Článek
Od začátku letošního roku začaly první změny z důchodové reformy, kterou se podařilo prosadit vládě Petra Fialy, a další změny začnou postupně nabíhat v letech 2026 a 2027. Už z povahy parametrů reformy jsme mohli dopředu odhadnout, že nejvíce důchodové úspory zasáhnou lidi narozené v polovině 70. let a později. Nyní to ale máme přesně spočítáno a definováno.
Národní rozpočtová rada (NRR) je nezávislý odborný orgán, který hodnotí, jak instituce dodržují rozpočet a řeší financování státu. Pravidelně se vyjadřuje také k důchodům a nyní vydala studii, která hodnotí dopady schválené důchodové reformy. Součástí je i zajímavá část, která definuje, nakolik důchodové změny pocítí jednotlivé generace.
Ze studie vyplývá, že stávající důchodci a lidé narození do roku 1965, kteří do důchodu brzy zamíří, dopady reformy v podstatě nezaznamenají. Dotkne se jich hlavně omezení valorizačního mechanismu, kdy se při valorizaci bude počítat pouze třetina růstu reálných mezd místo původní poloviny. Fakticky se ale tato změna projeví až v roce 2029 nebo 2030, což jsem zmiňoval i v tomto článku.
První náraz na lidi ze sedmdesátek
Zásadní finanční dopad ale začne u Husákových dětí, což jsou lidé, kteří začnou postupně žádat o důchod někdy za 15 let. „Podstatnou část reformy pak „zaplatí“ až generace tzv. „Husákových dětí“, tedy generace z druhé poloviny 70. let minulého století. Následně bude platit, že čím mladší generace bude, tím větší dopad na ní bude důchodová reforma mít,“ uvádí studie NRR s tím, že finanční dopad na generace od 80. let už pak bude zhruba rovnoměrný.
Zásadní dopad budou mít zejména dvě změny, které přinesla důchodová reforma:
- Pro lidi narozené v roce 1966 a později se bude důchodový věk zvyšovat nad hranici 65 let, a to tempem 1 měsíc za rok. Konkrétně Husákovy děti se už tedy posunou z dosavadních 65 let na 66 let a více.
- Od roku 2026 začne platit mechanismus pro zpomalování výpočtu nových důchodů. Konkrétně se budou méně započítávat výdělky a doby pojištění. Desetileté období zpomalování skončí v roce 2035, tedy krátce před tím, než začnou do důchodu odcházet Husákovy děti.
Generace narozené na konci 80. let a později už budou mít důchodový věk 67 let. Zásadní je, že tyto mladší generace budou mít nejen nižší výpočty důchodů, ale při výpočtu se jim nebude zohledňovat ani doba studia. Zatímco zmíněná generace Husákových dětí má ještě započítáno studium od ukončení základní školy, mladším ročníkům se postupně podle již dříve schválené legislativy přestane studium počítat úplně. Výsledkem tedy bude ještě nižší důchod kvůli tomu, že získají celkově méně dob důchodového pojištění.
Houževnatí „držáci“ průběžného systému
Husákovy děti jsou velmi početná generace, tito lidé jsou dnes na vrcholu sil a svou prací, daněmi i odvody do jisté míry udržují stát i průběžný důchodový systém. A důležitou roli budou plnit i nadále, protože do důchodu mají ještě docela daleko. Do značné míry právě díky Husákovým dětem si dnešní šedesátníci budou moci dopřát relativně klidný důchod, protože je bude „financovat“ tato silná skupina pracujících.
Je tak trochu smutným paradoxem, že právě na tuto generaci začnou naplno dopadat úsporné důchodové změny, které byly v roce 2023 schváleny. Chce se říct, že stát léta Husákovy děti využíval a odmění (či spíše potrestá) je tím, že půjdou do důchodu později, a ještě jim bude vypočítán méně výhodný důchod. Jestli si někdo vylosoval pověstného černého Petra, tak jsou to právě ony.
Větší nápor na důchody
Samozřejmě to není tak jednoduché. Tím, že je tato generace početná, bude jejich konec v práci a začátek důchodu znamenat významný nápor na stabilitu důchodového systému. A když se k tomu připočítá, že se lidé dožívají stále vyššího věku a důchod pobírají stále déle, příliš mnoho řešení nezbývá.
Na jedné straně se můžeme spoléhat na to, že ekonomika významně poroste a důchody Husákových dětí zvládne, což ale není ideální. Pokud totiž taková sázka nevyjde, důchodový systém se dostane do krize a nejvíce na to doplatí právě Husákovy děti. A tuto nejistotu ve stáří bych jim opravdu nepřál.
Je proto dobré, že současná vláda zvolila řešení v podobě parametrických úspor. I zmiňovaná studie NRR jasně konstatuje, že schválené změny výrazně zlepší stabilitu systému do budoucna a důchody budou pod menším finančním tlakem. Pokud se tedy něco zásadně nezmění a nepodaří se vymyslet lepší financování důchodů, je prozatím nutné počítat s tím, co bylo schváleno. Ostatně když se ekonomice bude příkladně dařit, nebude nic jednoduššího, než pravidla zmírnit nebo důchody zvýšit. (A ještě za to navíc politici v té době sklidí politické body.)
Nemilá facka nečinných politiků
Zároveň se ale nesmíme nechat uchlácholit tím, že máme situaci vyřešenou. Politikům rozhodně tleskat nemůžeme, protože o tom, že tady máme Husákovy děti a že jejich důchody mohou znamenat problém, víme a máme spočítáno přes 20 let. Všechny důchodové komise od 90. let (mimochodem bylo jich celkem pět) konstatovaly, že důchodová reforma je potřeba. Ale politici, kteří se střídali u moci, s tím nic neudělali. Jen o tom mluvili.
Právě to je ve skutečnosti největší facka generaci Husákových dětí. Politici změny udělali pozdě, a ne všichni se na ty změny stihnou dostatečně připravit. Třeba já jsem narozený na konci 80. let, takže budu pracovat ještě dlouho a můžu se pozdějšímu a nižšímu důchodu do velké míry přizpůsobit. Když je někdo o 10 nebo 15 let starší, také se to dá zvládnout, ale bude to o poznání těžší. Zkrátka to vypadá, že Husákovy děti si to nekompromisně „odmakají“ až do konce.
Zdroj: Dopady důchodové reformy na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu (studie NRR z dubna 2025)
