Chybné úvahy při odchodu do důchodu: Výdělky, celé roky a nové výpočty

Mnoho lidí v současné době řeší starobní důchod a zvažují, kdy a jak je vhodné o něj požádat. Opakovaně se setkávám s dotazy čtenářů a zjišťuji, že budoucí důchodci tápou v některých základních věcech a pravidlech. Připravil jsem proto přehled častých nepřesností nebo špatných úvah, které mohou ovlivnit výhodnost důchodu.

Do důchodu se vždy započítávají celé roky důchodového pojištění. To je základní pravidlo, kterého jsou si budoucí důchodci zpravidla vědomi, potíž ale někdy bývá s jeho interpretací. Velmi často dostávám dotaz například v tomto duchu: „Nárok na důchod mám od listopadu 2024. Mám počkat na leden 2025, aby se mi započítal celý rok 2024 do pojištění?“ Případně: „Právě jsem dostal výpověď v práci a zvažuji předčasný důchod. Mám se do konce roku přihlásit na úřad práce, abych dokončil celý rok pojištění?“

Ve skutečnosti takto úvaha vůbec nestojí a v případě dob pojištění se nezohledňují celé kalendářní roky. Jde o počet let pojištění ve smyslu prostého součtu. Funguje to tak, že se sečte celkový počet získaných dnů pojištění a toto číslo se dělí 365. Tím se získá počet celých roků.

Příklad: Pan František získal celkem 16 268 dnů důchodového pojištění (součet odpracovaných a náhradních dob). To znamená 44 let a 208 dnů pojištění. Do důchodu se započítá 44 celých let pojištění a 208 dnů „propadne“. Pokud by ale František po přiznání důchodu i nadále pracoval, například na zkrácený úvazek, a získal dalších 157 dnů, tak se mu započítá další celý rok pojištění navíc a důchod se mu zvýší.

Pokud jde o kalendářní roky, i ty hrají důležitou roli, ale pouze v případě výdělků. Do důchodu se počítají jen výdělky do konce roku, který předchází roku žádosti o důchod. Takže když požádáte o důchod v roce 2025, započítají se vám výdělky do konce roku 2024. Doby pojištění se ale počítají až do dne přiznání důchodu.

Pokud si požádáte o výpis důchodového pojištění (IOLDP), ať už v papírové, nebo elektronické podobě, máte na konci součet všech evidovaných dob. Velmi často se setkávám s tím, že lidé tento součet považují za finální a plánují podle toho žádost o důchod.

To je však chybný postup, protože jde o prostý součet všeho, co Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) eviduje. To však nevypovídá nic o tom, co se nakonec opravdu bude počítat do důchodu. Důvodem může být například následující:

Je důležité k tomuto součtu evidovaných dob přistupovat jen orientačně. Číslo se může zvýšit i snížit, což může být ovlivněno i tím, že některé doby v evidenci ČSSZ mohou chybět (typicky třeba prázdniny po dokončení střední školy, které se do důchodu počítají). Lepší představu o celkovém počtu let a dnů pojištění můžete získat v Informativní důchodové aplikaci (IDA), kde již jsou některá pravidla zápočtu a krácení zohledněna, ale opět nejde o finální počet. Ten zjistíte až v okamžiku, kdy vám dorazí rozhodnutí o přiznání důchodu.

Docela často se setkávám s obavami, že v případě výrazného poklesu výdělků krátce před důchodem dojde k výraznému snížení důchodu. Například: „Půjdu do důchodu v roce 2025 a od roku 2024 pracuji na zkrácený úvazek s poloviční mzdou. Jak moc to ovlivní můj důchod?“ Nebo: „Do důchodu půjdu za čtyři měsíce, jsem bez práce a jako OBZP nemám žádné výdělky. Bojím se, že se můj důchod hodně sníží.“

Představa, že krátký propad příjmů výrazně sníží důchod, pochází ještě z doby, kdy se výše důchodu počítala z výdělků v posledních deseti letech před důchodem. Dnes se naopak zohledňují všechny výdělky od roku 1986, což je mnohem delší doba, takže podobné obavy nejsou na místě.

Podstatné je, že se všechny výdělky pro potřeby důchodu nejprve přepočítávají na současnou hodnotu (jde o přepočet pomocí důchodových koeficientů), a poté se průměrují za celé období od roku 1986 do konce roku, který předchází žádosti o důchod. Pokud jste celý život pobírali třeba průměrnou mzdu a poslední rok vám klesne na polovinu (nebo dokonce na nulu), do důchodu se to promítne opravdu zanedbatelně, řádově v desítkách korun či maximálně v nižších stovkách korun (záleží na délce). Počítal jsem nedávno budoucí důchod pracovníkovi, který měl v posledních 20 letech velmi nadprůměrné příjmy, a v posledním roce měl mzdu sníženou řádově o desítky tisíc korun. Jeho důchod to ovlivnilo méně než o stokorunu.

Důležité je i zmíněné pravidlo, že se počítají pouze výdělky do konce roku před žádostí o důchod. Pokud si necháte přiznat důchod od července 2025, tak i kdybyste měli od ledna do června výplatu pouhou jednu korunu, váš důchod to neovlivní. Počítat se totiž budou jen výdělky do konce roku 2024. Totéž ale platí i v opačném směru – pokud v roce 2025 dostanete obrovské prémie, z pohledu výše důchodu budou k ničemu.

Opakovaně se setkávám s nepochopením toho, proč jsou důchody přiznávané v novém roce zpravidla finančně výhodnější. Nedávno mi například psal pan Václav: „Když si požádám o důchod na konci roku 2024, bude to pro mě výhodné, protože hned v lednu 2025 se mi důchod valorizuje a tím na tom ještě vydělám.“

Tato úvaha je chybná. Konkrétně na přelomu let 2024 a 2025 platí, že výpočet důchodu v dalším roce bude výrazně výhodnější a překoná i benefit v podobě lednové valorizace. Tato rovnice (nový rok = vyšší důchod) je zpravidla platná obecně na každý přelom roku, a výjimkou jsou pouze roky, kdy je řádná lednová valorizace nečekaně vysoká, například po jednorázovém vládním navýšení. Platilo to také v roce 2022, kdy proběhly dvě vysoké mimořádné valorizace, a dokonce se vyplatilo požádat o předčasný důchod, který byl vyšší než později v roce 2023 přiznaný řádný důchod.

Tyto mimořádné okolnosti jsou ale výjimečné a většinou platí, že valorizace jako taková zaostává za růstem nových důchodů. Důvodem je, že se každý rok navyšují důchodové koeficienty a redukční hranice, které jsou klíčové pro to, do jaké míry se započítávají celoživotní výdělky. Pokud vás tato problematika zajímá, podrobněji jsem ji nedávno vysvětlil v tomto článku.

Výpočet v novém roce je zkrátka výhodnější, a pro rok 2025 to platí pro drtivou většinu případů. Z pohledu finanční návratnosti ale není toto pravidlo absolutní, protože nejde jen o to, jak vysoký je přiznaný důchod, ale i to, jak dlouho je vyplácen. Situaci je proto nutné posuzovat individuálně.

Fenoménem let 2022 a 2023 byly žádosti o předčasný důchod bez výplaty, tedy využívání takzvané výpočtové zamítačky. Lidé požádali o předčasný důchod a pokračovali v práci, což je v pořádku. Tento postup je ostatně možné využít i nadále, byť osobně ho momentálně nedoporučuji, protože nedává finanční smysl.

Bohužel se ale setkávám s tím, že lidé ne vždy správně rozumí tomu, jaký dopad předčasný důchod bez výplaty ve skutečnosti má. Častá je například představa, že až opravdu skončí v práci, znovu si požádají o důchod, tentokrát už o řádný. Lidé mají dojem, že když nadále pracují, budou se moci rozhodnout, jestli nakonec předčasný důchod využijí, či nikoliv. Tedy že dříve podaná žádost je jen dočasná, částečná nebo že jde o nějakou „pojistku“ pro případ ztráty práce.

Skutečnost je odlišná. Když jednou požádáte o předčasný důchod (ať už s výplatou, nebo bez ní) a tento důchod je vám přiznán, je to již trvalý stav. Žádost je možné anulovat pouze do 30 dnů od doručení rozhodnutí o přiznání důchodu, ale pak již nelze nic změnit a důchod vám zůstane. Obnovení výplaty rozhodně není novou žádostí a do důchodu se vám nebudou počítat žádné další výdělky z práce. Pomocí další práce si pouze můžete „odmazat“ krácení za předčasnost a také se vám mohou započítat další celé roky pojištění, což přiznaný důchod zvýší.

Zdroje: Zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.), osobní zkušenost s dotazy čtenářů