Článek
Na první pohled inspirativní příběh podnikatele, který chce lidem pomoci „najít smysl“, avšak při bližším zkoumání vyvolává znepokojivé otázky o pravdivosti, odbornosti a etice jeho veřejného působení.
Expert na všechno?
Petr Ludwig se na svých webových stránkách i v přednáškách prezentuje jako „datový stratég“, „vědec“ a „expert na rozhodování“.
V mediálním prostoru vystupuje suverénně, často v kontextu neurovědy, motivace nebo hodnotového leadershipu. V podcastu Deep Talks zpovídá osobnosti a diskutuje o smyslu života i globálních problémech. Jeho image je precizně budována na pomezí kouče, vědce a influencera. Ale kdo doopravdy je?
Bez vědeckých titulů, bez publikací – přesto „vědec“
Základní otázka zní: má Petr Ludwig odpovídající odbornou kvalifikaci k tomu, aby se stavěl do role experta? Podle veřejně dostupných údajů vystudoval informační technologie na VUT v Brně a část studia práv na Masarykově univerzitě nedokončil. Nemá žádné akademické vzdělání v psychologii, neurovědě, statistice ani medicíně.
Přesto se k těmto oblastem vyjadřuje jako k vlastní specializaci… Například během pandemie inicioval mezinárodní kampaň #Masks4All, kde prezentoval vědecké „meta-analýzy“ bez formální epidemiologické kvalifikace.
Ve vědecké databázi Web of Science či Scopus nenajdeme jediný recenzovaný článek, který by Ludwig publikoval. Nejde tedy o vědce v klasickém smyslu. Jeho autorita vychází výhradně z vlastních výkladů populární literatury, TED přednášek a sekundárních zdrojů.
Scopus databáze vědeckých textů/článků
Když se koučink vydává za neurovědu
V knize Konec prokrastinace například doporučuje „najít smysl“, „napsat si hodnoty“ nebo „rozdělit si úkoly na menší části“ - což jsou rady známé již desítky let z klasických učebnic time managementu. Žádná z metod však neprošla vědeckým ověřením v kontrolovaných studiích. Přesto jsou prodávány pod značkou „vědecky ověřeného přístupu“.
Pomoc bez odborného zázemí může být klamavá – i nebezpečná
Podle vývojových psychologů je nebezpečné, když lidé bez psychologické kvalifikace pracují s klienty trpícími depresemi, úzkostmi nebo syndromem vyhoření. Riskují, že nabídnou líbivou iluzi řešení místo skutečné pomoci. Ludwig tuto hranici opakovaně překračuje.
Neprůstřelná značka: Kritika se k Ludwigovi nedostane
Veřejný obraz Petra Ludwiga je silně kontrolován – odpůrci jsou na sociálních sítích často ignorováni, debaty se nevedou. Kritika se objevuje spíše anonymně: na diskuzních fórech, jako je Reddit, kde je označován za „přeučeného marketéra“ a „učebnicový příklad personal brandingu“. Nejčastěji se objevují výtky typu:
- „Články v odborných časopisech - nula.“
- „Všechno, co říká, už bylo řečeno, jen to přebalil a prodává to jako vlastní know-how.“
Příklad neodborného a neuváženého jednání: spor o AI generovaný text a rychlé mazání kritiky
Petr Ludwig nedávno upoutal pozornost veřejnosti kontroverzním vystoupením, ve kterém zpochybnil magisterskou práci Filipa Turka, známého z českých médií. Tvrdil, že práce byla z 75 % vytvořena umělou inteligencí, což „dokázal“ pomocí online nástroje JustDone AI detektor. Tento nástroj však není seriózním nebo spolehlivým prostředkem k detekci AI generovaného textu – odborníci i uživatelé upozorňují na jeho extrémně nízkou přesnost a náhodnost výsledků.
Pro ilustraci, stejným nástrojem prošel i text, který byl napsán dávno před existencí moderních AI jazykových modelů, a detektor označil jeho text za 92 % generovaný umělou inteligencí, což jasně ukazuje nedůvěryhodnost metody. Tento incident odhaluje, jak Ludwig někdy bez patřičného ověření faktů naskočí na pochybné nástroje, což mu spíše škodí.
Navíc původní příspěvek, ve kterém tento spor prezentoval, byl z jeho sociálních sítí brzy smazán, což vyvolává otázky ohledně transparentnosti a ochoty čelit kritice. Takové jednání nevěstí o ochotě otevřeně diskutovat a posiluje dojem, že kritické názory či vlastní omyly raději odstraňuje než reflektuje.
Smazaný příspěvek Petra Ludwiga
Podcast jako promo kanál: Místo hlubokých rozhovorů osobní PR
V podcastu Deep Talks Ludwig často opakuje motivy jako „najít smysl“, „vědecký přístup“ či „hodnoty“. Jenže namísto odborné hloubky působí většina rozhovorů jako self-promo jeho brandu, nikoli jako nestranná veřejná debata.
Motivace na prodej: Když „smysl“ stojí desítky tisíc korun
Ludwigův institut GrowJOB prodává školení korporátům, organizuje webináře a nabízí konzultace. Tyto aktivity jsou zcela legitimní, pokud by byly transparentně odděleny od odborného diskurzu. Problém ale nastává, když se pod pláštíkem „vědy“ prodávají zjednodušené kurzy za desítky tisíc korun. Obzvláště v oblasti, kde klienti mohou být psychicky zranitelní. Marketingové slogany typu „vědecky ověřeno“ či „datová rozhodnutí“ mohou být zavádějící a vyvolávat falešný dojem odborné péče a to bez jakékoli regulace.
Když inspirace přechází v manipulaci: Proč je hranice důležitá
Ve společnosti, která hledá odbornou pomoc v duševních krizích, by měl být rozdíl mezi popularizátorem a terapeutem jasně čitelný. Petr Ludwig tuto hranici systematicky stírá a nahrazuje odborný diskurz osobní značkou. Výsledkem je produkt – motivace, hodnoty… Smysl - bez garance odbornosti a bez prostoru pro kritiku.
Otevřená diskuze o osobním rozvoji je důležitá, ale nesmí se stát nástrojem komerčního vykořisťování nebo populistické manipulace s lidskými slabostmi.
Společnost má právo vědět, kdo mluví jako odborník a kdo jen dobře prodává.
Zdroje:
Bergin and Garfield’s Handbook of Psychotherapy and Behavior Change, APA
David Allen: Getting Things Done
Stephen Covey: 7 návyků skutečně efektivních lidí (1989)
