Článek
Absurdní dramata v podání dvou ústředních postav Motoristů neberou konce. Jsou tak vypointovaná, že je velmi těžké odolat a nekomentovat, nememovat, neulevit si. A co na to Andrej Babiš? Mohu jen hádat, ale počítám, že se směje od ucha k uchu.
Ne snad proto, že by mu padající Motoristé nějak zvlášť přihrávali voliče – mezi mladými z různých koutů a zklamanými pravičáky, kteří chtěli Babiše spíš pohlídat, toho věru moc nenaloví. Babiš se směje hlavně proto, že mu Petr Macinka s Filipem Turkem dělají masivní červené trenky – každý jednu nohavičku.
Ta bizarní scéna nejde zapomenout. Zeman pálí červené trenky na Hradě. Je u toho spousta řečí, bonmotů, hasičů a hlavně světla reflektorů, aby trenky splnily svůj účel. Děje se to totiž notnou dobu poté, kdy je skupina Ztohoven v kombinaci recese a manifestu vyvěsila nad Hradem, takže to vyvolává celou sadu otázek: Proč zrovna teď? Co tím chce říct? Je to čistě exhibice, nebo snaha odvést pozornost?
Červené trenky se od té doby staly symbolem kouřové clony, která poutá naši pozornost, ale teprve za ní se dějí věci. A přesně takové trenky teď dennodenně šijí u Motoristů a Babiš se jen culí a sumíruje si, co všechno by se pod ně ještě vešlo. Že na tom mají pramalý zájem a slouží tak trochu jako užiteční partneři? To je pro premiéra už jen taková jahoda v šampaňském.
Co se děje pod trenkami
Je to sotva dva dny, kdy místopředseda Asociace soukromých zemědělců Jan Štefl řekl v interview na Českém rozhlase: „Vláda nyní jde proti smyslu pravidel společné zemědělské politiky Evropské unie, která má podporovat rodinné farmy a malé zemědělské podniky na venkově. Ona ale, jak jen to jde, přesouvá dotace k těm velkým holdingům. V podstatě tři čtvrtiny titulů dnes mohou čerpat jen podniky nad 250 zaměstnanců. To nemá nikde v Evropě obdoby.“
Takové jednoduché shrnutí toho, jak si vláda představuje tu podporu „rozvoje všech forem zemědělského podnikání s důrazem na rozvoj malých a středních regionálních farem,“ kterou si dala do programového prohlášení.
V interview dojde taky na další zajímavé postřehy a data a celý je zarámován už delší dobu chystaným opatřením o předkupním právu, kterým si chce Babiš přihrát desetitisíce hektarů půdy. Jak jsem na to přišel? Z jednoho povedeného kousku datové novinařiny, na který odkazuji hned tady v obrázku.
Chytli jste něco z toho? Dost možná ani ne, protože naše sítě jsou plné Turkových bouraček a angličtin, které střídají Macinkovy strážnické nadávky a maskované rozhovory. Neříkám: Nebavme se o tom, ale bylo by fajn se víc zaměřit na dění pod trenkami. To totiž není absurdní drama, ale promyšlené přepisování map. Zatím převážně zemědělských.
Malý mediální dodatek
Není náhodou, že za všechny uvedené údaje a jejich zpracování vděčíme Českému rozhlasu. Tím se obloučkem dostáváme k tomu, proč mají teď rozhlas a veřejnoprávní média obecně na růžích ustláno - na těch, co mají uspat, pokud možno navždy. Umí totiž velmi dobře kouknout pod trenky. Tady by bylo taky fajn neusnout za zvuku pomalých a táhlých tónů – ať jednou zas nemusíme čekat desetiletí na prince, který nás vysvobodí.
