Článek
V rámci chystané důchodové reformy se intenzivně mluví o změnách započítávání výdělků do důchodu a v této souvislosti dostávám dotazy ohledně roku 1986, který z pohledu výdělků hraje zásadní roli.
Na první pohled jde o anomálii. Výdělky z práce se do důchodu počítají až od roku 1986 a do té doby se počítá pouze doba pojištění. I dnes ještě stále do důchodu odcházejí lidé, kteří odpracovali část své kariéry před zmiňovaným rokem. Je tedy logické se ptát: Proč starší výdělky nehrají roli?
Přiznávám se, že jsem sám odpověď neznal, takže jsem musel pátrat. Ponořil jsem se do archivu Poslanecké sněmovny, konkrétně do roku 1995, kdy byl schválen současný zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.). Začal platit od začátku roku 1996, do té doby platila ještě důchodová legislativa z doby socialismu.
Tady si jen dovolím krátkou odbočku, která velmi dobře ilustruje, jak moc je dnes důchodová legislativa komplikovaná. Zvláště v posledních letech se důchodový zákon mění prakticky neustále a narůstá i počet nejrůznějších pravidel, výjimek a omezení. Zatímco v roce 1996, kdy začal zákon platit, měl 110 paragrafů a celkem 15 928 slov, nyní v roce 2024 sice stále obsahuje 110 paragrafů, ale počet slov se zvýšil na neuvěřitelných 40 005.
Výběr roku 1986
A teď už zpátky k otázce položené v úvodu článku. Proč tedy onen rok 1986?
V této souvislosti je potřeba si uvědomit, že před rokem 1996, než začal platit nový zákon, se důchody počítaly jinak. V podstatě platilo, že výše důchodu se počítala na základě výdělků z posledních 10 let před odchodem do důchodu. Z tohoto desetiletého období se vybralo 5 výdělkově nejlepších let a z nich se pak stanovil důchod.
Například v 1. pracovní kategorii tvořila základní výměra důchodu 60 % průměrného měsíčního výdělku (tvořil ho průměr zmíněných 5 nejlepších let) a za každý odpracovaný rok se pak ještě přidávala další procenta, a to opět podle kategorií. Třeba za 1. kategorii to byla 2 % za rok práce, maximálně to pak mohlo být 30 %. (Mechanismus jsem popsal hodně zjednodušeně, ale myslím, že pro představu to stačí).
Aby změna nebyla náhlá
S tím, jak stát po roce 1989 přešel na tržní ekonomiku a výdělky přestaly být „standardizované“, bylo nutné stávající pravidla výpočtu změnit. Cílem přitom bylo, aby se při výpočtu důchodu zohledňovaly výdělky za celý produktivní věk, což je i celkově spravedlivější. Díky tomuto pravidlu tak třeba nedojde ke skokové změně důchodu jen kvůli náhlému velkému poklesu (či nárůstu) mzdy pouhých pár let před důchodem.
Zákonodárci v tomto ohledu správně usoudili, že kdyby tato změna byla náhlá, dopadlo by to na budoucí důchodce nespravedlivě. Už jen z toho důvodu, že by se jim najednou začaly do důchodu počítat i výdělky za dávná období, s čímž ovšem nikdo nepočítal. Tedy třeba i výdělky z prvního zaměstnání, které obvykle bývají o dost nižší.
Aby se tedy lidem nezměnila „pravidla hry“ krátce před důchodem, přistoupilo se k tomu, že období pro započítávání výdělků se bude rozšiřovat postupně a pozvolna, a to o 1 rok ročně. A protože doposud se zohledňovaly výdělky za posledních 10 let před důchodem, bylo rozhodnuto, že právě 10 let bude výchozí stav. Zákon začal platit v roce 1996, takže proto byl jako první stanoven právě rok 1986.
Lidé, kteří odcházeli do důchodu v roce 1996 a důchod se jim poprvé počítal podle nových pravidel, měli zohledněny výdělky přesně za 10 let, tedy od roku 1986 do roku 1995, takže se pro ně v tomto ohledu moc nezměnilo. Další ročník již měl výdělky za 11 let a tak to pokračovalo dále.
Důchody měnit pozvolna
Způsob, jaký byl zvolen v 90. letech u započítávání výdělků, je ukázkou toho, jak by měly zásadní důchodové změny vypadat. Vše by mělo nabíhat postupně, aby to co nejméně ovlivnilo lidi, kteří mají jen pár let před důchodem. Náhlé změny nejsou nikdy dobré a politici by se jim měli vyhýbat.
Podobný přístup nyní volí i vláda Petra Fialy u důchodové reformy, v rámci které má dojít k omezení započítávání výdělků i dob pojištění. Podobně jako v 90. letech má změna nabíhat postupně, a to v průběhu 10 let, aby to nevytvářelo velké rozdíly mezi jednotlivými ročníky.
V kontextu toho je pak nepochopitelné, proč pozvolný náběh vláda nezvolila také v roce 2023, kdy schvalovala zpřísnění pravidel pro předčasné důchody. Skokové změny tehdy začaly platit v podstatě ze dne na den a vytvořily velké rozdíly nejen mezi jednotlivými ročníky, ale dokonce i mezi lidmi narozenými ve stejném roce v různé měsíce. Tento postup byl naopak necitlivý a je dobře, že ho nyní posuzuje Ústavní soud.
Zdroj: Návrh zákona a důvodová zpráva k první verzi zákona č. 155/1995 Sb. (Poslanecká sněmovna PČR)
