Od vína k výzkumu: Jak se Jižní Morava stala technologickým centrem

V roce 2011 se v Brně otevřelo Středoevropský technologický institut – CEITEC. Projekt za devět miliard korun byl jednou z největších investic do výzkumu v historii Česka. Skeptici říkali, že je to předražená prestiž, nadšenci věřili, že to změní region navždy. Dnes víme, že měli pravdu ti druzí.

CEITEC dnes sdružuje šest výzkumných programů zaměřených na pokročilé materiály, strukturní biologii, genomiku, molekulární medicínu a neurovědy. Pracuje tu přes 500 výzkumníků z celého světa – v laboratořích slyšíte stejně často angličtinu jako češtinu. Když procházíte kampusem, vidíte kryo-elektronové mikroskopy za stovky milionů, genomické sekvenátory, synchrotrony.

Ale nejdůležitější není technologie, jsou to lidé. CEITEC dokázal přilákat vědce, kteří pracovali v Cambridgi, Stanfordu, v Max Planck institutech. Vrátili se domů nebo přijeli poprvé, protože tu dostali podmínky, o kterých se jim jinde mohlo jen zdát. A výsledky? Přes tisíc vědeckých publikací ročně, desítky patentů, spin-off firmy, které komercializují výzkum.

Jedním z průlomových projektů byla například práce na vývoji nových antibiotik. Tým profesora Březiny identifikoval sloučeniny, které dokážou překonat rezistenci bakterií – problém, který ohrožuje moderní medicínu globálně. Jiný tým zase pracuje na diagnostice Alzheimerovy choroby pomocí analýzy krevních biomarkerů. To nejsou akademické hříčky, to mění životy.

V roce 2006 otevřel Red Hat, největší světový poskytovatel open-source softwaru, své první evropské vývojové centrum právě v Brně. Nebyla to náhoda. Brno mělo silné univerzity, kvalitní absolventy informatiky a životní náklady zlomek toho, co v Mnichově nebo Amsterodamu.

Dnes má Red Hat v Brně přes 700 zaměstnanců a je to druhé největší vývojové centrum firmy na světě po americké centrále v Raleigh. Tady se vyvíjí klíčové komponenty pro Red Hat Enterprise Linux, OpenShift, middleware. Když používáte cloudové služby největších světových firem, je docela pravděpodobné, že na jejich fungování se podíleli programátoři z Brna.

A Red Hat nebyl poslední. Přišel Honeywell, AT&T, IBM, Microsoft. Během deseti let se Brno stalo městem, kde se dělá software pro celý svět. JetBrains, český jednorožec za miliardy dolarů, má v Brně jedno ze svých klíčových vývojových center. Kiwi.com, Socialbakers, Y Soft – seznam firem, které začaly v Brně a vyrostly v globální hráče, je dlouhý.

Co je zajímavé: tyto firmy nepřišly jen kvůli levné pracovní síle. Přišly kvůli kvalitě. Absolventi VUT, FIT a Fakulty informatiky Masarykovy univerzity patří mezi nejlepší v Evropě. Vyhrávají mezinárodní programátorské soutěže, publikují výzkum, zakládají startupy. Brno není outsourcingové centrum, je to místo, kde se tvoří inovace.

Jihomoravský kraj má šest univerzit a přes 80 tisíc studentů. To je koncentrace vzdělání, kterou nemá ani Praha. Fakulta informačních technologií VUT každý rok vypustí do světa stovky absolventů, kteří ovládají umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, big data.

Ale nejde jen o informatiku. Veterinární univerzita v Brně je respektovaná instituce v celé Evropě. Mendelova univerzita se zabývá zemědělstvím budoucnosti – precizním farmingem, genetikou rostlin, udržitelností. A Masarykova univerzita má od medicíny přes právo až po přírodní vědy všechno, co potřebujete pro komplexní výzkum.

Důležité je propojení univerzit s praxí. CEITEC spolupracuje s MU i VUT, technologické firmy nabízejí studentům stáže a témata diplomových prací, absolventi často nezačínají v korporátech, ale v startupech. Vzniká ekosystém, kde se vzdělání, výzkum a byznys navzájem podporují.

Příkladem může být Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT, která spolupracuje s firmami jako Honeywell nebo Tescan na vývoji nových technologií pro mikroelektroniku a vakuovou techniku. Studenti tu nedělají jen teoretické úlohy, podílejí se na reálných projektech s komerčním potenciálem.

