Stát stále častěji zamítá invalidní důchody: Jen loni neprošlo přes 24 tisíc žádostí

Prostudoval jsem novou důchodovou ročenku, která obsahuje důležité statistiky o důchodech za rok 2024. Zajímavá jsou například čísla o invalidních důchodech, která zahrnují nejen počty žádostí, ale i důvody zamítnutí. A tady jsem si všiml trendu, který se objevil v posledních letech.

Zatímco počet žádostí o invalidní důchod se nijak zásadně nemění, počet zamítnutí kontinuálně roste. Patrné je to zejména z poměru mezi žádostmi a zamítnutími, který v roce 2024 dosáhl už na úroveň 45 %. To znamená, že prakticky každá druhá žádost o invalidní důchod je zamítnuta, a nejčastěji kvůli neuznání invalidity.

Dobře to ukazuje i následující tabulka, do které jsem vypsal čísla za posledních pět let, a provedl propočty poměrů:

Meziroční vývoj nevypadá tak dramaticky, ale rozdíl za delší období už je docela významný. Patrný je zejména nárůst zamítnutí kvůli nepřiznání invalidity – zatímco v roce 2020 tento poměr činil přibližně 28 %, postupně se zvýšil až na 33 % v roce 2024. Nárůst zamítnutí kvůli jiným důvodům je pomalejší (z 9 % na 11 %). Přibývá tedy těch, kterým posudkoví lékaři neuznají dostatečnou míru poklesu pracovní schopnosti.

Pro získání invalidity je nutné mít pokles schopnosti pracovat alespoň o 35 %. Konkrétní stupně jsou pak rozděleny následovně:

Samotná invalidita ale nestačí, pro přiznání invalidního důchodu je zároveň nutné získat i minimální doby důchodového pojištění.

Počet let pojištění se odvíjí od věku, nejčastěji jde alespoň o 5 let pojištění z posledních 10 let před vznikem invalidity, což se týká lidí starších 28 let. Minimální doby pojištění se nehodnotí pouze v případě, že invalidita vznikne úrazem nebo poškozením zdraví v práci, případně pokud vznikne před 18. rokem života. Podrobně jsem podmínky přiznání invalidního důchodu popsal v tomto článku, takže pokud vás to zajímá, můžete si detaily prostudovat.

Jak ukazuje tabulka, chybějící doby pojištění jsou důvodem pro přibližně třetinu zamítnutí invalidního důchodu. Dvě třetiny tvoří nepřiznání invalidity.

Jiné důvody pro zamítnutí v podstatě nenastávají. „Existují v zásadě dva důvody, proč dochází k zamítnutí invalidního důchodu. Buď žadatel nebyl posudkovým lékařem uznán invalidním, tedy mu nevznikla invalidita, nebo nesplnil podmínku potřebné doby pojištění pro invalidní důchod,“ napsala mi mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová a dodala, že tyto hlavní důvody se v průběhu let nemění.

Ze statistik bohužel nelze vyčíst, proč se počet zamítnutí nároku na invaliditu každým rokem zvyšuje. Jsou posudkoví lékaři přísnější, nebo o invalidní důchod žádá více lidí, kteří nemají tak závažné zdravotní problémy? Určitě by si to zasloužilo nějaké hlubší posouzení situace. Budu rád, když mi v komentářích napíšete i vlastní zkušenosti, pokud jste vy sami nebo někdo ve vašem okolí žádal o invalidní důchod.

Jedním z důvodů rostoucího počtu zamítnutí by mohla být situace pandemie covidu a s tím související komplikace v podobě postcovidového syndromu či long covidu. Jak upozornily například Seznam Zprávy nebo Deník Alarm, část lidí trápí po prodělání covidu vážné zdravotní problémy, ale mají potíže s přiznáním invalidního důchodu. Jak ukazují příběhy popsané v článcích, někteří lékaři potíže zlehčují nebo existenci postcovidu zpochybňují. Odhaduje se, že long covid má v Česku až několik tisíc lidí, ale je otázkou, nakolik se to může propisovat do statistiky invalidních důchodů.

Vzhledem k tomu, že nárůst zamítnutí invalidity je v posledních pěti letech docela kontinuální, nelze tento trend zřejmě přisuzovat zásadní změně, ke které došlo od začátku 2023. Do té doby zdravotní stav a nárok na invaliditu hodnotili pouze posudkoví lékaři, ale nově může posudky sepisovat také takzvaný odborný nelékařský zdravotnický pracovník (ONZP).

Pro tuto práci není nutné mít lékařské vzdělání, stačí mít například profesi zdravotní sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuta nebo záchranáře. „ONZP musí zvládnout vytěžit ze zdravotnické dokumentace objektivní nález a odlišit ho od subjektivního vnímání z vlastní perspektivy nebo z perspektivy klienta. Vypracovat přesvědčivý a srozumitelný posudek je činnost odborně i administrativně náročná a vyžaduje dobré znalosti napříč všemi odbornostmi zdravotnictví. Vyhodnocujete lékařská zjištění ze zdravotnické dokumentace ve vztahu k legislativě podle typu žádosti,“ uvádí k tomu ČSSZ.

Jak ČSSZ dále zmiňuje, pracovníci ONZP a posudkoví lékaři spolu obvykle spolupracují. To znamená, že pracovník může posudek vypracovat, ale jeho platnost začne schválením a podpisem lékaře. (Zpravidla se ale tito pracovníci zaměřují spíše na posuzování situací kolem příspěvku na péči a podobné dávky.)

Bude jistě zajímavé sledovat, jak se bude situace vyvíjet v dalších letech. Bude procento zamítnutí invalidních důchodů i nadále růst a překoná dokonce hranici 50 %?

Pevně věřím, že se to nestane. Zdraví je totiž velmi citlivá věc a v budoucnu bude hrát ještě výraznější roli než doposud. S tím, jak se neustále zvyšuje důchodový věk, se prodlužuje i doba, kdy se lidem začínají už v práci projevovat zdravotní problémy. Délka dožití ve zdraví dlouhodobě stagnuje kolem 61 až 62 let.

Zdroje: Důchodové ročenky ČSSZ, IPZS, Seznam Zprávy, Deník Alarm