat jen těmi velkými mezerami nebo podstatnými nedostatky, které by mohly zásadněji ovlivnit důchod. Pokud vám někde chybí pár dnů nebo týden, tak to nyní řešit nemusíte, protože tady bude dopad zřejmě zanedbatelný.

V uplynulých letech jsem mnoha lidem kontroloval evidenci a také se ke mně dostaly osobní zkušeností od čtenářů nebo od těch, s nimiž jsem se setkal v rámci přednášky. Brzy připravím článek, ve kterém shrnu některé zajímavé postřehy a tipy. Pokud chcete mít jistotu, že ho nepřehlédnete, můžete si u mého jména v horní části aktivovat sledování.