Jihomoravské inovační centrum (JIC) vzniklo už v roce 2003 a je jedním z nejúspěšnějších startup inkubátorů v Evropě. Za dvacet let prošlo jeho programy přes 600 firem, které dohromady zaměstnávají tisíce lidí a generují miliardy korun obratu.

JIC není jen o prostoru a mentorinku. Je to komunita lidí, kteří věří, že technologie mohou měnit svět. V KUMST – kampusu v centru Brna – najdete startupy, které vyvíjejí nové léky, robotické systémy, AI aplikace, kvantové technologie. Jsou tu firmy jako Y Soft (zabezpečení tisku), Resistant AI (kybernetická bezpečnost), Phonexia (rozpoznávání řeči), Cognitive Security (ochrana dat).

Co dělá JIC úspěšným? Kombinace několika faktorů. Za prvé, mají zkušený tým mentorů, kteří sami prošli budováním firem. Za druhé, propojují startupy s investory – jak českými, tak zahraničními. Za třetí, pomáhají s internacionalizací – většina úspěšných startupů z JIC expanduje do zahraničí.

Příběh Y Soft je exemplární. Firma začala v roce 2000 jako malý tým vývojářů, kteří chtěli vyřešit problém s bezpečností tisku v korporátním prostředí. Dnes má pobočky po celém světě, partnerství s HP, Xerox, Canon, a její technologie používají miliony lidí. A始ínalo to v Brně, v inkubátoru JIC.

Brněnský technologický park na Královopolské ulici je další kousek skládačky. V areálu bývalé továrny dnes najdete firmy, které se zabývají pokročilými materiály, nanotechnologiemi, biotechnologiemi. Je tu Y Soft Campus, výzkumné centrum Honeywell, laboratoře firem zabývajících se medicínskými technologiemi.

A není to jen Brno. V Kuřimi najdete Tescan, světového výrobce elektronových mikroskopů. Jejich přístroje používají výzkumná centra od MIT po Tokio. V Blansku je Medin, výrobce zdravotnických prostředků. V Ivančicích Tyco Electronics, v Rousínově Megaterm.

Jižní Morava není jen o Brně. Je to síť měst a firem, která spolupracuje. Univerzity dodávají absolventy, CEITEC základní výzkum, JIC inkubuje startupy, technologické parky poskytují infrastrukturu, velké firmy jsou odběrateli inovací. Je to ekosystém, který funguje.

Zatímco IT a software jsou viditelné, biotechnologie jsou skrytým pokladem Jihomoravského kraje. CEITEC má jeden z nejlepších genomických programů v Evropě. Genomika a proteomika se tu studuje na úrovni, která konkuruje nejlepším světovým institucím.

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně je mezinárodní centrum kardiovaskulárního výzkumu. Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) se zabývá personalizovanou medicínou – léčbou šitou na míru každému pacientovi na základě jeho genetické výbavy.

A pak jsou tu firmy jako Geneton, která se zabývá diagnostikou vzácných genetických onemocnění, nebo Enantis, startup z JIC zaměřený na vývoj nových léků proti rakovině. Biotechnologie nejsou tak sexy jako umělá inteligence, ale jejich dopad na lidské zdraví je možná ještě větší.

Zajímavý je příklad firmy Sotio, která sice má ústředí v Praze, ale významnou část výzkumu dělá v Brně ve spolupráci s CEITEC a Masarykovou univerzitou. Zabývají se imunoterapií rakoviny – učí imunitní systém pacienta, aby rozpoznal a napadl nádorové buňky. První klinické studie ukazují slibné výsledky.

Poslední roky zaznamenal region boom v oblasti umělé inteligence. Několik faktorů se sešlo najednou: silná matematická škola na univerzitách, dostupnost dat, zájem firem o automatizaci, a také příliv talentů ze zahraničí.

Firmy jako GoodAI (založená českým podnikatelem Markem Rosou) se zabývají výzkumem obecné umělé inteligence – AI, která by dokázala učit se a myslet podobně jako člověk. Resistant AI vyvíjí systémy pro detekci kybernetických útoků pomocí strojového učení. Phonexia, spin-off z VUT, vytváří technologie pro rozpoznávání a analýzu řeči.

A pak je tu akademický výzkum. Tým profesora Smrže na FIT VUT patří mezi světovou špičku v oblasti zpracování přirozeného jazyka. Jejich modely dokážou analyzovat sentiment v textu, generovat automatické překlady, extrahovat informace z dokumentů. Spolupracují s firmami i s vládními institucemi.

