Článek
Poslanci nyní projednávají novelu zákona o důchodovém pojištění, kterou již dříve schválila vláda. Obsahuje dvě roviny změn, a to zpřísnění podmínek pro odchod do předčasného důchodu (tomu jsem se více věnoval v tomto článku) a poté změny v oblasti valorizací důchodů. Podívejme se nyní na valorizace.
Na rozdíl od jednorázového snížení aktuálně probíhající mimořádné valorizace, které je navíc napadeno u Ústavního soudu, má jít v tomto případě o rozsáhlejší a trvalé změny. Jejich cílem je v podstatě následující:
- Upravit řádné lednové valorizace důchodů tak, aby jejich růst v dalších letech nebyl tak rychlý.
- Zrušit mimořádné valorizace důchodů a nahradit je novým přídavkem k důchodu, který bude pro stát méně finančně nákladný.
- Omezit valorizace předčasných důchodů, aby se již nemohlo stát, že kvůli vysoké inflaci budou výhodnější než později přiznané řádné důchody.
Pokud jde o omezení valorizací u předčasných důchodů, tam je to jednoduché. V případě schválení návrhu se u nově přiznaných předčasných důchodů již nebude valorizovat procentní výměra důchodu, a to až do té doby, než daná osoba dosáhne řádného důchodového věku. Po dobu pobírání předčasného důchodu se bude zvyšovat pouze základní výměra.
Důležité je, že se změna bude týkat pouze budoucích předčasných důchodů, nikoliv těch, které byly přiznané před začátkem účinnosti zákona. S ohledem na tuto skutečnost jsem proto ve svém nedávném článku rozebíral, zda je výhodné o předčasný důchod požádat už nyní.
Změny řádných valorizací
Návrh zákona je koncipován tak, aby začal být účinný hned poté, co po schválení vyjde ve sbírce zákonů. Dá se tedy očekávat, že to bude někdy během podzimu a změny se tak přímo dotknou už řádné valorizace důchodů, která proběhne v lednu 2024.
Podstatou změny je určité zpomalení valorizace, tedy aby důchody nerostly tak rychle. Nyní se řádná valorizace počítá tak, že se do ní počítá míra inflace a polovina růstu reálných mezd v Česku. Změnit se mají oba parametry.
Pokud jde o inflaci, nyní se bere v potaz běžná inflace ve společnosti a důchodcovská inflace, přičemž pro potřeby valorizace se vždy použije ta vyšší, což je pro důchodce výhodnější. Podle propočtů z důvodové zprávy k návrhu díky tomu mají důchodci v průměru o 0,1 až 0,2 % vyšší inflaci, než kdyby se používal jeden index inflace. Nově se má proto vycházet pouze z důchodcovské inflace, která může být někdy vyšší a někdy nižší než ta celospolečenská.
V případě započítávání růstu reálných mezd se nyní bere v potaz polovina tohoto růstu. Nově se má zohledňovat pouze třetina, což je v podstatě návrat ke stavu před rokem 2018, když se také zohledňovala třetina. Důvodová zpráva konstatuje, že vzhledem k tomu, že se nyní dá očekávat spíše pokles reálných mezd (a to kvůli vysoké inflaci), začne se reálně toto opatření projevovat až od roku 2030.
Zánik mimořádných valorizací
Součástí návrhu je také zrušení mimořádných valorizací důchodů a jejich faktické nahrazení takzvaným dočasným přídavkem k důchodu. Nyní platí, že pokud souhrnná meziměsíční inflace překoná hranici 5 %, proběhne za 5 měsíců mimořádná valorizace, která zvýší procentní výměru důchodů o míru inflace.
Zásadní nevýhodou, zvláště v době velmi vysoké inflace, je, že se výrazně více zvyšují vyšší důchody, a u těch nízkých je valorizace zanedbatelná. Takže zatímco lidé s vysokými důchody si mnohdy i docela polepší, těm s nízkými důchody valorizace nedokáže ani vyrovnat rostoucí náklady na bydlení, energie nebo potraviny.
Nově má být podmínka 5 % a 5 měsíců zachována, ale má se změnit mechanismus. Vždy by mělo dojít v podstatě k dvojímu zvýšení důchodu, přičemž nově nebude zohledňována celá míra inflace, ale pouze 60 %. Výpočet bude následující:
- První (zásluhová) část – Půjde o klasické zvýšení procentní výměry důchodu. Procento zvýšení bude takové, aby celkové zvýšení u průměrného důchodu odpovídalo 30 % růstu cen.
- Druhá (fixní) část – Půjde o dočasný přídavek. Bude odpovídat částce zvýšení aktuálního průměrného důchodu o 30 % inflace. Takže hypotetický příklad: Pokud je průměrný důchod 20 000 Kč a inflace 6 %, vypočte se následovně: 1,8 % z 20 000 Kč je 360 Kč.
Kombinace částečné valorizace procentní výměry a nového dočasného přídavku by v tomto ohledu měla být solidárnější a měla by chudším důchodcům přinést relativně vyšší zvýšení než těm bohatším. Jinými slovy v poměru k výši svého důchodu dostanou chudší důchodci více peněz, aby jim to pokrylo rostoucí ceny.
Zásadní bude, že dočasný přídavek nebude součástí důchodu, ale bude se vyplácet jako samostatná dávka k důchodu (vždy bude náležet jen jeden, a to i při pobírání více typů důchodů). Přídavek bude vyplácen vždy až do konce daného roku, poté zanikne a nebude se tak „propisovat“ do dalších valorizací. Navazující řádná lednová valorizace pak bude vycházet pouze z aktuální výše důchodu, ale zároveň bude snížena o již provedené zvýšení procentní výměry, které proběhlo v mimořádném termínu.
Shrnutí změn a závěr
Na první pohled může jít o výrazné změny a někteří důchodci se mohou obávat, že na to nepříjemně doplatí. Reálně ale nejde o tak dramatické úpravy, jak se může na první pohled zdát, a přitom mohou přinést docela výrazné úspory ve výdajích státu. Podstatné je, že nedojde k žádnému snižování důchodů a ani k rušení valorizací. Důchody porostou i nadále, jen pomaleji.
Reálný dopad na řádné lednové valorizace bude vzhledem ke klesajícím reálným mzdám v dohledné době spíše zanedbatelný. A u mimořádných valorizací zase bude omezen negativní trend, kdy se velmi rychle zvyšovaly nadprůměrné důchody a lidé s nízkými důchody z toho příliš mnoho neměli. Ano, dojde k určitému zpomalení mimořádného zvyšování (inflace se zohlední jen z 60 %), ale vždy dojde k dalšímu zvýšení důchodu při lednové valorizaci, která zohlední už inflaci celou.
Zdroj: Sněmovní tisk 458 (novela zákona o důchodovém pojištění a důvodová zpráva k návrhu)
