Článek
Jeden steak nikoho neodsoudí. Každodenní zvyk už stojí za pozornost
Bydlím na vesnici a letní grilování poznám na hony daleko. Stačí otevřít okno. Z jedné zahrady voní krkovice, od sousedů klobása a o kus dál už někdo obrací hovězí steak. K létu to patří stejně jako posezení venku a debata, jestli má být maso propečené, nebo ještě trochu růžové.
Nová studie ovšem přináší číslo, které se neposlouchá úplně příjemně. Každých dalších 100 gramů červeného masa konzumovaných denně bylo spojeno s přibližně desetiprocentním zvýšením rizika rakoviny slinivky.
Sto gramů přitom není žádná hostina pro dřevorubce. Je to menší steak, jedna porce vepřového nebo dva skromnější plátky masa.
Důležité je ale slovo denně. Výzkum neříká, že člověk sní v sobotu krkovici a v pondělí dostane rakovinu. Posuzuje dlouhodobý návyk, který se opakuje celé roky.
A přesně tady se podobné informace často pokazí. Jeden titulek začne křičet, že maso zabíjí, druhý se mu vysměje a připomene devadesátiletého dědu, který jedl bůček celý život. Mezi oběma extrémy se ztratí to nejdůležitější: riziko není rozsudek. Je to pravděpodobnost, kterou svými návyky zvyšujeme, nebo snižujeme.
Téměř dva miliony lidí a 8 856 případů nemoci
Výsledky zveřejnil 14. července 2026 odborný časopis Frontiers in Nutrition. Nešlo o pokus na několika desítkách dobrovolníků. Vědci provedli systematický přehled a metaanalýzu, do které zahrnuli 16 dříve publikovaných výzkumů s celkem 1 959 527 účastníky. Mezi nimi bylo zaznamenáno 8 856 případů rakoviny slinivky.
Když porovnali skupiny s nejvyšší a nejnižší spotřebou červeného masa, vyšlo jim, že lidé s nejvyšší konzumací měli přibližně o 16 procent vyšší relativní riziko onemocnění. Následný propočet ukázal zvýšení rizika asi o deset procent s každými dalšími 100 gramy červeného masa denně.
Do červeného masa patří zejména hovězí, vepřové a skopové. Autoři zároveň samostatně zkoumali zpracované maso, tedy například slaninu, šunku, párky či klobásy. A tady přišlo překvapení: u rakoviny slinivky nenašli statisticky průkaznou souvislost se zpracovaným masem.
Neznamená to, že se z párků a uzenin stala zdravá výživa. Jejich spojení s jinými nemocemi, zejména s rakovinou tlustého střeva a konečníku, řeší řada dalších výzkumů. Znamená to pouze, že v této konkrétní analýze nebyl vztah ke karcinomu slinivky dostatečně přesvědčivý.
Autoři svůj závěr formulovali opatrně: vyšší spotřeba červeného masa může zvyšovat riziko rakoviny slinivky, a proto doporučují denní příjem hlídat.
Slovo „může“ je podstatné. Studie nalezla souvislost, nikoliv přímý důkaz příčiny.
Šestnáct procent neznamená šestnáct nemocných ze sta
U zdravotnických výzkumů bývá největší past schovaná v procentech. Když člověk přečte, že se riziko zvyšuje o 16 procent, snadno si představí, že ze sta milovníků masa jich šestnáct onemocní. Takový výklad by byl chybný.
Jde o relativní zvýšení už existujícího rizika. Pokud by například určitou nemoc dostal jeden člověk z tisíce, zvýšení o deset procent by neznamenalo dalších deset nemocných ze sta. Znamenalo by posun z jednoho případu přibližně na 1,1 případu z tisíce. U skutečných čísel navíc záleží na věku, kouření, hmotnosti, cukrovce, dědičnosti, chronickém zánětu slinivky i dalších okolnostech.
Přesto není důvod výsledek shodit ze stolu. Rakovina slinivky patří k nádorům s velmi nepříznivou prognózou, protože se dlouho nemusí výrazně projevit. Podle údajů Masarykova onkologického ústavu bylo v Česku v roce 2021 diagnostikováno 2 393 nových případů a ve stejném roce na toto onemocnění zemřelo 2 343 pacientů. Novější český odborný přehled uvádí přibližně třináctiprocentní šanci na pětileté přežití.
Tak těsný rozdíl mezi počtem nových diagnóz a úmrtí ukazuje, proč má smysl bavit se i o zdánlivě malém zvýšení rizika. U běžné rýmy bychom nad deseti procenty mávli rukou. U nádoru, který se často odhalí pozdě, má každá rozumná možnost prevence jinou váhu.
Vědci nabízejí několik vysvětlení, proč by vysoká spotřeba červeného masa mohla hrát roli. Mluví například o hemovém železu, vzniku N-nitrososloučenin, zánětlivých procesech a látkách vytvářených při úpravě masa za vysokých teplot. Samotná nová studie však nezkoumala, zda bylo maso vařené, pečené, smažené, nebo grilované. Nelze z ní tedy poctivě udělat rozsudek nad grilem.
Český Národní zdravotnický informační portál přesto upozorňuje, že při prevenci některých nádorů hraje způsob tepelné úpravy podstatnou roli a za rizikové označuje také grilování a barbecue. Rozumné proto je nenechávat maso zuhelnatět, nejíst pravidelně ohořelé části a nestavět celý letní jídelníček pouze na mase.
Gril nemusíme vyhodit. Stačí, aby na něm nebylo maso každý den
Nemám rád rady, po kterých člověku nezůstane na talíři skoro nic. Jeden týden se bojíme másla, druhý pečiva, třetí kávy a nyní bychom měli při pohledu na gril utíkat do domu. Tak zdravý vztah k jídlu nevypadá.
Výsledek studie není výzvou k panice ani k úplnému zákazu červeného masa. Je připomínkou, že množství a pravidelnost mají větší význam než jedna letní večeře.
Pokud si někdo jednou za čas ugriluje steak, doplní ho zeleninou a další dny střídá ryby, drůbež, vejce nebo luštěniny, nachází se v úplně jiné situaci než člověk, který má ráno salám, v poledne vepřové a večer klobásu. Oba mohou říct, že jedí maso. Jejich skutečný jídelníček je však zásadně odlišný.
Stačí si zkusit obyčejný týdenní součet. Pondělí guláš, úterý karbanátek, středa vepřový řízek, čtvrtek hovězí, pátek párek, sobota grilování a v neděli pečeně. Jednotlivě žádné jídlo nevypadá hrozivě. Teprve vedle sebe ukážou, že z občasné pochoutky vzniklo každodenní pravidlo.
Na gril přitom nemusíme pokládat jen další kus masa. Výborná je paprika, cuketa, lilek, kukuřice, žampiony nebo sýr. Nikdo nemusí zítra vyhlásit domácí revoluci a rodině zabavit klobásy. Úplně stačí, když maso přestane být jedinou myslitelnou odpovědí na otázku, co bude k obědu.
Nejrozumnější věta z celého výzkumu proto nezní, že steak způsobuje rakovinu. Zní mnohem obyčejněji: jedna porce není rozsudek, ale porce navíc každý den už může mít po letech svou cenu.
A teď mě zajímá vaše zkušenost. Dokázali byste si představit několik dní v týdnu bez červeného masa, nebo považujete podobná varování za další útok na normální české jídlo?
Díky za každé srdíčko i komentář. A sdílením pomáháte tomu, aby tenhle text nezmizel v šumu internetu, ale dostal se k lidem, kterým může něco říct.
A pokud mě chcete podpořit i jinak, můžete to udělat třeba zasláním symbolické částky prostřednictvím tlačítka „Podpořte autora“.
Za to vám ze srdce děkuji.
David
Zdroje:
www.frontiersin.org/journals/nutrition/articles/10.3389/fnut.2026.1829536/full
www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2025-02-15-1/jak-ziskat-maximum-z-lecby-karcinomu-pankreatu-a-cholangiokarcinomu/
www.nzip.cz/clanek/540-dietni-prevence-vzniku-nadoru
