Nevýhodný předčasný důchod bez výplaty u soudu: Řeší se i „chybná“ rada úředníka

Za chvíli to budou dva roky, kdy vláda Petra Fialy předložila návrh zákona, který zpřísňuje pravidla pro předčasné důchody. Součástí bylo zkrácení maximální doby předčasnosti, vyšší finanční krácení nebo zvýšení minimální doby důchodového pojištění na 40 let.

Na samotném návrhu nebylo obecně nic problematického, šlo zkrátka o politickou vůli omezit předčasné důchody, které byly docela atraktivní a lidé je rádi využívali. Problém byl v tom, že většina opatření měla začít platit prakticky okamžitě, v podstatě ze dne na den. A to včetně zpřísnění minimální doby pojištění, které mělo být původně o rok odloženo. Rychlost, s jakou měly být změny schváleny, kritizoval tehdy i ombudsman Stanislav Křeček nebo prezident Petr Pavel (přestože on sám nakonec návrh podepsal, pouze zajistil měsíční odklad účinnosti).

Bylo to velmi nepříjemné období plné nejistoty. Zpřísnění předčasných důchodů mělo začít platit ještě před tím, než bylo schváleno nařízení o výpočtu důchodů přiznávaných v roce 2024. Zároveň ještě nebylo rozhodnuto o ústavní stížnosti na jednorázové snížení mimořádné valorizace z června 2023. To přitom bylo podstatné, protože kdyby valorizace proběhla v plné výši, opakovala by se situace z roku 2022, kdy byly předčasné důchody finančně výhodnější než později přiznané řádné důchody.

Kdyby vláda tak extrémně nespěchala a ponechala účinnost zákona třeba od začátku nebo od poloviny roku 2024 (jak je ostatně u nové legislativy běžné), drtivá většina stresu a nejistoty by odpadla. Lidé by získali více času vše promyslet. Bohužel se to nestalo.

V případě důchodu není asi nic horšího než rozhodování pod tlakem. I lidé, kteří původně o předčasném důchodu vůbec nepřemýšleli a normálně pracovali, najednou zvažovali, jestli si náhodou nemají žádost podat. Vyslechl jsem si i vyprávění lidí, kteří se nakonec pro předčasný důchod rozhodli a využili takzvanou výpočtovou zamítačku, protože to udělali všichni v okolí nebo jim to poradili úředníci. Nakonec se ale ukázalo, že to nebylo výhodné, a ti, kteří pracovali nebo budou pracovat až do řádného důchodového věku, na tom prodělají.

Je mi líto třeba manželů, kteří požádali o předčasný důchod společně, oba ještě pracují a mají výplatu důchodů pozastavenou. Podle předběžných propočtů na to doplatí tím, že každý bude mít důchod o více než 1500 korun nižší, dohromady tak budou každý měsíc až do konce života tratit přes tři tisíce korun.

Podobných případů se jistě najde mnohem víc. Podle čísel ČSSZ požádalo o předčasný důchod 104 tisíc lidí. Ne všichni samozřejmě využili výpočtovou zamítačku, někteří lidé určitě předčasný důchod plánovali delší dobu a jsou spokojení. Obvykle ale o předčasný důchod ročně žádá kolem 30 tisíc lidí, což také nepochybně něco naznačuje.

Osobně považuji na celém tomto příběhu za smutné i to, že někteří lidé požádali o předčasný důchod v dobré víře na základě rady úředníků. Šli na úřad, zeptali se na možnosti a osoba za přepážkou jim řekla, že je výpočtová zamítačka výhodná. A tak tohoto využili. Takovou zkušenost mi popsalo i několik čtenářů. Část lidí má pocit, že se jim od státu dostalo nepřesné či dokonce chybné rady, a chtěli by se bránit.

V této souvislosti dostávám i častý dotaz: můžu vzít svou žádost o důchod zpátky? Stručná odpověď zní, že nikoliv.

Ale ještě tady máme soudy. V současné době můžeme sledovat například případ muže z Litoměřicka, který kvůli nevýhodnému předčasnému důchodu vede právní bitvu. Tvrdí, že mu úřednice špatně poradila a on nechce předčasný důchod, který mu byl vypočítán, a žádá zrušení žádosti.

Nedávno v tomto případu padlo i rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, které vyznívá v neprospěch muže. Vyplývá z něj, že chybnou radu úředníka nelze doložit a konečné rozhodnutí o přiznání důchodu je na samotném žadateli.

