Článek
Když nedávno Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) dělalo průzkum názorů Čechů na důchodovou reformu, vyplynulo z něj, že většina (78 %) změny důchodového systému považuje za nutné. Z hlediska konkrétních změn má největší podporu zavedení druhého pilíře (54 %), což nyní jako jednu z podmínek politické podpory reformy navrhuje hnutí ANO.
Jednoznačně nejvíce lidé odmítají zvyšování důchodového věku, konkrétně v průzkumu to řeklo 84 % dotázaných. Podobné závěry (byť samozřejmě statisticky méně přesné) ukázaly i ankety pod mými dvěma články k důchodovému věku, které jsem nedávno napsal tady na Seznam Médium (tady a tady). Celkem v nich hlasovalo přes 13 tisíc čtenářů a závěr byl i pro mě překvapivý – lidé nejenže odmítají jakékoliv zvyšování důchodového věku, ale většina z nich (zhruba 4 z 5) by chtěla spíše mírné snížení.
Předně je nutné si uvědomit, že důchodový věk momentálně roste, a to opravdu velkým tempem. U mužů roste o 2 měsíce za rok, v případě žen s dětmi pak až o 6 měsíců za rok. Růst se zastaví na věku 65 let, který má od roku 2037 platit bez výjimky pro všechny.
Návrh nového mechanismu zvyšování
Výhodou dosavadního mechanismu je, že platí už dlouho a je předvídatelný, protože všichni přesně vědí, v kolika letech půjdou do důchodu. Jeho potíž spočívá v tom, že je docela nelogický a přírůstky důchodového věku v některých letech působí náhodně. Některým lidem stejného ročníku se zvyšuje věk o 2 měsíce, jinému ročníku o 4 nebo 6 měsíců. Ukazuje to třeba příklad žen se dvěma dětmi: ročníku 1957 se věk oproti předchozímu ročníku zvýšil o 4 měsíce, ročníku 1958 pak o 6 měsíců. Důvod? Těžko říct.
Pokud má zvyšování důchodového věku pokračovat, je nutné vymyslet systém, který bude předvídatelnější a srozumitelnější. Vláda přišla s návrhem, podle něhož by se důchodový věk odvíjel od očekávané délky dožití. Lidé by se vždy v 50 letech dozvěděli svůj důchodový věk. Růst má být maximálně o 2 měsíce za rok a klesat nemá nikdy. (Podrobně jsem mechanismus popsal v tomto článku.)
Je tento mechanismus vhodný? V současné době je to úplně irelevantní, protože mezi politiky nepanuje shoda ani na tom, zda by se měla hranice 65 let prolomit. Zatímco vládní strany a hnutí ANO růst důchodového věku podporují, opoziční hnutí ho odmítají. A v případě, že se nenalezne nějaká základní politická shoda, je docela možné, že tato vláda zvyšování prosadí, a příští vláda, pokud ji povede opozice, obratem změnu zruší. Už se to ostatně stalo, v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky zrušila neomezený růst nad 65 let, který platil dříve.
Klíčová schůzka u prezidenta
Zásadní vývoj přinesla schůzka, kterou k důchodové reformě svolal a moderoval prezident Petr Pavel. Setkali se na ní ministr Marian Jurečka a hlavní představitelé hnutí ANO. Na tiskové konferenci po skončení schůzky prezident hned na úvod oznámil: „Shodli jsem se i na tom, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnosti prodlužovat. To je naprosto nezbytný parametr. Debatu povedeme nadále o tom, jakým způsobem se bude vypočítávat věk odchodu do důchodu a jakým způsobem se bude schvalovat.“
Bylo to překvapivé, ale dávalo to určitou logiku. Hnutí ANO sice v poslední době prolomení hranice nad 65 let odmítá, ale když bylo poprvé ve vládě s KDU-ČSL, byli jeho politici otevřeně proti zastropování a označovali to za populistické. Tehdy ustoupili svým koaličním partnerům, ale před volbami v roce 2017 opět otevřeně plánovali další růst důchodového věku. V knize lídra hnutí Andreje Babiše O čem sním, kdy náhodou spím, bylo popsáno, že lidé budou trávit v důchodu čtvrtinu života a že se to bude přepočítávat. Dá se říct, že by šlo o velmi podobný mechanismus, který navrhuje současná vláda.
