Článek
Můj drahý synu,
jednou se zamiluješ a nevyjde to. Bude to dost bolet a dostaneš možná pocit, že se čas nezastavil, ale rovnou vytratil. Neboj, čas se zase vrátí a s ním i spousta nových možností a příležitostí. Vášeň a zamilované poblouznění nás umí táhnout dolů, ale láska není lepidlo, které tě zasekne na místě. Láska je voda, která tě unáší dál do kraje, a většinou si nakonec najde koryto, v němž to celkem dobře teče.
Jednou se ti někdo vysměje a nebude to jen dětská hra. Budeš se cítit ponížený a chtít se pomstít. Dělej, co musíš, ale pamatuj, že když každý vyrazíme oko za oko, svět zůstane slepý. Taky nikdy nezapomeň, že neexistuje výsměch, který je dost velký, aby se od tebe odklonili lidi, co tě mají rádi. Když se ti někdo směje, směj se s ním, neztrácíš tím ani za mák ze své hodnoty.
Snad každý den něco zbabráme a jednou to bude velké. Nebude to velké a krásné, spíš půjde o něco, na čem ti hodně záleží a dostaneš pocit, že se celý tvůj život bortí. Možná to tak i je, ale tam, kde něco spadne, vznikne prostor pro novou stavbu. Ber to cihlu po cihle a pamatuj, že máš pořád v záloze toho helfra, kterého už sice občas bolí záda, ale rád ti pomůže se stavbou nebo pořízením materiálu.
Jednou ti někdo hodně ublíží. Budeš se cítit možná zmatený, nejspíš i zrazený. Pokud potřebuješ být sám, zhluboka se nadechni a jdi se projít někam do přírody. Chůze a stromy jsou nejlepší parťáci v takových chvílích a jejich terapeutické účinky umí být doslova kouzelné. Pokud potřebuješ lidskou blízkost, neboj se svěřit a říct si o objetí. Minimálně jedny ruce a uši tu budou vždycky. Svět není nepřítel, ale my lidi často uklouzneme jako pověstný Havlíčkův pán na ledě a zlomíme nohu někomu, kdo je zrovna poblíž.
Jednou uděláš něco, čím mě hodně zklameš. Mrzí mě, že to tak je, ale jsem taky jen člověk. Dobře si pamatuj, že ani v těchto chvílích tě nepřestávám milovat, protože otcovská láska nestojí na tom, jak plníš má očekávání a jakých výsledků v životě dosahuješ. Otcovská láska se neptá na důvody. Otcovská láska vznikla už před tvým narozením a neskončí ani tvou smrtí.
Snad každý den ti bude z něčeho do pláče a jednou za čas se vak naplní. Až to na tebe přijde, tak plač. Je to úleva, jako když vyschlou zahrádku zkropí déšť; jako když vyprahlá ústa zaplaví doušek vody. Při pláči nejsi míň chlap, jsi víc člověk. A hlavně se zbavuješ všech těch usazenin, které můžou otrávit život tobě i všem kolem.
Můj drahý synu, nikdy nezapomeň, že jsem a budu tady pro tebe, i když třeba zrovna někde daleko.
Tvůj táta.
