Článek
V současné době je důchodový věk zastropován na 65 letech, ale reálně v tuto chvíli lidé stále do důchodu odcházejí dříve. Každý rok dochází k postupnému navyšování, přičemž u žen je toto tempo rychlejší, aby došlo ke sjednocení na této hranici.
Návrh důchodové reformy, který na konci února představil ministr Marian Jurečka a který vychází z kompromisu vládních stran a hnutí, zahrnuje také prolomení hranice 65 let. Důchodový věk by podle návrhu měl růst i v dalších letech, přičemž nově by se mělo vycházet z očekávané naděje dožití v 50 letech.
Důchodový věk tedy nebude pevně stanoven dopředu, ale bude navázán právě na očekávané dožití. Tento ukazatel sleduje a zveřejňuje Český statistický úřad a podle něj má vláda každý rok v nařízení určit, jak se důchodový věk navýší. Lidé by se vždy v 50 letech měli dozvědět, v kolika letech dosáhnou důchodového věku a kdy získají nárok na řádný starobní důchod. Například lidé narození v roce 1975 se během roku 2026 dozví, jaký bude jejich konkrétní důchodový věk.
Pouze směrem nahoru
Pokud se délka dožití prodlouží o jeden měsíc, tak se o jeden měsíc zvýší i důchodový věk. Maximální možné navýšení mezi jednotlivými ročníky bude 2 měsíce, i když se očekávaná délka dožití v daném roce zvýší více. Samotný růst důchodového věku tak nebude skokový. Dojde-li k poklesu očekávané délky dožití, důchodový věk zůstane zachován v aktuální výši, nebude se však snižovat.
Přestože návrh omezuje maximální meziroční nárůst na 2 měsíce, část budoucích důchodců se musí připravit na to, že reálné navýšení věku oproti dnešku pro ně osobně bude vyšší. Návrh je totiž napsaný tak, že má začít platit už v roce 2025. A pro ročníky, u kterých už je požadovaný statistický ukazatel dožití známý, bude již důchodový věk určen rovnou v zákonu. Konkrétně se to týká lidí narozených v letech 1966 až 1972.
Například muži, bezdětné ženy a ženy s jedním či dvěma dětmi, kteří se narodili v roce 1966 a doposud měli důchodový věk 65 let, musí počítat se zvýšením o 2 měsíce. Ale třeba ti narození v roce 1970 nebo 1971 musí počítat s tím, že než dosáhnou důchodu, dojde k trojímu navýšení. V součtu je pak oproti dnešku čeká navýšení až o 7 měsíců.
Návrh zákona aktualizuje tabulku, která doposud stanovovala postupné navyšování důchodového věku až do hranice 65 let. Každý, kdo se narodil do konce roku 1972, už tedy nyní může zjistit, jaký by měl důchodový věk v případě schválení důchodové reformy. Toto je část aktualizované tabulky, která obsahuje míru navyšování:
Tabulka obsahuje plánovaný důchodový věk pro lidi, kterým je 60 let a méně. Údaje pro ročník 1973 a nižší ještě nejsou k dispozici. Pravidla pro lidi narozené do roku 1965 se měnit nemají. Zkratka „r“ znamená rok a „m“ znamená měsíc.
Delší přechodné období
Z mého pohledu je překvapivé, že významné navyšování důchodového věku pocítí i dnešní padesátníci. A to přesto, že zástupci vlády opakovaně říkali, že lidí krátce před důchodem se žádné zásadní změny týkat nebudou. Například ministr financí Zbyněk Stanjura v roce 2022 uvedl: „Parametrické změny se budou týkat lidí, kterým je teď méně než 45 let. Potřebujete nějakou dobu, abyste se na nový systém adaptoval. Když vám je 58 jako mně, nejste toho schopen.“
Přitom část lidí, kterým letos bude 58 let, musí počítat s pozdějším důchodem. K tomu je nutné připočítat skutečnost, že už v loňském roce vláda výrazně zpřísnila pravidla pro odchod do předčasného důchodu, například zavedla větší finanční krácení nebo zkrátila maximální dobu předčasnosti. Také se chystá zpomalení růstu budoucích důchodů. V součtu už tak jde o docela významné změny, které se dotknou i lidí, kteří mají méně než 10 let do důchodu.
Aby byla zachována větší předvídatelnost důchodových změn, dovedl bych si představit mírnější náběh změn důchodového věku právě pro současné padesátníky. Buď by mohlo být tempo navyšování pomalejší, nebo nastaveno delší přechodné období, aby se zvyšování důchodového věku týkalo až mladších ročníků narozených třeba po roce 1974. Současný návrh je podle mě dost přísný.
Čekají se další diskuse
Právě plánované zvyšování důchodového věku bude jedním z hlavních bodů chystaných debat mezi zástupci vlády a opozice o návrhu důchodové reformy. Například Aleš Juchelka, který vystupuje jako stínový ministr práce a sociálních věcí za hnutí ANO, v rozhovoru pro Český rozhlas řekl: „Chtěli bychom diskutovat všechny neuralgické body, které se týkají například věku odchodu do důchodu, náročných profesí a dalších změn, jako je zpomalení růstu penzí do budoucna od roku 2026, kdy se má měnit výpočet starobních důchodů.“
Pokud k politické dohodě nedojde a nebude nalezen kompromis, plánuje vláda změny prosadit takzvaně na sílu, tedy pouze hlasy vládních poslanců. Vedle toho hnutí ANO už avizovalo, že v takovém případě je připraveno po případném opětovném návratu do vlády provést kompletní revizi a změny důchodového systému.
Mohlo by se tedy stát něco podobného, co už Česko jednou zažilo. Vláda ODS, TOP09 a Věcí veřejných v roce 2011 prosadila v podstatě neomezený růst důchodového věku a hned následující vláda ČSSD a ANO v roce 2017 tento růst zastropovala na 65 letech. Já osobně doufám, že se podobnému scénáři tentokrát vyhneme a pravidla se nebudou měnit s každou novou vládou.
Zdroj: Návrh důchodové reformy (vládní systém VeKLEP), iRozhlas.cz, Novinky.cz, České důchody
