Zrušme zvláštní a neférová pravidla u důchodů, která přísně dopadají na běžné lidi

Legislativa řešící problematiku důchodů je velmi komplikovaná a navíc se často mění. Při schvalování změn pak mohou vznikat různá omezení, která nepříznivě dopadají na běžné lidi odcházející do důchodu. Někdy je možné tyto situace řešit, jindy ne.

Některá z nich pramení i ze specifického způsobu, jakým byl v 90. letech řešen přechod ze starého důchodového zákona z doby socialistického Československa na zákon nový. Pro určité životní situace, třeba studium, v základu platí „stará“ pravidla, podle kterých se hodnotí. Ale při výpočtu důchodu se pak na ně zpětně aplikují „nové“ a často zpřísňující podmínky, což může být někdy i docela neférové.

V uplynulých letech jsem si zapsal několik pravidel, omezení nebo podmínek, které nepovažuji úplně za šťastné. A rozhodně bych se nezlobil, kdyby se politici alespoň nad některými z nich zamysleli a případně je nějakou důchodovou novelou vyřešili.

Započítávání studia do důchodu obecně považuji za komplikované a v určitém ohledu i nespravedlivé. Zvláštní je třeba pravidlo, že studium do 18. roku života se počítá ze 100 % a pozdější studium jen z 80 %, nebo odlišný přístup k učení a studiu běžné střední školy.

Za problematické ovšem považuji pravidlo, že studium, které probíhalo po 18. roce, se počítá pouze v délce 6 let, a to i v případě, že jde o souběh studia a práce. Nespravedlivě to dopadá třeba na lidi, kteří před rokem 1989 navštěvovali takzvanou střední školu pro pracující. Z pohledu důchodové evidence v té době pracovali a studovali zároveň. Při výpočtu důchodu se standardně jako doba pojištění zohlední práce (je to výhodnější), ale zároveň se souběžné studium odečítá od zmiňovaných maximálních 6 let.

Setkávám se s lidmi, kteří při práci vystudovali střední školu a pokračovali pak na vysoké škole. Bohužel ale tím, že část 6leté lhůty se jim „vyplýtvala“ na souběh s prací, celá vysoká škola se už do limitu nevejde. Část studia vysoké školy, například mezi 24. a 25. rokem, se pak nepočítá do důchodu a lidem vzniká v evidenci klidně přes rok dlouhá mezera, která snižuje důchod.

Řešení: Studium po 18. roce se bude i nadále počítat v délce 6 let, ale případný souběh s prací se nebude z tohoto limitu odečítat. Odečítat se bude pouze samostatné studium.

Při výpočtu důchodu se zohledňují pouze celé roky důchodového pojištění, což považuji za zvláštní a nelogické pravidlo. Pokud například někdo získá 45 let a 340 dnů pojištění, do důchodu se započítá jen 45 let a zbylých 340 dnů propadne.

Dříve možná pro zjednodušení výpočtu dávalo smysl, aby se počítalo s celými roky, ale dnes, kdy máme výkonné počítače a tyto výpočty lze automatizovat, takové pravidlo postrádá smysl. Počet dnů se dá snadno přepočítat na desetinná místa, třeba 340 dnů je 0,9315 roku, a výpočtový základ bychom klidně mohli násobit desetinným číslem. Proč by měli lidé přicházet o část doby, kterou reálně odpracovali?

Řešení: Získané doby důchodového pojištění se při výpočtu důchodu budou zohledňovat v plné výši, nebude docházet k zaokrouhlování dolů na celé roky.

Pokud někdo pracuje v diplomacii a je například velvyslanec, manželka nebo manžel ho zpravidla doprovází do místa výkonu diplomatické funkce. Manželka se účastní protokolárních událostí a často po tu dobu ani nemá vlastní práci.

To je ovšem problém, protože tento „doprovod na misi“ se v minulosti nezohledňoval jako doba důchodového pojištění (dnes už ano). Pokud tedy například žena v 90. letech doprovázela svého manžela několik let na diplomatické misi, má mezeru v evidenci, kterou navíc není možné nijak řešit. Případné zpětné doplacení pojištění je sice možné, ale nepochopitelně až od roku 2010. Výsledkem může být i výrazně nižší důchod nebo chybějící roky pojištění na nárok na důchod.

Řešení: Doba pojištění manželů i manželek diplomatů by se měla počítat i do minulosti. Případně by měla existovat možnost si tuto dobu alespoň zpětně doplatit i před rokem 2010.

Výchovné za děti je koncipováno jako ocenění ke starobnímu důchodu a nenáleží k invalidnímu důchodu. To je v pořádku a od začátku to byl záměr. Nárok ale nevznikne ani v případě dosažení důchodového věku, když má daná osoba nárok na starobní důchod, ale ten je nižší.

Zákon říká, že pokud invalidní důchodce požádá o starobní důchod, provede se srovnání výše obou důchodů. Když je starobní důchod nižší, tak zanikne a nadále zůstává invalidní důchod. Nárok na výchovné ovšem v takovém případě vznikne až v okamžiku dosažení 65 let, kdy se invalidní důchod automaticky mění na takzvaný transformovaný důchod. Teprve pak je možné o výchovné požádat.

Řešení: Pokud někdo dosáhne řádného důchodového věku a má k tomuto datu splněnou podmínku 35 let pojištění, měl by získat také výchovné, i když pobírá invalidní důchod.

Nárok na výchovné má pouze jedna osoba, která se o dítě starala nejdelší dobu. Pokud se ale starobního důchodu nedožije, nárok propadá. Nepřechází ani na vdovce nebo vdovu (nebo partnera ve stejnopohlavním páru), a to ani v případě, že se tato osoba na výchově podílela.

Může nastat i paradoxní situace, že když například žena zemře den před přiznáním důchodu, nárok zanikne. Pokud ale zemře den po přiznání důchodu, výchovné náleží a vdovci se pak částečně zohlední v rámci vdoveckého důchodu.

Řešení: Pokud se někdo dožije určitého věku (například 60 let), tak v případě jeho úmrtí se výchovné alespoň částečně přizná i vdovci či vdově.

Jednou z forem čerpání penzijního spoření je předdůchod. Podle zákona je možné ho čerpat nejdříve 5 let před dosažením řádného důchodového věku, vždy se ovšem vychází z důchodového věku muže. To platí i pro ženy, které mají svůj řádný důchodový věk snížený za děti, nárok na předdůchod (o 5 let dříve) se jim vždy počítá z důchodového věku muže stejného ročníku narození.

Reálně tedy ženy, které mají nižší důchodový věk za děti, v současné době nikdy nemohou dosáhnout na plnou délku předdůchodu, v podstatě ho mohou čerpat přibližně o jeden až dva roky kratší dobu než muži.

Řešení: Výhledově se důchodový věk mužů a žen sjednotí, takže problém vymizí. Zatím má ale část žen s dětmi důchodový věk snížený, proto by měly mít nárok čerpat předdůchod 5 let před jeho dosažením stejně jako muži.

Napadají vás i nějaká další pravidla, která zbytečně dopadají na lidi odcházející do důchodu? Trápí vás něco, co jsem nezmínil? Budu rád, když mi napíšete do diskuse pod článkem.