Článek
Nejprve trochu historie, ale jen v kostce:
Burákové máslo, vynález Aztéků 1.století si patentoval ve formě výrobního procesu americký lékař John Harvey Kellogg (26. 2. 1852 – 14. 12. 1943) odborník na výživu, a také vynálezce kukuřičných lupínků.
Byl lídrem progresivního reformního přístupu ke zdraví. Řídil sanatorium založené církví Adventistů sedmého dne v Battle Creeku v Michiganu. Pozoruhodně zde zkombinoval lázně, vodoléčbu, nemocnici i hotel. Léčil každého, ať už zaplatil nebo neměl peníze.
Podporoval názor, že bakterie ve střevech souvisí se zdravím a nemocemi, byl zastáncem vegetariánství a klystýrů. Stal se spoluzakladatelem vysoké misionářské školy, která existovala až do roku 1910. Se členy církve měl rozepře a byl jí označen za nepřítele, ale i přesto zůstal ředitelem sanatoria a to do své smrti.
Odpůrce sebeukájení
Napsal 2 rozsáhlé knihy o zdraví a vědě. Ve své práci lékaře kombinoval vědu s adventistickou vírou, především ve formě střídmosti a sexuální abstinence, byl odpůrcem masturbace. Proto se podílel na vývoji léků snižujících sexuální apetenci.
Odtud se dostal k myšlenkám na jídlo, které by bylo adekvátní své víře a díky němu se veřejně začaly prodávat snídaňové obilné vločky, původně zamýšlené jako anafrodiziaka. Na jejich vývinu spolupracoval se svým mladším bratrem Willem Keithem Kelloggem. Paradoxně byl lékař synem Johna Prestona Kellogga, který s matkou tohoto vědce zplodil 11 dětí a se svou předchozí ženou prvních 6.
Johnovi rodiče věřili, že se blíží druhý příchod Krista a že vzdělání jejich dětí je proto zbytečné.
Zázračně nadané dítě
John v dětství často stonal a do školy chodil jen 2 roky, od 9 do 11 let, ale vzdělával se jako samouk. Rok po ukončení školy, ve svých 12 letech, začal pracovat v redakci časopisu a psal články o zdraví, seznámil se s teorií Ellen G. Whiteové a na základě novinářské propagace v článcích se stal vegetariánem. U žurnalistiky však nesetrval, později se stal na krátkou dobu několika let vlastníkem a ředitelem továrny na košťata.
Přál si být učitelem a v 16 letech se jím stal a vyučoval na okresní škole v Hastingsu. Když dosáhl věku 20 let, stal se zodpovědně účastníkem vzdělávacího kurzu pro učitele, který mu nabídla Michiganská státní škola. Jeho otec však se vzděláním tohoto typu nesouhlasil a tak se na přání a naléhání otce zapojil do kurzu medicíny v New Jersey. Po kurzu nastoupil na lékařskou školu a promoval. Už o rok později po promoci se stal ředitelem Západní instituce pro reformu zdraví a zdravotnictví, kterou přejmenoval na Lékařsko-chirurgické sanatorium. Tady začal testovat své teorie o důležitosti hygieny a vyvážené stravy s vlivem na člověka.
Svatba a život v manželství bez intimit
Ve 27 letech se oženil s 26 letou Ellou Ervillou Katonovou, ale prosazoval názor, že prospěšný je celibát. Z tohoto důvodu po svatbě oddělil ložnice a z manželství se nenarodilo žádné dítě, nicméně, aby dvojice založila rodinu, adoptovali 7 dětí, Agnes, Grace, Elizabeth, Johna, Williama, Ivaline Maud, Paula Alfreda, Roberta Mofatta a Newell Carey. Posléze si do pěstounské péče vzali dalších 42 dětí. Ve svých 85 letech v roce 1937, obdržel čestný doktorát. Zemřel v 91 letech a byl pohřben na stejném hřbitově Oak Hill jako jeho rodiče, bratr Wille a manželka Ellen.
John H. Kellogg uplatnil významně předně to, že ke zdravému životu zdravého těla, ale stejně tak mysli a duše je zapotřebí vhodná strava, cvičení a rekreace na čerstvém vzduchu. V tohle věřil a tím se sám řídil. Pacientům sanatoria podával vegetariánskou stravu a 8 až 10 sklenic vody denně.
Lhostejnost k vakcíně
Varoval před alkoholem a tabákem. Věřil však, že zdravá strava má takovou sílu, že ochrání člověka i před nemocí neštovic, a tudíž byl lhostejný k vakcíně proti neštovicím. Necítil její užitečnost.
Odpůrce kouření a alkoholu
Jeho biologický život podporoval metody křesťanských fyziologů, kteří požadovali sexuální zdrženlivost, naprosté odmítání drog a alkoholu a dodržování vegetariánství. V tomto ohledu zašel až tak daleko, že byl aktivním členem kampaně proti konzumaci tabáku a věřil, že kouření způsobuje fyzické poškození těla, patologické jevy, nutriční kolaps a také morální a finanční úpadek. Tabák označil za jednu z nejjedovatějších botanicky známých rostlin, přičemž tato přesvědčenost byla konzistentní s postoji církve Adventistů.
Napsal mj. knihu Tabák aneb jak tabák zabíjí, v níž poskytl informaci, že ženy se dožívají vzhledem k menší spotřebě tabáku vyššího věku než muži. ( - V aktuální době této knihy byla informace statisticky pravdivá, pozn.).