Podívejme se nyní na případ podrobněji. Muž se v červenci 2023 dostavil na okresní pobočku ČSSZ, aby se poradil o postupu s důchodem, o který chtěl původně žádat v roce 2024. Na základě rady úřednice nakonec zvolil datum přiznání předčasného důchodu v říjnu 2023 a pozastavení výplaty. Tuto radu považuje muž za chybnou, protože úřednice měla tvrdit, že pokud bude nadále pracovat, bude mu nakonec zrušeno veškeré krácení a budou mu započítány všechny nové výdělky a odvody. Muž dále tvrdí, že jeho konečný důchod poté, co požádal o obnovu výplaty a byl mu přepočítán, je nižší, než očekával a než mu vycházelo třeba v informativní kalkulačce.

Nejprve soud zcela odmítl, že by se jakkoliv mělo přihlížet k informativním výpočtům, kalkulačkám nebo jiným odhadům, které úřad nebo úředníci poskytnou. Upozornil na to, že jde vždy o nezávaznou informaci a žádný nárok na nic nevzniká. Váhu má až finální výpočet realizovaný přesně dle parametrů v zákoně.

Soud se dále zabýval právě skutečností, že žadatel byl „uveden v omyl“, protože mu úřednice tvrdila nepravdivou informaci o tom, že se mu při výpočtové zamítačce budou plně počítat i nové výdělky. (To se ve skutečnosti nestalo, zákon to neumožňuje, a je to jeden z důvodů, proč má muž nakonec nižší důchod, než kdyby mu byl přiznán o rok později.)

V tomto ohledu soud konstatoval, že ani případná chybná rada úředníka není relevantní. „Za daného stavu bylo zcela na vůli žalobce, jakou dávku v režimu zákona o důchodovém pojištění zvolí,“ stojí v rozsudku. Dále se uvádí: „Právní úprava ani pracovníci žalobce nijak nenutili, aby požádal o tzv. předčasný starobní důchod právě a pouze v situaci, kterou aktuálně pociťuje jako ekonomicky nevýhodnou,“ konstatoval soud.

Jinými slovy, každý je zodpovědný za své rozhodnutí, není dobré nekriticky přijímat rady úředníků a neznalost zákona neomlouvá.

Zajímavý je ale i následující aspekt v rozsudku: „Žalobcem obecně uplatněné tvrzení, že se mu v řešené věci dostalo nesprávné informace od pracovnice OSSZ, nebylo ani nijak prokazováno.“ To znamená, že muž nijak nedoložil, že mu úřednice chybně poradila. Pravděpodobně ani neměl jak, protože většina lidí si při jednání na úřadu nepořizuje žádný záznam a nemá důkazy o tom, co úředník řekl či radil.

Muž tedy zatím u soudu neuspěl. Může sice ještě podat kasační stížnost, ale zda tak učinil, o tom nemám informace.

Řešil jsem tuto situaci také s úřadem ombudsmana, který má přímo v popisu práce řešit pochybení úřadů. Zajímalo mě, jestli mohou lidé nějak řešit skutečnost, že jim úředník doporučil žádost o předčasný důchod, přestože to nebylo výhodné.

Odpověď zněla následovně: „Pokud úředníci ČSSZ takto široce pojali svou základní poučovací povinnost o nároku na dávku, mohou se lidé na ombudsmana obrátit. Je však třeba přiložit důkazy o tomto poučení, tedy nejlépe písemnou komunikaci s úřadem, ze které by vyplývalo, že se jim dostalo toto doporučení. Ombudsman po seznámení se s konkrétní důkazní situací pak může jednání úřadu prošetřit.“ Takže pokud nelze špatnou radu doložit, nedá se s tím nic dělat.

Jak tedy shrnout předchozí text? Zatím to vypadá, že pokud jste požádali o předčasný důchod v roce 2023 a ukázalo se, že to není výhodné, žádné účinné řešení neexistuje. Lze pouze konstatovat následující:

Pak je tady samozřejmě otázka soudu. Zatím sice nemáme k dispozici pravomocné rozhodnutí, ale zatím to spíše vypadá, že podobné snahy budou neúspěšné. Soudy zkrátka vychází z toho, co je napsáno v zákoně, a tam je to dost jednoznačné. Za datum žádosti si každý odpovídá zcela individuálně, a když se rozhodne nesprávně či chybně, je to zkrátka věc žadatele. Zákon také přesně popisuje, jak se důchod počítá a jak se přepočítává v případě pozastavení výplaty a pokračování další práce.

Zároveň je ale ještě ve hře ústavní stížnost, kterou na změny předčasných důchodů podali poslanci hnutí ANO. Jedním z aspektů stížnosti je právě to, že změny předčasných důchodů proběhly velmi rychle a bez jakéhokoliv přechodného období. Nevím, jestli soudci nějak vezmou v potaz to, že se lidé v některých případech museli rozhodnout, aniž by měli od státu dostatek informací. Zajímavé ovšem je, že Ústavní soud tuto stížnost řeší už více než 16 měsíců a jde tedy pravděpodobně o velmi komplikovanou právní záležitost.