Vyšší důchod díky pomalým úředníkům: Překvapivý příběh muže ukázal absurditu důchodových pravidel

Když jsem publikoval článek, ve kterém porovnávám výhodnost přiznání důchodu v roce 2025 a 2026, dorazilo mi mnoho dotazů od čtenářů. Jeden z nich mě ale upřímně zaujal, protože ukázal, jak moc se může lišit přístup státu k žadatelům o důchod.

Na jedné straně jsou totiž lidé, kteří kvůli přísným pravidlům a překotným změnám legislativy získali zbytečně nižší důchod. A pak je tady žadatel, který má šanci získat důchod vyšší, a to jen proto, že úřad ani po dvou letech nerozhodl o jeho žádosti o důchod.

Abych mohl příběh srozumitelně popsat, musím se nejprve vrátit do roku 2023. Tehdy vláda Petra Fialy schválila výrazné zpřísnění předčasných důchodů, které začalo platit v podstatě ze dne na den. Zároveň soudci stále ještě posuzovali ústavní stížnost na jednorázové snížení mimořádné valorizace z června 2023, což bylo zásadní z pohledu výhodnosti načasování důchodu. Pokud by totiž soud snížení zrušil a mimořádná valorizace by proběhla v původní podobě, bylo by přiznání předčasného důchodu v roce 2023 výhodnější než čekání na pozdější řádný důchod.

Kombinace velmi rychlého zpřísnění pravidel a celková nepřehlednost situace vyvolávala velkou nejistotu. Lidé nevěděli, jestli si mají žádat o předčasný důchod bez výplaty, i když to původně neměli v plánu, protože neměli dostatek relevantních informací. Nápomocní příliš nebyli ani úředníci, kteří v některých případech budoucím důchodcům poskytovali nepřesné či dokonce chybné rady. Někteří lidé nakonec pod tlakem a v důsledku chaosu podali žádost o předčasný důchod bez výplaty a pokračovali v práci, což nebylo finančně výhodné.

Lidé, kteří tento postup zvolili, budou mít nižší důchod, než kdyby zkrátka počkali na řádný důchod, a to klidně o jeden nebo dva tisíce korun. To už v součtu za rok dá poměrně hodně peněz. Potíž je v tom, že tito lidé nemohou vzít svou žádost zpět, zákon totiž na tento krok stanovuje lhůtu pouze 30 dnů. Nepřekvapilo mě proto, že se někteří lidé obrátili na soud. Popsal jsem třeba případ muže, kterému úřednice nesprávně poradila.

Bohužel soudy jsou v tomto ohledu velmi striktní a ani zmíněný muž neuspěl. Každý je podle soudu sám zodpovědný za to, kdy si zvolí datum přiznání důchodu, a navíc zákon zcela jasně stanovuje lhůtu, kdy je možné datum přiznání důchodu změnit nebo žádost zcela zrušit. Takže pokud někdo požádal o nevýhodný předčasný důchod v roce 2023, nelze to vzít zpět.

A nyní se dostávám k muži, o kterém jsem se zmínil v úvodu. Požádal si o předčasný důchod bez výplaty také před zpřísněním pravidel v roce 2023 a pokračoval v zaměstnání jako doposud. Nyní se mu blíží důchodový věk a chce si požádat o obnovení výplaty důchodu. Potíž je ale v tom, že zatím neobdržel rozhodnutí o přiznání důchodu.

„Přišla zpráva od ministerstva, že mojí žádostí se ještě nestihli zabývat, že upřednostňují žádosti v jiném režimu, a do dnešního dne mi nic dalšího nepřišlo,“ napsal mi muž, který se nyní snaží získat informace o tom, jak by měl postupovat. Pro doplnění je nutné zmínit, že o důchod žádá na jednom z ministerstev, která vyplácejí důchody například policistům, hasičům, vojákům nebo pracovníkům vězeňské služby.

Okamžitě mě to zarazilo a pánovi jsem poradil, aby požádal o změnu data přiznání důchodu, a to rovnou k datu dosažení řádného důchodového věku. Jak už jsem zmínil, zákon jasně říká, že změnu je možné provést do 30 dnů, a to od doručení rozhodnutí o přiznání důchodu. Jenže vzhledem k tomu, že ministerstvo ještě o důchodu nerozhodlo, tak není co řešit. Pokud muž svou žádost o důchod změní, bude výpočet jeho důchodu v roce 2026 mnohem výhodnější, a navíc se mu započítají i další výdělky za roky 2024 a 2025.

Díky tomu, že úředníci zcela ignorovali 90denní lhůtu při vyřízení žádosti o důchod a celé dva roky ji neřešili, se muž ocitl ve velmi unikátní situaci. Na rozdíl od mnoha dalších lidí, kteří nemají šanci vzít své rozhodnutí z roku 2023 zpět, má možnost „vybruslit“ z nepříznivé situace a získat vyšší důchod.

Je to naprostý paradox důchodové legislativy a pravidel, která na jedné straně vyžadují striktní dodržování lhůt, a na druhé straně vidíme takto laxní přístup úředníků. Není to totiž jediný případ, kdy úředníci z daného ministerstva žádost o důchod odložili na neurčito. Zrovna nedávno mi paní popisovala situaci, jak si chtěla požádat o důchod s předstihem, protože se chystá na delší cestu do zahraničí. Jenže úřednice jí sdělila, že se na její žádost podívají až v okamžiku, kdy dosáhne důchodového věku. Tedy až po uplynutí 90denní lhůty.

Nejde ale jen o pohodlné úředníky, těch je na úřadech zřejmě docela dost. Osobně vnímám hlavně nespravedlnost a rozdílný přístup v tom, jak stát přistupuje k různým lidem ve stejné situaci. Na jedné straně máme stanovisko soudu, které zapovídá možnost napravit nevhodné rozhodnutí o důchodu, a tisíce zklamaných důchodců. A pak je tady někdo jiný, kdo tuto možnost získá. A to jen kvůli tomu, že stát pochybil v jiném ohledu.

Asi nemá smysl tady plakat nad touto nečekanou nespravedlností. V oblasti důchodů máme i tak celou řadu podivných a neférových pravidel, nad kterými někdy zůstává rozum stát. Já jsem určitě rád, že měl pán štěstí, protože díky tomu zřejmě bude o jednoho zklamaného důchodce méně.

Zároveň je to další připomínka, že důchodový systém není jen o číslech a paragrafech, ale především o běžných lidech, kteří to mají už tak dost složité. Musí se vyznat v celé řadě pravidel a zároveň věřit, že úřady budou fungovat tak, jak mají. Podoba výpočtu důchodu by proto neměla být otázkou náhody, ale předvídatelných a férových podmínek pro všechny. A na to by úředníci a politici neměli zapomínat.