John se stal prezidentem Michiganské anticigaretové společnosti, v níž byli členy i Henry Ford, George Peabody a John Burroughs. Tato společnost po první světové válce vytvořila film zaměřený proti kouření. John H. Kellogg se také snažil s pomocí politika Kongresu, senátora Reeda Smootha, prosadit zákon zákazu prodeje tabáku, jenž by jej zařadil do kategorie drog. Neuspěl.
Dále věřil, že alkohol snižuje životní aktivitu a s ohledem na vliv alkoholu na rostliny a zvířata usoudil, že je jedem, škodícím mj. mozku, žaludku a játrům. Označil alkohol za „ďáblův nejškodlivější jed“ a příčinu morálního bankrotu, bez ohledu na požité množství.
Odpůrce kávy a kofeinu
Na seznam škodlivin přidal i kávu a některé čaje, obsahující kofein. Pro uspokojení všech lidských potřeb zastával názor, že je dostačující voda a široká škála ovocných šťáv, včetně zdravých neškodných chutí.
Ještě větší odpůrce intimního života než dřív
Jeho pohled na sexualitu byl velmi neobvyklý, např. během líbánek se svou nevěstou nalezl 156 důvodů, proč se vyhýbat sexu a uveřejnil je ve druhém vydání své knihy o rozsahu 512 stran. Tuto knihu doplnil a v poslední verzi měla 900 stran, přičemž se má zato, že jeho manželství nebylo nikdy tělesně naplněno.
Úspěšně odrazoval lidi od sexu odkazem na syfilis a další pohlavní nemoci. Zastával také názor, že vyváženou stravou lze zbavit člověka všech neduhů včetně praktik osobní sexuality a že zdravé jídlo snižuje sexuální apetenci. Proto servíroval pacientům denně jen 2 lehká jídla. Lidem, kteří během této procedury v sanatoriu přesto pociťovali osobní touhy, doporučil omezit i pití a nejíst vůbec maso. Byl natolik zaměřen proti praktice osobního sebeuspokojování, že ji nadřadil nad závažné pohromy, jako je válka, mor nebo neštovice, (vakcínu odmítal, viz výše), označil sebeuspokojování za sebezneužívání, způsobující ženám rakovinu dělohy (názor není vědecky potvrzen, pozn.), patrně všeobecně u obou pohlaví nemoci močových cest, impotenci, epilepsii a šílenství. Podle jeho názoru sebeuspokojování vede také ke kompletnímu vyčerpání organismu.
Prostředky k vymýcení sexuálních tužeb
Aby sám sobě zakázal masturbaci, ve 37 letech se sám circumcisoval (obřezal, pozn.) a poté přemlouval lidi, aby se sebemrzačili bez užití anestetik (laicky je to látka během operace potlačující vnímání bolesti, pozn). Byl zastáncem circumcise (obřízky) u chlapců a aplikace kyseliny karbolové na klitoris mladých žen. Mezi jeho doporučení patřilo i svazování rukou dětem na noc a zamykání jejich intimních částí těla ve speciálních klíckách.
Burákové máslo od pouličního prodeje ke světovému obchodu
Ve 48 letech začal John Harvey Kellogg prodávat pastu z mletých buráků v podstatě na ulici (tradice historie 1895, pozn.) jako výživu pro pacienty, kteří nemají zuby.
Postup výroby dovedl k dokonalosti až další Američan, chemik a obchodník s potravinami Joseph Louis Rosefield (18. 12. 1882 – 8. 11. 1958) původem z Kentucky, později žijící v Kalifornii, který z ní udělal dokonale hladké máslo, a to tak, jak ho známe dnes.
Vynález burákového másla se však nutně připisuje i jemu, s ohledem na to, že ustanovil jeho moderní zachovalou verzi hladkého másla, zatímco John Harvey Kellog ořechy rozemílal do past. V roce 1923 jeho společnost Rosefield Packing Company v Alamedě (stát Kalifornie) nový výrobní proces licencovala jiné společnosti na výrobu arašídového másla, s názvem Peter Pan (je rovněž značkou amerického arašídového másla, kterou prodává společnost Consumer Brands, součást Post Holdings. Výrobek je pojmenován po postavě vytvořené skotským romanopiscem a dramatikem Jamesem Matthewem Barriem, nar. 1860 – úm. 1937, Peter Pan, jenž byl svobodomyslným chlapcem umějícím létat a který nikdy nevyrostl, přičemž své dětství trávil na bájném ostrově Neverland jako vůdce ztracených chlapců, stýkající se s vílami, piráty, mořskými pannami a domorodými Američany, občas s obyčejnými dětmi ze světa mimo Neverland, pozn.).
Společnost Rosefield Packing Company však později, v roce 1932 prodávala arašídové máslo pod značkou Skippy. Obě značky (viz výš) jsou tradičními a prodávají se v USA až do současnosti. Rosefieldská společnost v roce 1935 představila válcové širokoúhlé sklenice na arašídové máslo a tím se stalo obrovským hitem amerického potravinářského obchodu. Dovážela ho během 2. světové války na Havaj. V roce 1955 prodala rodina podniku Rosefield Packing Company značku Skippy společnosti Best Foods.
Anglické burákové máslo se po anglicku liší
Burákové máslo se stalo nejslavnějším vynálezem potravinářského průmyslu USA po Coca-Cole a Pepsi-Cole a stalo se na dlouho (převážně v 80. - 90. letech) součástí stylu života Američanů, který se promítl i do spousty hollywoodských filmových hitů. V Americe bylo zkrátka burákové máslo tímtéž, čím v Itálii kapučíno. V Anglii se stalo populární pod značkou výběrového druhu. Prodává se s kousky buráků a tím se odlišuje od americké tradiční verze.
Příloha:
