Článek
Švédské popové trio Roxette vydalo v únoru v r. 1995 song, který obletěl doslova celý svět. Přestože byl kritizován jako apatický, stal se jedním z nejoblíbenějších hitů této trojice, charakterizovaný jako alternativní popová balada.
Song se stal nejen oblíbeným mnoha fanoušky dua kytaristy a zpěváka Pera Gessleho a zpěvačky Leny Philipssonové, ale souběžně vzbudil otazník, který vrtá hlavou snad až milionům posluchačů této skladby. V písni totiž zaznívá věta, kterou Roxette nikdy neobjasnili a zní takto: … „she´s so vulnerable like China in my hands“.
Ano, jde o skladbu Vulnerable, vyjadřující lásku muže k ženě. Nás ale zajímá totéž co fanoušky: Proč zpívá duo v překladu věty „ona je tak zranitelná, jako Čína v mých dlaních?“ (viz svět jako na dlani, ne v ruce, pozn. k překladu). Jaký smysl má zapojovat do zpívané balady právě Čínu?
Pravděpodobné je, že trio nemohlo volit v textu písně nahodilá a natolik nesmyslná slova, jako je věta „she´s so vulnerable like China in my hands“, protože by to nikomu nedávalo smysl, a proto to muselo mít důvod.
V době, kdy trio tvořilo svá alba, neměla navíc Čína pověst zranitelné krásy, přičemž tato píseň je ve videích často spojována s okrasným a nostalgii vzbuzujícím stromem, jímž je Javor Davidův (Acer davidii ), který objevil v 19. století Jean-Pierre-Armand David, francouzský jezuitský kněz, botanik a zoolog. Roku 1862 odcestoval do Číny, aby se ujal vedení církevní školy v Pekingu. Ve volném čase se věnoval sbírání přírodnin. Popsal 63 nových druhů savců a 65 druhů ptáků, také stovky nových rostlin a jen mezi pěnišníky objevil 52 nových druhů. Láska zaštítěná Bohem, takovou romanci vykresluje skladba Vulnerable s odkazem na tento javor.
Stejně tak se ale mohli inspirovat i javorem dlanitolistým, v refrénu „she´s so vulnerable like China in my hands“ (v překladu: „je tak zranitelná, jako Čína v mých dlaních“, přičemž dlanitolistý je až úchvatně krásný svými listy, připomínajícími roztřesenou hvězdu prudce zelené nebo červené barvy. Oba druhy javorů jsou si podobné ženskou jemností a jejich domovem je u Davidova javoru pouze Čína, u dlanitolistého také Japonsko a Korea.
Stejně, jako se říká „dáme si dnes Čínu“ a je tím míněna rýže s bambusovými výhonky a kuřecím masem, je personifikován čínský strom do songu, který pohltil svět svou působivou romancí o lásce.
Čína je domovem javorů
Lidé si většinou laicky myslí, že země, kterou symbolizuje javor, je Kanada. Ve skutečnosti to tak není, ačkoli má tato země list javoru ve vlajce a vyrábí pověstný javorový sirup.
Javorů je na zeměkouli 153 druhů a několik kříženců, přičemž jen v Číně jich roste 99 z celého tohoto množství, zatímco v Kanadě jich je pouze 10.
Kanada však není jediná, kdo javorový list toho či onoho druhu poctila jako symbol:
Ve Spojených státech amerických je javor cukrový oficiálním stromem států Vermont, Wisconsin, New York a Západní Virginie, javor červený pak státním stromem Rhode Islandu. Javor je také symbolickou rostlinou měst Helsinky nebo Hirošima.
A zvláštní charakteristiku má z hlediska dlouhodobé historie také v Japonsku:
V Japonsku má dlouhou tradici sahající snad až do 7. století obdivování pestře zbarveného javorového listí, známé jako momidžigari. Jde o jakousi podzimní obdobu jarního svátku sakur, kdy je postupné zbarvování listí od severu Japonska k jihu široce sledováno sdělovacími prostředky a listnaté háje, stromořadí a parky jsou cílem masových procházek a výletů.
I přes všechny tyto zajímavosti je však málo známým faktem, o němž jsem se už zmínil, že domovinou většiny druhů javorů je Čína. A je také zajímavostí, že ryze čínským ze všech druhů v ní rostoucích, je Davidův, tzv. pruhovaný, se sametově zelenými listy, uspořádanými do skupiny několika vedle sebe blízce rostoucích. Svou jemností je mezi ostatními javory asi jedním z nejjemnějších, a proto je tolik obdivován.
Otazníky, jaké u milionů fanoušků vzbuzuje záhadný refrén o Číně v dlaních, mohou být s tímto časovým zpožděním uspokojivě zodpovězeny. Javor je stromem Číny a typicky nejčínštějším jsou dlanitolistý a Davidův, jejichž žensky jemný vzhled a okrasa stromoví nabuzuje stejný vjem jako Kung pao, když se řekne měli jsme dnes Čínu.
A proč nebyla záhada písně tak dlouhodobě objasněna?
Může to být tím, že nejtypičtějším stromem v závěrečných letech 20. století byl stále ještě bambus, jenž k ženě přirovnáván být nemůže, na rozdíl od dlanitolistého javoru či javoru Davidova.
O 20 let později od odtextování proslulé skladby však čínská vláda rozhodla o zalesňování půdy, nahrazování klasických bambusů novými stromy z řad jehličnanů, javorů a dubů a stala se světově vedoucí zemí chránící ekologii a přírodní zdroje:
... rozhodla jít cestou ekologizace země a razí heslo trvalého soužití člověka s přírodou, které se opakovaně objevuje ve všech vládních programech.
Roxette ale cestovali a v Pekingu uspořádali monumentální koncert, během kterého navštívili mnohá místa. Nemohli si nevšimnout, že javor není doma v Kanadě, ale právě zde, a že jeho půvab musí být zvěčněn. A tak vznikl song, jenž evokuje slzy na tvářích statisíců dívek při pomyšlení na lásku. A Čína? Ta zůstala po dlouhá desetiletí v této písni záhadou, za níž se skrývá jeden z nejkrásnějších stromů na světě, s rozechvělými a něžnými lístky, a přestože je javor mužského rodu, jeho image jasně ukazuje na eleganci a plachost, neodolatelně vábící romantické básníky.
Zdroje:
1) Roxette
https://cs.wikipedia.org/wiki/Roxette
2) Vulnerable
https://en.wikipedia.org/wiki/Vulnerable_(Roxette_song)
3) Javor
https://cs.wikipedia.org/wiki/Javor
4) Javor Davidův
https://www.rostliny-cs.com/foto/cz/66472/?fbclid=IwY2×jawKhUqxleHRuA2FlbQIxMABicmlkETBlN2lGRWJuNlpHcWpSeGZCAR7akz6yuubMvtiH-Ey8An6Il98Lg6H6-CjFBvBZxGrYEmImXLpCy_NOgfCzDQ_aem_Fa_GZJY0AsA4×0f3iqw3tg
5) Javor dlanitolistý
https://cs.wikipedia.org/wiki/Javor_dlanitolist%C3%BD
6) Jean-Pierre-Armand David
https://cs.wikipedia.org/wiki/Armand_David
7) Čína - detaily a specifika expandujícího lesnictví
https://blog.idnes.cz/manek/cina-detaily-a-specifika-expandujiciho-lesnictvi.Bg23101073?
8) Vulnerable, song
https://youtu.be/oI2uEBmymbg