Pokud tedy na schůzce s prezidentem politici ANO připustili růst důchodového věku výměnou za to, že se zavede druhý pilíř nebo že třeba nedojde ke zpomalení růstu důchodů, které také odmítají, vyznělo by to docela rozumně. Výměnou za jeden ústupek by hnutí ANO dosáhlo významných změn v důchodové reformě.
Když prezident Pavel tuto velkou shodu oznamoval, stála vedle něj Alena Schillerová, která dříve po růstu důchodového věku volala, a v podstatě nic nenamítala. Vypadalo to, že všichni důležití politici se shodli na tom, že prolomení hranice 65 let je nezbytné, a už jen stačí najít shodu na tom, jak bude mechanismus zvyšování technicky fungovat. A samozřejmě by bylo nutné to vysvětlil veřejnosti, která zvyšování důchodového věku odmítá.
Shoda, nebo neshoda?
Uplynulo ale pár hodin a vypadá to, že si to představitelé hnutí ANO opět rozmysleli. Už o den později Alena Schillerová v rozhovoru pro Novinky.cz ke zmiňované shodě řekla: „To se nezakládá na pravdě. Takto jsme se neshodli. My jsme se shodli na tom, že je potřeba se dál bavit o parametrických změnách důchodového systému. Že jsou některé, na kterých může i shoda být.“
Těžko hodnotit, kdo teď říká pravdu, vymýšlí si, nebo změnil názor. Není to asi tolik důležité, protože hnutí ANO i nadále zvyšování důchodového věku nevylučuje. Pokud potřeba růstu vyplyne z odborné zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která se právě finalizuje, je pravděpodobné, že ho politici ANO podpoří. „Musí to vyplynout z těch dat. A musí to být svázáno s předčasným odchodem do důchodu. To znamená s tím, že budou určeny náročné profese, kterých se zvyšování týkat nebude,“ konstatovala Schillerová.
O této zprávě ministerstva hovoří hnutí ANO opakovaně a její důležitost po společné schůzce zdůraznil i prezident Pavel, takže se evidentně dost probírala. A bude opravdu zajímavé, jak se k závěrům této zprávy politici postaví. Je totiž nepravděpodobné, že by závěry zprávy byly tendenční nebo zkresleny politickou poptávkou současné vlády. Důvody jsou následující:
- Zpráva vychází každých 5 let a už v posledním vydání z roku 2019 ministerstvo konstatovalo, že zvyšování důchodového věku nad 65 let bude od roku 2034 zřejmě nevyhnutelné.
- Zpráva vždy vychází primárně z demografické prognózy, kterou o pár měsíců dříve vydává Český statistický úřad (ČSÚ). Tato aktuální zpráva bude vycházet z prognózy, která vyšla v prosinci 2023 a jednoznačně konstatuje, že délka dožití pravděpodobně poroste až do konce 21. století. „Při zastropování důchodového věku na hranici 65 let to bude logicky znamenat prodlužování průměrné doby života strávené ve věku nad touto věkovou hranicí,“ stojí v prognóze. A zákon říká, že zpráva má navrhnout zvýšení věku, když se průměrná délka pobírání důchodu prodlouží na více než čtvrtinu života, což je dle prognózy jen otázkou času.
Už nyní tedy tušíme, že zpráva ministerstva s velkou pravděpodobností doporučí další zvyšování důchodového věku. Pokud by to totiž neudělala, postrádala by svůj smysl. Lze tedy očekávat, že když si politici hnutí ANO zprávu prostudují a případně ji porovnají s 5 let starou verzí z doby jejich vládnutí, zřejmě se rozhodnou zvýšení důchodového věku podpořit. (Samozřejmě za předpokladu, že budou splněny jejich další podmínky v oblasti druhého pilíře nebo náročných profesí.)
Když se tedy vrátíme na úplný začátek, můžeme už předběžně rozšifrovat titulek tohoto článku: „Důchodový věk se zvýší, shodli se důležití politici. Teď to musí vysvětlit lidem.“ Uvidíme, zda se můj odhad naplní. Více jasno bude už 22. dubna, kdy proběhne druhá schůzka u prezidenta.
Zdroje: Tisková konference po skončení jednání prezidenta P. Pavla, ministra M. Jurečky a zástupců hnutí ANO (28. 3. 2024), Novinky.cz, důchodová zpráva MPSV z roku 2019, demografická prognóza ČSÚ z roku 2023, výzkum CVVM k důchodové reformě
