Aleš Juchelka mě u důchodů zklamává. Věřil jsem mu, ale místo činů vidím výmluvy a otočky

Jestli něco vystihuje současné kroky ministra Aleše Juchelky, je to jeho nepochopitelná „otočka“ u předčasných důchodů. Dobře si pamatuju na léto roku 2023, kdy se projednávala novela, která zpřísnila pravidla pro předčasné důchody. Součástí novely bylo i pozastavení valorizace procentní výměry pro předčasné důchodce, a to až do okamžiku dosažení důchodového věku.

Aleš Juchelka, tehdy opoziční poslanec, tuto konkrétní změnu velmi kritizoval. Ve svém projevu zmiňoval dvojí penalizaci lidí a označoval ji za nespravedlivou. „Pokud tedy už zaplatíme, a já s tím souhlasím, v předčasném důchodu tady toto, tak už by měl být brán pohled na nás, že jsme prostě už starobní důchodci, pokud jsme to jednou zaplatili, a nebýt penalizováni podruhé. A to tím, co říká tady tato novela zákona, že nebudeme valorizovat zásluhovou část, pokud nedosáhneme důchodového věku 65 let. Tím pádem my budeme rozdělovat ty seniory na dvě kategorie.“

Dokonce tehdy předložil pozměňovací návrh k novele, aby zůstala zachována plná valorizace i pro předčasné důchodce. A svůj názor zatím zřejmě nezměnil, protože slova o nespravedlivém nastavení předčasných důchodů zopakoval nedávno i po jednání tripartity, kde se důchody řešily. Takže kdyby chtěl, mohl by ze své silné ministerské pozice iniciovat změnu.

Bohužel tak nečiní, a ještě se zvláštně vykrucuje. Když se kolega z portálu České důchody snažil získat odpověď na jednoduchou otázku, jestli se pravidla pro předčasné důchody budou měnit, ministerstvo celé tři týdny mlčelo, než stručně napsalo, že se vůbec nic nechystá. Svou pasivitu Juchelka prezentoval i ve svém podcastu, kde zase prohlásil, že si počká na případnou iniciativu jiných poslanců v rámci druhého čtení zákona, který jeho ministerstvo připravilo.

Osobně mě dost překvapuje očividný rozpor mezi tím, co Aleš Juchelka říká, a co ve skutečnosti dělá. Nebo spíše nedělá. Kdyby opravdu chtěl, tak zrovna v tomto případě může být dost iniciativní. Navíc vrácení plných valorizací u předčasných důchodů nepředstavuje z pohledu financí až tak zásadně drahý krok, rozhodně by šlo o zlomek v porovnání s jinými chystanými důchodovými změnami.

Aleš Juchelka se rád prezentuje silnými slovy, ale jeho výkon tomu zatím moc neodpovídá. A ještě se pak cítí ukřivděn, když na to někdo upozorní. Už vícekrát si například stěžoval na ty, kteří na rozpory mezi slovy a činy upozornili. Třeba v rozhovoru pro Deník řekl: „Vždycky mám strašně „rád“ ty hlasy opozice a některých novinářů a komentátorů, že když není u některých vlád, jako je právě tato, všechno splněno maximálně do 90 dnů, tak je to okamžitě bráno jako porušení slibu.“ A ve svém videu na Facebooku zase ztrápeně komentoval, co ho na práci nebaví: „Nebaví mě novináři a baví mě toto ministerstvo“. (Mimochodem, hned další den se na jeho profilu objevil příspěvek, jak se sešel s velkou skupinou novinářům, aby jim prezentoval spuštění JMHZ.)

Když zmiňuje novináře, asi vím, na co naráží. A troufám si říct, že ho pravděpodobně „nebavím“ ani já. Napsal jsem totiž třeba článek, ve kterém jsem se kriticky pozastavil nad tím, že jeden z nejdůležitějších předvolebních slibů hnutí ANO, zastropování důchodového věku z 67 na 65 let, přestává být prioritou, a dokonce není uveden ani v oficiálním vládním plánu legislativních prací. Což nechápu, protože v pracovní verzi tento konkrétní bod byl.

Byl to přitom sám Aleš Juchelka, kdo hned po volbách prohlašoval, že už má návrh zákona připravený a jeho schválení bude jednou z prvních věcí, které bude vláda řešit. „Zákon o důchodovém pojištění je připraven. Budeme tam chtít měnit odchod do důchodu na 65 let a také změnu u vzorečku řádných valorizací,“ uvedl v rozhovoru. Osobně jsem očekával, že se schválením této novely opravdu nebude žádný větší problém, zvláště když důchodový věk na 65 letech podporují všechna tři hnutí ve vládní koalici.

Odklad v takovém případě nedává příliš smysl, i když se to nyní ministr Juchelka snaží různě zdůvodňovat, třeba „logickou“ návazností na náročné profese. Já osobně si to vysvětluji jedním z následujících důvodů:

Ani jedna varianta se mi nezamlouvá, ale asi není úplně důležité pátrat, jaký skutečný důvod se za nečekaným zpožděním ukrývá. Mě mrzí hlavně to, že Aleš Juchelka působí netransparentně, a více než konkrétní činy u něj vnímám výmluvy, proč něco nejde rychle.

Místo toho, aby jednal napřímo a otevřeně, tváří se popudlivě, když někdo upozorňuje na rozpory mezi jeho vlastními slovy a realitou. Byl to přitom sám premiér Andrej Babiš, který po prvním zasedání prohlásil, že vláda nechce obvyklých 100 dnů „hájení“. Rychlou práci bych tedy u slibovaných priorit očekával.

Když zmiňuji netransparentnost, mám na mysli i to, že Aleš Juchelka zatím nijak srozumitelně nevysvětlil, proč jako představitel nejsilnějšího vládního hnutí ustoupil od některých jednoznačných předvolebních slibů.

Například navrhovaná věková valorizace měla být podle původních představ výrazně štědřejší, hnutí ANO chtělo zvýšení od 80 let o 500 Kč, od 85 let o 1 000 Kč, od 90 let o 1 500 Kč a při dosažení 95 let o 2 000 Kč. Ale nyní to vypadá, že bude přidávat každých 5 let „pouze“ 500 Kč a 1 000 Kč ve sto letech. Což v podstatě u dvou věkových stupňů znamená faktické snížení, protože dnes už se v 85 letech důchod zvyšuje o 1 000 Kč a ve 100 letech o 2 000 Kč.

Další nenápadné „obroušení“ jsem zaznamenal u finančního ocenění pro pracující starobní důchodce. Původní plán, který je dokonce napsán v programovém prohlášení vlády, zahrnoval zvýšení důchodu o 1,5 % vyměřovacího základu za každý rok práce navíc. Jenže v návrhu je nakonec 1,5 % procentní výměry, což je dost významná redukce. Jak velká, to ukazuje následující příklad:

Pan Miroslav právě odešel do důchodu. Má osobní vyměřovací základ 50 000 Kč a získal 46 let důchodového pojištění. Jeho starobní důchod činí 24 657 Kč, z toho procentní výměra je 19 757 Kč. Plánuje i nadále pracovat ve svém dosavadním zaměstnání. Pokud by se zvýšení důchodu za další rok práce počítalo z vyměřovacího základu, zvýšení důchodu by činilo 1,5 % z 50 000 Kč, tedy 750 Kč. Ovšem při plánovaném zvýšení důchodu pouze z procentní výměry půjde o 1,5 % z 19 757 Kč, tedy o 297 Kč.

Proč k těmto významným redukcím došlo? Ukázalo se, že na tato důchodová ocenění nejsou peníze? Odmítají to koaliční partneři? Nebo je za tím něco úplně jiného? Nevíme. Ale hodilo by se to vědět.

Musím přiznat, že se zatím v Aleši Juchelkovi moc nevyznám a nedokážu se s jeho kroky v oblasti důchodů ztotožnit. Což je pro mě docela zklamání, protože jsem do něj při jmenování do ministerské funkce vkládal důvěru.

Konkrétně v článku z konce roku 2025 jsem napsal, že jeho volbu považuji za logickou a správnou: „Jsem rád, že tento důležitý resort dostane na starost zrovna on, a ne někdo, koho by politici na poslední chvíli „vytáhli z klobouku“, jako se to stalo u některých jiných ministerstev.“ Ocenil jsem, že se Aleš Juchelka problematice důchodů dlouhodobě věnuje, na svou roli se roky připravoval a vyzná se. „Troufám si tvrdit, že má i dostatečné znalosti na to, aby řízení ministerstva zvládl, a věřím, že dostane příležitost plánované změny prosadit,“ napsal jsem.

Nechci dělat předčasné závěry a rozhodně zatím nechci ministra detailně hodnotit, na to je přece jen ještě dost brzy. Spíše jde o mé první dojmy a o to, jak vnímám jeho působení během prvních měsíců ve funkci. Upřímně jsem čekal trochu jiný styl práce, byť uznávám, že zrovna resort práce a sociálních věcí je mimořádně komplikovaný a zdaleka tam nejde jen o důchody.

Doufám, že si sám Aleš Juchelka udělá nějaké průběžné vnitřní zhodnocení své práce, nahlédne za hradby ministerstva a podívá se i na zpětnou vazbu, která k němu od veřejnosti a z dalších míst proudí. Prostor na zlepšení tam nepochybně je a času má ještě mnoho.

A když už věnuje tolik času natáčení PR videí nebo osobních podcastů s pečlivě vybíranými dotazy, možná by se mohl trochu více zaměřit na to, aby zlepšil svou komunikaci a své kroky lépe vysvětloval. A nejde jen o důchody. Když se podíváme třeba na aktuální dění kolem špatně fungujícího JMHZ, nemůžu se ubránit pocitu, že jde o nepovedené představení plné vlastních chvalozpěvů a zlehčování situace. Realita účetních a firem ale ukazuje něco jiného.

Prostor pro lepší komunikaci bude mít ministr už brzy. Od začátku roku 2027 totiž začínají platit dvě důležité změny z důchodové reformy, kterou schválila ještě předchozí vláda. Konkrétně se změní oceňování péče za první dvě děti, kdy výchovné nahradí fiktivní vyměřovací základ, a také začne dobrovolné sdílení vyměřovacích základů manželů. Výpočet nových důchodů se tak po čase opět výrazně zkomplikuje a z dosavadních reakcí budoucích důchodců mám pocit, že tomu dobře rozumí jen málokdo.

Zvláště ženy mají ze změn výchovného obavy a některé dokonce uvažují o tom, že by pro jistotu zvolily předčasný důchod. Jenže posoudit finanční výhodnost stávajících a nových pravidel zatím není možné a chybí orientační kalkulačky, které by pomohly při plánování odchodu do důchodu.

Trochu mi to začíná připomínat nešťastnou situaci z roku 2023, kdy také chyběly informace a dost lidí na to doplatilo nižším důchodem. Pokud chce ministr Aleš Juchelka zlepšit svou komunikaci, může začít třeba tady. Zavedení fiktivního vyměřovacího základu totiž sám dlouhodobě podporuje.