Článek
Lidé shánějící med, protože se někdo v rodině nachladil, má chřipku nebo i když je zdravý a chce si vychutnat rohlík s máslem a s medem, a neznale se domnívají (jako laici), že si koupí tekuté zlato v obchodě, se mohou kolikrát dočkat velkého a nemilého překvapení – koupili si dražší tekutý cukr.
Velmi pěkné vysvětlení k tomu poskytují někteří (spíše ojedinělí) včelaři, na internetových platformách svých včelích farem. Například včelí farma s modrými nálepkami označenými Raw, (nelze ji jmenovat z důvodu komerce), píše:
„´Raw med´ je šetrně zpracovaný, nefiltrovaný, nepasterizovaný a bez výrazných lidských zásahů. Proto má nejvyšší biologickou kvalitu. Díky tomu si zachovává všechny přírodní látky jako jsou vitamíny (hlavně B1, B2 a C), minerály (hlavně železo, měď, fosfor, vápník, hořčík), enzymy, aminokyseliny, antioxidanty, včelí pyl, včelí propolis a další látky, které poskytují nutriční benefity. Jeho konzumace může přinést mnoho výhod, včetně podpory imunitního systému, zlepšení trávení a poskytnutí antioxidantů. Zároveň všechen náš med je z jižní Moravy od našich včelek, je zde tedy známa oblast, kde pyl včelky sbírají.
´Klasický med´, který známe například ze supermarketů, je často z důvodu ceny míchaný z různých koutů světa. Aby takový med zvládl dlouhé cesty ve špatných teplotních podmínkách, prochází řadou různých procesů. Například dojde k pasterizaci zahřátím na velmi vysoké teploty, tím ale přichází o všechny prospěšné přírodní látky. Následně je často doslazován sirupy s obsahem aditiv („éček“), které se přidávají kvůli vylepšení, nebo zachování jejich trvanlivosti, vzhledu, konzistence, chuti a vůni. Takový med sice nikdy nezkrystalizuje, ale nemá žádnou biologickou hodnotu. Tedy nemá žádné prospěšné přírodní látky a je to jen drahý cukr.“
Nejmenovaný včelař si evidentně zakládá spolu s dalšími takovými poctivci, na nejvyšší kvalitě svého produktu.
Já miluji med a proto si ho užívám často. Objednal jsem si tudíž med od včelaře (- dříve; objednávám si od různých farem, pozn.), a protože čerstvý bude až v červenci – tekutý medovicový (konkrétně z jehličnanů), farma mi upřímně doznala, že med ze starší zásoby před čerstvým stáčením je zahřívaný. „Aby nekrystalizoval, protože zákazníci chtějí tekutý,“ řekla mi paní z včelí farmy. Ujistila mě, že takový med je stále vysoce kvalitní, protože záhřev k tekutosti podléhá kontrole a není vyšší než v míře, která by ho poškodila. - Tohle je sice pěkné, ale osobně mi to kazí pocit, že mám ten nejlepší med, i když určitě říká pravdu.
Nyní jsou všude staré zásoby a další med bude až v létě; ten se zahřívat nemusí, protože po stáčení je medovicový tekutý déle, než dojde po jednom až třech měsících k cukernatění - krystalizaci ( - totéž i svazenka a pohankový. Květový med krystalizuje už po 1 - 3 týdnech, pozn). Cukernatění je ovšem známkou kvality medů a proto nevyžaduji, aby mi byl doručen tekutý, když si ho sám mohu rozpustit ve vlažné vodě do 40°C.
Tato teplota – někdy se shodně uvádí až do 50°C - je zárukou, že enzymy a látky v medu, jsou stále bez poškození.
Jistý včelař radí, že v zimě se může sklenice dát na radiátor s menším stupněm hřání (u měřáku topení např. na nižší stupeň 3 místo na 5) a do rána je med krásně tekutý. (- V létě co chvíli na okap, rozpálený sluncem; moje poznámka a úvaha).
Nejpoctivější včelař píše na webu, že med zasílá z úlu i bez filtrace, poznamenává, že nečistí med od propolisu a pylu. Např. pravým opakem jsou medy velkých firem, které ho nejen zahřívají, ale i „očišťují“ (- není to vůbec adekvátní výraz, spíš bych napsal zbavují, pozn.) cenných produktů a sloučenin, jakými jsou právě pyl a propolis, které se potom prodávají třeba zvlášť, tudíž samostatně, např. mateří kašička, propolis, vosk.
Ale správně by měl být med v celku, tak, jak je nalezen v úlu; se vším. Nejkvalitnějším je navíc takový, který si ponechává pěnu pod víčkem, to jest med vyhánějící pyl na povrch. Jednou jsem dostal takový med jako dárek od kamaráda a byl na povrchu pyl a dokonce i trocha jehličí. Pocházel z hraničního pásma s Polskem na Moravě.
Včelí med se dělí na květový z lučin a medovicový z lesa, přičemž ještě luční se dělí podle druhů rostlin, rostoucích na určitých úsecích, pásmech nebo ve specificky rostlinných oblastech, kde jsou včelíny.
Medovicovým je naopak každý, který pochází z dřevin, a zde se dělí na med podle druhu lesa, např. jsou medovicové medy listnatých stromů a jehličnatých – a zde ještě dál, např. u jehličnatých stromů se dělí na smrkový med, borovicový med, jedlový med; u listnatých stromů na javorový, dubový , bukový, březový, lípový, akátový (- např. v Rumunsku je hodně medu bukového, atd.).
Lidé, kteří tomu nerozumí a blíže se o podstatu medu nezajímají si tak v obchodě např. koupí zahřátý med, vypadající lákavě, ale nejde o med úplně nejlepší.
A totéž platí u některých včelařů, protože ne každý včelař prodává Raw med. Proto nejvyšší kvalita snoubená s poctivostí včelaře, je ta, kdy včely nejsou přikrmovány antibiotiky, a pokud možno ani cukrem (např. divoké včely mající své hnízdiště v dutině stromu, a jejichž med za cenu mnohačetných pobodání žihadly, shání medvěd, pozn.), a takový med vytáhne včelař z úlu a natáčí do kýblu a z něho ho naleje do sklenice, bez očištění.
Dotyčný nejpoctivější včelař např. očišťuje med pouze od vosku, ale řekněme, že to už je zhruba v pořádku.
Kdybychom však jako onen medvěd někde na Aljašce pátrali po medu divokých včel, dočkali bychom se v něm všeho, včetně vosku. Takový med ale musíte hledat na stromě jako on, ten chlupáč. Je proslulým žadatelem nejvyšší kvality, a proto se na včelaře nespoléhá a dochází na med přímo za včelami. Mezi námi: Ty ho však příliš rády nikdy nevidí.
