Článek
Součástí schválené důchodové reformy je zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů od roku 2026. Konkrétně jde o to, že při výpočtu důchodu budou méně zohledňovány výdělky i doby pojištění. Právě to jsou dva základní ukazatele, které výši důchodu ovlivňují.
Nepůjde o náhlou změnu, ale snížení zápočtu bude nabíhat postupně v průběhu 10 let. Podle nových pravidel se začnou důchody poprvé počítat od ledna 2026 a každý rok, opět vždy v lednu, dojde k mírnému zpřísnění výpočtu:
- Výdělky – Započítávání výdělků do první redukční hranice se postupně sníží z dosavadních 100 % na 90 %. První snížení bude v roce 2026 na úroveň 99 % a následovat bude tempo snižování o 1 % každý další rok.
- Doby pojištění – Váha dob pojištění při počítání důchodu bude nižší, konkrétně se zápočet výpočtového základu postupně sníží z dosavadních 1,5 % za rok pojištění na 1,45 %. První snížení bude v roce 2026 na úroveň 1,495 % a následovat bude tempo o 0,005 % každý další rok.
Celkem dojde k 10 snížením v průběhu 10 let, tedy v letech 2026 až 2035. Od roku 2036 již zůstane výpočet důchodů stejný, k dalšímu snižování zápočtu výdělků a dob pojištění nebude docházet.
Rostoucí nejistota
Mnoho lidí si nedokáže představit, jak konkrétně se tato nová definice výpočtu projeví ve výši důchodu. Navíc se někteří lidé, kteří budou odcházet do důchodu v nejbližších měsících, začínají této změny obávat. Roste i nejistota těch, kteří se budou rozhodovat, jestli požádat o přiznání důchodu v roce 2026, nebo raději upřednostnit předčasný důchod v roce 2025, aby se jich redukce výpočtu nedotkla.
Bohužel zatím neznáme přesná pravidla pro výpočet důchodu v roce 2026, v tom bude jasno až během září, kdy vláda schválí nařízení s novými důchodovými koeficienty. Pak již bude možné přesně propočítat, nakolik změna výhodnost důchodů ovlivní, a podle toho bude možné řešit i vhodné načasování žádosti.
Panika ale není na místě. Už nyní lze říct, že v absolutních číslech bude každoroční pokles činit řádově nižší stokoruny, tedy odhadem nějakých 200 až 300 korun. Pravděpodobně se v tomto rozsahu budeme pohybovat i v roce 2026, tento odhad ale prosím berte jako předběžný.
Ukázkový výpočet
Naprosto ale chápu rostoucí obavy i nejistotu, proto jsem se rozhodl připravit alespoň orientační výpočty, abychom měli vůbec představu o tom, jak velká redukce výpočtu to bude. Vycházím z toho, jaký by byl finanční dopad, kdyby změna začala platit už od ledna 2025.
Představme si pana Stanislava, který získal celkem 45 let důchodového pojištění. Celý život pracoval, pobíral běžné výdělky a nyní odešel do řádného důchodu. Výpočet ilustrujeme na osobním vyměřovacím základu 30 000, 40 000 a 50 000 Kč.
Osobní vyměřovací základ zjednodušeně představuje průměrný celoživotní hrubý měsíční výdělek. Výdělky z minulosti se přepočítávají na současnou hodnotu, takže pokud jste například celý život pobírali mzdu na úrovni průměru, budete mít při odchodu do důchodu vyměřovací základ někde na úrovni 40 000 Kč. (Pokud se v tom neorientujete, podívejte se na tento článek, ve kterém popisuju postup stanovení vyměřovacího základu i výpočet důchodu.)
Výpočet mi vychází následovně:
Jak reforma ovlivní výpočet důchodu (předběžný propočet).
Je vidět, že ve všech případech vychází výpočet nižší o přibližně 200 korun oproti tomu, kdyby se výdělky a doby pojištění počítaly podle původního vzorce. Dopad na lidi s nižšími a vyššími výdělky bude do značné míry srovnatelný a nebude potlačována zásluhovost. Důvodem je, že krácení u dob pojištění zasáhne všechny rovnocenně a krácení výdělků probíhá v rámci první redukční hranice, opět tedy prakticky mimo pásmo zásluhovosti.
Důchodové koeficienty
Ukazuje se, že finanční dopad tohoto krácení nebude tak zásadní, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Důležité je rovněž mít na paměti, že každý rok se zvyšují redukční hranice a stanovují nové důchodové koeficienty, které výpočet důchodu také přímo ovlivňují. A vzhledem k tomu, že oba parametry se odvíjejí od průměrné mzdy, obvykle platí, že důchod přiznaný v novém roce je vyšší a výhodnější než v roce předchozím.
Ukazuje to i následující příklad:
Pan Stanislav má 45 let důchodového pojištění a osobní vyměřovací základ 30 000 Kč. Důchod by byl následující:
- Výše důchodu v roce 2024: 19 329 Kč (po valorizaci v lednu 2025: 19 679 Kč)
- Výše důchodu v roce 2025: 20 158 Kč
- Výše důchodu v roce 2025, kdyby už platilo zpřísnění: 19 969 Kč
I redukovaný výpočet v roce 2025 by byl výhodnější než výpočet v roce 2024. Z pohledu výše důchodu by tedy pro pana Stanislava nebylo vhodné, aby o důchod žádal dříve. (Z pohledu finanční návratnosti by to samozřejmě mohlo být jinak, ale to je jiná kapitola.)
Je tedy možné, že i když se výpočet od ledna 2026 poprvé omezí, stále bude výhodnější než výpočet v roce 2025. Jinými slovy: růst redukčních hranic a koeficientů dokáže finančně kompenzovat i snížený zápočet výdělků a dob pojištění. Vzhledem k současnému rychlému růstu průměrné mzdy lze tento scénář i očekávat, proto bych byl nerad, abyste ukvapeně žádali o důchod v roce 2025. Je klidně možné, že se to nevyplatí.
Věřím, že si nyní už dovedete lépe představit dopad nového sníženého výpočtu. Pokud byste ale měli zájem o nějaké další ilustrační příklady, napište mi do diskuse pod článkem.
Anketa
Zdroje: Legislativní znění důchodové reformy (zákon č. 417/2024 Sb.), nařízení vlády o výpočtu důchodů v roce 2025 (č. 282/2024 Sb.)
