Ministr Stanjura a jeho překvapivý důchodový alibismus

Ministr financí Zbyněk Stanjura v nedávném rozhovoru pro Novinky.cz okomentoval plán vlády na postupné zvyšování důchodového věku a zpomalení výpočtu budoucích starobních důchodů. Argumentoval nepříznivým demografickým vývojem, který způsobí, že v dalších letech bude na jednoho důchodce „vydělávat“ méně ekonomicky aktivních lidí.

Zároveň si posteskl nad tím, že mnoho lidí nerozumí tomu, jak funguje průběžný důchodový systém v Česku. „Nám se nikdy jako politikům nepodařilo správně vysvětlit, co je to průběžný systém. Mnozí lidé, a já jim to nevyčítám, žijí v přesvědčení, že když vidí každý měsíc na výplatní pásce, kolik se jim strhává sociální pojištění na důchod, že to takzvaně jde na jejich účet a že jim to stát vyplatí, až budou v penzi. Ale pravda je jiná. Z toho, co dnes odvedou ekonomicky ti aktivní, platíme penze stávajícím penzistům,“ řekl Stanjura v rozhovoru.

Na tom by nebylo nic tak zvláštního, zkrátka poukázal na rezervy ve vědomostech zdejší společnosti. Jenže prakticky totožné prohlášení učinil také přesně před dvěma lety v rozhovoru pro portál Lidovky.cz. „Nám – všem politikům za těch 30 let – se nepovedlo lidem vysvětlit, v čem spočívá průběžný systém. Stále slyším: celý život odvádím vysoké odvody na důchod a teď mám málo. Ale průběžný systém znamená, že my svými platbami na sociální pojištění platíme důchody dnešním důchodcům. A že spoléháme na to, že až my budeme v penzi, budou mladší odvádět tolik, abychom penze dostali my,“ řekl s tím, že právě kvůli tomu by i důchodové pojištění přejmenoval na „sociální daň“, aby to lidé lépe chápali.

Osobně v tom vidím určitý alibismus. Ve své funkci ministra financí je Stanjura už více než dva roky a měl skvělou příležitost začít tuto problematiku lidem vysvětlovat. Mohl využít svého vlivu i přítomnosti v médiích a lépe a srozumitelněji objasňovat nejen problematiku průběžného systému, ale i nutnost provedení důchodové reformy. Mohl také iniciovat přejmenování sociálního pojištění na daň.

Jenže nic z toho neudělal. K vysvětlování se neodhodlal a místo přejmenování sociálního pojištění vláda přistoupila ke zvýšení minimálních záloh na sociální pojištění pro OSVČ. A na můj dotaz, co v rámci osvěty udělal, mi jeho ministerstvo odpovědělo, že k důchodovým změnám se nebude konkrétně vyjadřovat. „Problematika penzí a přípravy důchodové reformy je v gesci MPSV. Její konečná podoba bude výsledkem politické shody všech pěti koaličních stran podobně, jako v případě opatření schválených v rámci Ozdravného balíčku v loňském roce,“ napsal mi mluvčí Petr Habáň.

Takže to Stanjura „hodil“ na Mariana Jurečku a důchodové změny nebude nijak komentovat. Odmítl i mé opakované žádosti o rozhovor k problematice důchodů, které jsem ministerstvu posílal.

Nejde ale a jediný případ, kdy mě přístup Zbyňka Stanjury zklamal. V květnu 2022 pro Deník N uvedl, že chystané změny v rámci důchodové reformy se nebudou týkat dnešních padesátníků, tedy lidí, kteří mají jen pár let před důchodem. „Parametrické změny se budou týkat lidí, kterým je teď méně než 45 let. Potřebujete nějakou dobu, abyste se na nový systém adaptoval. Když vám je 58 jako mně, nejste toho schopen,“ řekl ministr.

A nyní? Vláda loni výrazně a v podstatě ze dne na den zpřísnila podmínky pro předčasné důchody, takže se změny dotkly i lidí, kterým bylo více než 60. Dále plánuje zvyšovat důchodový věk a také se má zpomalit výpočet budoucích důchodů. Například část lidí, kterým letos bude 58 let, musí počítat s pozdějším důchodem o 2 měsíce (více o tom píšu v tomto článku).

Já osobně souhlasím s tím, že změny důchodového systému jsou potřebné a návrh důchodové reformy považuji za dobrý základ k politickému jednání. A přestože si myslím, že by se tyto změny neměly padesátníků dotýkat, nezpochybňuji právo a legitimitu vlády udělat i tyto změny.

Trápí mě ale, že přístup ministra Stranjury je v tomto ohledu opravdu alibistický a možná až necitlivý. Na jednu stranu přiznává, že lidé v jeho věku (v roce, kdy rozhovor poskytoval, mu bylo také 58 let) nemají šanci se na významné důchodové změny adaptovat. Vzápětí ale nijak neprotestuje proti tomu, když mají být opravdu schváleny. A naopak v rámci připomínkového řízení jeho ministerstvo navrhuje u některých změn ještě přísnější nebo méně solidární přístup.

Myslím si, že pokud jde o osvětu a vysvětlování toho, jak důchodový systém funguje, mohl Zbyněk Stanjura udělat více. Zatímco jeho vládní kolega Marian Jurečka se opravdu trpělivě snaží navrhované změny vysvětlovat, a za to konkrétně ho oceňuji, Stanjura jen v médiích trousí nadbytečná prohlášení o tom, že politici v osvětě před ním selhali. Ještě má více než rok na to, aby přístup změnil a sám se k těmto politikům nezařadil.

Zdroje: Připomínkové řízení k návrhu důchodové reformy (vládní systém VeKLEP), Lidovky.cz, Novinky.cz, Deník N