Článek
Nejhorší bitvy se dnes nevedou na pódiu, ale v komentářích
Stačí vydat novou píseň, přidat fotografii nebo říct svůj názor. Během několika minut se pod příspěvkem objeví desítky komentářů. Některé potěší, jiné poradí. A pak jsou tu takové, jejichž jediným cílem je ublížit.
Právě tady podle mě končí svoboda názoru a začíná obyčejná lidská bezohlednost. Kritika může být užitečná. Nenávist nikoliv.
Proto mě zaujalo, že Charlotte Gottová měla dát na radu své maminky a podobné komentáře jednoduše nečíst. Nemyslím si, že je to projev slabosti. Naopak.
Se jménem Gott se nežije lehce
Charlotte Gottová vstoupila do hudebního světa pod jménem, které v Česku vyvolává mimořádná očekávání. Ať zazpívá cokoliv, vždy se najde někdo, kdo ji začne srovnávat s Karlem Gottem. To je laťka, kterou by nesl těžce téměř každý.
Server Expres zveřejnil informaci, že Ivana Gottová měla dceři poradit, aby nenávistné komentáře vůbec nečetla. Podle zdroje blízkého rodině jí řekla: „Ať vůbec nečte ty komentáře a pitomé hejty.“
Ať už tato rada zazněla přesně takto, nebo jinými slovy, její podstata dává smysl. Ne každý člověk, který má přístup ke klávesnici, má také právo rozhodovat o našem sebevědomí.
Psychologové mluví jasně. Hranice chrání psychiku
Psycholog Jeroným Klimeš dlouhodobě upozorňuje, že duševní zdraví není samozřejmost a že je důležité vědomě omezovat vlivy, které člověku dlouhodobě škodí. Nastavit si hranice není známkou slabosti, ale zralosti.
Podobně se vyjadřují i další odborníci na duševní zdraví. Rozlišují mezi věcnou kritikou, ze které si lze něco odnést, a osobními útoky, jejichž cílem není pomoci, ale zranit.
Stačí si představit obyčejného šestnáctiletého studenta nebo začínajícího zpěváka. Když si během večera přečte stovky urážek svého vzhledu nebo schopností, málokdo zůstane úplně nad věcí. Slova mají větší sílu, než si často připouštíme.
Největší odvaha někdy znamená zavřít okno a jít dál
Dlouho jsme obdivovali lidi, kteří tvrdili, že vydrží úplně všechno. Jenže skutečná odolnost podle mě nevypadá tak, že člověk vstřebá každou urážku. Vypadá tak, že pozná, co mu bere energii, a odmítne tomu dát prostor.
Proto si myslím, že pokud Charlotte Gottová opravdu přestala číst nenávistné komentáře, neprohrála. Naopak vyhrála jednu důležitou bitvu – nenechala cizí zlobu rozhodovat o tom, jakou bude mít hodnotu sama pro sebe.
Možná je to lekce, kterou dnes nepotřebují jen známé osobnosti. Možná ji potřebujeme úplně všichni.
Co si o tom myslíte vy? Je správné ignorovat nenávistné komentáře, nebo by veřejně známé osobnosti měly číst úplně všechno?
Díky za každé srdíčko i komentář. A sdílením pomáháte tomu, aby tenhle text nezmizel v šumu internetu, ale dostal se k lidem, kterým může něco říct.
A pokud mě chcete podpořit i jinak, můžete to udělat třeba zasláním symbolické částky prostřednictvím tlačítka „Podpořte autora“.
Za to vám ze srdce děkuji.
David
Zdroje:
www.expres.cz/celebrity/charlotte-gott-prekvapivy-zakaz-od-maminky-ivana-vymyslela-jak-ochranit-dceru-pred-cim.A260714_110839_dx-celebrity_lare
www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/nenavistne-komentare-teroristicky-utok-novy-zeland-psycholog_1903290640_dbr
