Článek
Výroky a obavy, že hrozí snižování důchodů, jsem v poslední době zaznamenal z více stran. Přicházely mi do e-mailu, lidé je psali na sociálních sítích nebo v komentářích pod články a také o tom opakovaně mluvili opoziční poslanci. Například Alena Schillerová zmiňuje, že „tato vláda přišla se zvýšením daní, snížením důchodů, zrušením EET a to bude také to jediné, co dokáže.“
Rád bych hned na začátek uvedl na pravou míru obavy, které to může v mnoha důchodcích vzbuzovat: snižování současných důchodů se nechystá. Výše důchodů i nadále poroste, pouze se tempo tohoto růstu zpomalí. Vláda se nechystá „okrást“ důchodce tím, že by snížila jejich důchody, ale i nadále plánuje jejich pravidelnou valorizaci.
Mrzí mě, že je nutné takto základní fakta konstatovat. Místo toho, aby se vedla relevantní a potřebná diskuse o tom, jak případně se budou valorizace do budoucna měnit, se objevuje zbytečné strašení a zjednodušování, které podle mého názoru není korektní.
Nyní se už můžeme zaměřit na to, co vláda ve skutečnosti chystá.
Změny pro současné důchodce
Poté, co vláda jednorázově snížila červnovou valorizaci důchodů (nikoliv však výši důchodu), nyní probíhá schvalování legislativy, která změní řádné i mimořádné valorizace do budoucna. Podstatou těchto změn je následující:
- Důchody se budou i nadále pravidelně v lednu zvyšovat. Tempo tohoto zvyšování bude o něco pomalejší, ale nikoliv dramaticky. Důležité je, že lednová valorizace bude i nadále plně zohledňovat důchodcovskou inflaci, kterou sleduje Český statistický úřad.
- Zruší se mimořádná valorizace jako taková, ale bude nahrazena novým dočasným příspěvkem, který bude vždy až do konce roku vyplácen k důchodu a bude kompenzovat mimořádný růst cen. Podstatné je, že o růst důchodů jako takový důchodci nepřijdou, celá předchozí inflace se promítne hned vzápětí do řádné valorizace. (Detailně jsem se popisu této změny věnoval v předchozím článku.)
Největší emoce při projednávání změn v Poslanecké sněmovně jsem zaznamenal u změn mimořádné valorizace. Častým argumentem bylo, že to poškodí chudé důchodce a ti přijdou o peníze.
Jenže ve skutečnosti chudé důchodce poškozují současná pravidla mimořádné valorizace, která jim často nedokáže pokrýt rostoucí náklady. Dochází totiž pouze ke zvýšení procentní výměry, která ale u nízkých důchodů tvoří menší část. Ve výsledku tak dochází k faktickému rychlejšímu (procentuálnímu) růstu již vysokých důchodů a ty nízké se zvyšují pomaleji, což krom jiného zvětšuje propast mezi chudými a bohatými důchodci.
Změna, která se nyní projednává, naopak chudé důchodce podporuje, a to částečně na úkor zásluhovosti, protože část dočasného příspěvku má být fixní. Změna také zajistí to, že se tento dočasný příspěvek (na rozdíl od mimořádné valorizace) nebude propisovat do výše důchodu a tedy do dalších valorizací. Ano, v tomto ohledu jde o úsporné opatření, a toto může být i předmětem diskuse. Stejně tak jde o úsporné opatření v tom, že příspěvek nezohlední celou inflaci, ale pouze 60 %. Jak už ale bylo řečeno, celá inflace se posléze zohlední v rámci další řádné valorizace, takže důchodci „o ni“ nepřijdou.
Pokud jde o budoucí řádné valorizace (změny se mají dotknout už té v lednu 2024), tam dochází pouze ke kosmetickým změnám, které na důchodce nedopadnou nijak zásadně. Růst reálných mezd se do valorizace bude započítávat pouze z jedné třetiny, nikoliv z poloviny jako doposud. Ani v tomto případě ale nejde o snižování důchodů, stále jde o růst. V současné době navíc reálné mzdy klesají, takže opatření se do valorizace v podstatě promítne až za pár let.
V případě započítávání inflace dochází k drobné změně v tom, že se bude vždy zohledňovat pouze důchodcovská inflace. Nyní se při výpočtu porovnává běžná inflace ve společnosti a důchodcovská inflace, přičemž se vždy použije ta vyšší, což je pro důchodce výhodnější. Toto je možné chápat jako úsporné opatření, protože podle propočtů v důvodové zprávě k návrhu mají dnes díky porovnávání důchodci dlouhodobě k dobru o 0,1 až 0,2 % vyšší míru započítané inflace, než kdyby se používal jeden index inflace. Rozhodně jsou ale nepravdivé argumenty, že by se v budoucnu v rámci valorizace nezohledňovala kompletní inflace. Inflace se bude promítat celá.
Změny pro budoucí důchodce
V současné době výše nově přiznávaných důchodů pravidelně každý rok roste (ve vztahu k důchodům přiznávaným v minulém roce). Důvodem je například to, že se při výpočtu zohledňuje růst průměrné mzdy, která klesá jen výjimečně. Tento trend zůstane zachovaný a nikdo se ho nechystá měnit. Nové důchody tak porostou i nadále a budou každý rok převyšovat ty stávající. Pouze tempo tohoto růstu se má zpomalit.
Dosáhnout se toho má pomocí dvou parametrických změn u výpočtu důchodu. V současné době výši důchodu ovlivňují výdělky od roku 1986 a délka důchodového pojištění. Podle nových pravidel se oba tyto parametry budou při výpočtu zohledňovat méně. Ministerstvo práce a sociálních věcí avizovalo, že tempo růstu se v letech 2026 až 2035 bude zpomalovat o o 150 až 200 korun každý rok. (Jak konkrétně toho má být dosaženo, jsem pospal v tomto článku.)
V tomto ohledu lze říct, že jde o reálné snižování hodnoty důchodu v čase, protože výdělky a doby pojištění se budou zohledňovat méně. Toto je v podstatě vládní úsporné opatření, o kterém můžeme diskutovat a můžeme řešit, jak intenzivní má být. Nemám ale rád, když někdo bez kontextu řekne, že se důchody budou přímo snižovat – a tečka. Protože pak se debata o důchodové reformě nikam neposune.
Zdroje: Propozice MPSV k důchodové reformě, Sněmovní tisk 458 (novela zákona o důchodovém pojištění a důvodová zpráva k návrhu)
