Článek
Už z logiky věci vyplývá, že když odchodné stanoví zákon, není zasloužené, ale vypočítané. Částka proto nemůže být „symbolem uznání za její přínos“, jak píše autor v článku. Z čeho by se takový přínos vypočítával? Chybí zde jednotka finančního základu odpovídající přínosu. Sám přitom zákon cituje, konkrétně § 7 z.č. 236/1995 Sbírky: „Odchodné náleží ve výši měsíční částky platu.“
Dál autor píše něco až absurdního v podtitulku: Prý:
„Inspirace pro ženy.“
Tento titulek ale následně svým textem jakkoli neodůvodňuje, a píše něco jiného:
„Zmíněný bonus pro ni je dvojnásob zasloužený.“
- Nato navazuje svým názorem, že je celá řada toho, čím byla tolik prospěšná. - Opět jsme u jakési kalkulace prospěšnosti, neopřené o jednotku prospěšnosti. A autor následně vyčleňuje ženy, pro něž je M. Pekarová Adamová inspirací tím, že jde o ty, které „působí převážně v mužském kolektivu“.
- Tohle ale nemůže být inspirací, protože takové ženy, které si umějí získat respekt v mužském kolektivu nikde neschází a přestože neschází v žádném zaměstnání, nepobírají statisícové částky měsíčně a odchodné přesahující milion korun. Inspirací tudíž být tímhle nemůže. Odchodné skutečně stanoví zákon a není zásluhou, nýbrž dikcí s propočtem.
Autor dál píše podivně:
„Dokázala, že chybovat je lidské.“
- Nikdo to nevyvrací, chybovala neustále, a s autorem lze v tomto bodě souhlasit, ale jak to prosím souvisí s odchodným přesahujícím milion korun? Máme podle autora odměňovat chybující vyššími částkami nad milion korun? Nemělo by být právě tohle naopak?
Dál si autor začíná dělat z lidí legraci:
„Když se tedy nedávno nevhodně vyjádřila ke značce mobilu, který vlastnila jistá novinářka, zpětně toho litovala slovy: To jsem řekla hrozně škaredě, to se omlouvám.“
- Tohle snad souvisí s milionovým odchodným po zásluze? Přirozená reakce každého člověka by neměla být odměňována penězi, nebo máme paní Pekarové vyplácet každé slovo omluvy ve statisících za to, že se omluví za urážku jiného člověka? Podle tohoto autora patrně ano. Ale jiní lidé mají i bez tučné odměny omluvu za bezplatnou. Např. stanoví-li soud povinnost omluvy, může určit i pěněžní satisfakci, ale nikoli tomu, kdo se omlouvá, nýbrž tomu, kdo jím byl uražen.
Autor píše i dál něco pozoruhodného:
Podle něj je (s ohledem na vysvětlení zásluhy)dvojnásobně zasloužené odchodné dáno i tímto bodem:
„Pekarová také inspirativně ukazuje vnitřní sílu a vyrovnanost. V kampani mluví o tom, že chce podporovat maminky s dětmi.“
- Mluví-li tedy politik o tom, že chce podporovat maminky s dětmi, což chce každý druhý politik v této zemi v rámci slibů před volbami, je jeho projev důvodem vyplácet mu milion, pokud odejde z politiky? - Může to být inspirace pro pozdější odchod z politiky, to ano.
Autor pokračuje a článek se stává sci-fi změtí:
„Pekarová se také zasloužila o upevnění SPOLU.“
- Je to ale důvodem, aby daňoví poplatníci platili její odchodné, ačkoli nadpoloviční většina národa podle průzkumů předvolebních hlasů SPOLU volit nechce?
Nehledě k tomu, že upevňování politické semknutosti uvnitř jakékoli strany není přece zásluha ve prospěch národa, ale ambicí politika a jeho kolegů.
Ze závěru článku:
„Odchodné pro Markétu Pekarovou Adamovou je tak možné vnímat i jako poděkování za práci, kterou odvedla. Její stopa v české tuzemské i zahraniční politice, a také v české společnosti totiž byla a je bezesporu viditelná a důležitá.“
- Opět ne. Odchodné je vypočítáváno zákonem a není ho proto možné vnímat jinak. Sám autor píše, že za práci byla měsíčně honorována několika sty tisíci korun. Na cesty uskutečňované do zahraničí byla vybavena finanční podporou státu a plně zabezpečována ke svému platu. Pokud tedy autor myslí odchodné jako další poděkování za jím zmíněné prvky její práce v politice, potom za ty, které vyjmenoval, poděkování už obdržela, a to v míře více než štědré - z peněz daňových plátců. Tedy i z peněz autora.
Není od věci doporučit mu další formu svého osobního poděkování a zaslat ji na její na účet, např. 100 000,-Kč.
Bylo by to gentlemanské gesto fanouška, který si k naší lítosti plete zákon se svou sympatií.