Co je zajímavé: brněnská AI scéna není jen o komerčních aplikacích. Je tu silný důraz na etiku, transparentnost, vysvětlitelnost AI systémů. Konference jako AI & Society nebo Ethics in AI přitahují stovky účastníků z celého světa.

Transformace Jižní Moravy z vinařského kraje na technologické centrum nevznikla náhodou. Je to výsledek promyšlené strategie, investic, ale především lidí, kteří tomu věřili.

Za prvé, investice do vzdělání a výzkumu. Desítky miliard korun z evropských fondů šly do univerzit, do CEITEC, do infrastruktury. Ano, část peněz se možná utratila neefektivně, ale základ byl položen.

Za druhé, strategická pozice. Brno leží hodinu od Vídně, tři hodiny od Bratislavy, čtyři od Budapešti. Je to místo, odkud se dá snadno působit do celé střední Evropy. Pro mezinárodní firmy je to ideální lokace.

Za třetí, kvalita života. Jižní Morava nabízí něco, co Silicon Valley nebo Londýn nenabídnou – klid, dostupnost bydlení, přírodu na dosah, kulturu, víno. Programátor tu může mít dům se zahradou, víkendovou chatu na Pálavě, a přitom pracovat na projektech pro Google nebo Microsoft.

Za čtvrté, komunita. Technologická scéna v Brně není anonymní. Lidi se znají, pomáhají si, sdílejí znalosti. Pravidelně se konají meetupy, konference, hackathony. Atmosféra je otevřená, méně egoistická než v některých větších centrech.

Není všechno růžové. Jihomoravský kraj čelí několika zásadním výzvám.

První je nedostatek talentů. Univerzity sice vychrlí tisíce absolventů ročně, ale firemní poptávka je ještě větší. Programátoři, datoví analytici, výzkumníci – o ty se firmy perou. Platy rostou, což je skvělé pro zaměstnance, ale menší firmy a startupy mají problém konkurovat.

Druhá výzva je financování výzkumu. CEITEC dostal masivní investici na začátku, ale dlouhodobé financování je nejisté. Přechod z projektů EU na komerční spolupráci a granty je složitý. Některé týmy musely zhubnout, jiné hledají partnery v zahraničí.

Třetí je infrastruktura. Brno má skvělé tramvaje, ale dopravní zácpy jsou legendární. Letiště je malé a s omezeným počtem spojení. Pro mezinárodní firmy je to komplikace.

Čtvrtá je byrokratie. Založit firmu v Česku je stále složitější než v Estonsku nebo v Singapuru. Získat pracovní povolení pro zahraniční talent trvá měsíce. To odrazuje potenciální investory.

A co víno? Jižní Morava je pořád vinařským regionem. Ve skutečnosti technologický boom pomohl i vinařům. Mladí vinaři používají precizní zemědělství – GPS, drony, senzory vlhkosti půdy. Analyzují data o počasí, fermentaci, sklizni. Kombinují staletou tradici s moderní vědou.

Některé vinařské firmy spolupracují s CEITEC na výzkumu genomiky révy vinné. Jiné používají AI pro predikci úrody. A pak jsou tu vinařské startupy – aplikace pro párování vína s jídlem, online prodej, virtuální degustace.

Jižní Morava dokázala něco vzácného – zachovat si svou identitu a zároveň se transformovat. Můžete tu ráno navštívit vinný sklep v Pavlově, odpoledne přednášku o kvantové kryptografii na CEITEC a večer zajít na koncert do Sono Centra. Je to region, kde se tradice potkává s budoucností.

Jižní Morava má ambice. Chce být evropským centrem pro biotechnologie a AI. Chce přilákat víc zahraničních investic, víc talentů, víc výzkumných center. Plány existují – rozšíření CEITEC, nový technologický kampus, propojení Brna a Vídně rychlodráhou.

Otázka není, jestli má region potenciál. Ten má. Otázka je, jestli dokáže ten potenciál realizovat. Jestli investice půjdou na správná místa. Jestli se podaří udržet talenty. Jestli byrokracie neuškrtí inovace.

Ale pokud si vezmeš, kde region byl před dvaceti lety a kde je teď, optimismus je na místě. Jižní Morava se proměnila z periferie v centrum, z vinařského kraje v technologický hub. A příběh pokračuje.

Takže až budete příště sedět ve vlaku z Brna a projet kolem vinic, vězte, že mezi těmi vinicemi rostou laboratoře, kde se rodí budoucnost. A to není klišé. To je realita.